Věřit vědě a vědcům?

TOMÁŠ GUTTMANN

V minulých článcích jsem vzpomněl na halasné mediální kampaně týkající se zdraví občanů a ohánějící se vědeckými pojmy a výzkumy. Rozum se mohl dostat do konfliktu s tím, co bylo předkládáno jako věda. Média například strašila neexistujícími nebezpečími, včetně pomalých virů (zde), šílených krav (zde), ozónové díry (zde), tuku, trans tuku, cholesterolu, cukru, kávy, sladidel, aluminiových hrnců, másla,  margarínu  (zde),  kouření z  druhé  ruky (zde),  změny  klimatu,  atd.  Lze  se  též  zmínit o strašení obyčejnou kuchyňskou solí, což se také ukazuje jako fakenews (zde). Naopak vychvalovány v různých dobách byly tmavý cukr, káva, margarín, máslo, marihuana, kovidová vakcína pro děti, léky na zlepšení hodnot laboratorních testů jako například statiny (zde), a zcela neúčinné materiály včetně rostlinných výtažků, antioxidantů a organických potravin. Připomněl jsem, že život nám prodloužila jen čistá voda a antimikrobiální prostředky (zde); pokud nám něco život zkrátí, nebudou to tuky nebo cukry či oxid uhličitý, ale budou to naši nepřátelé na východě a na jihu, číhající na naši slabost.

Věda zůstává hlavním arbitrem ve věcech praktického života a pokud možno i abstraktní pravdy. Podobně jako se říká, že demokracie je nejhorší forma vlády kromě ostatních, co byly vyzkoušeny, tak lze říci i o vědě, že jde o nejhorší formu hledání pravdy kromě všech ostatních. Ale vědci jsou omylní stejně jako každá selka opírající se o svůj rozum, a navíc jsou někdy nepoctiví nebo zapleteni v zájmových skupinách. Je-li někdo profesorem molekulární biologie, neznamená to, že musíme přijmout jeho proruské názory, ale ani jeho názory na očkování nemusí být správné. Je-li někdo nositelem Nobelovy ceny, neznamená to, že se lze spolehnout na jeho náhledy; například izraelský nositel Nobelovy ceny za chemii profesor Aaron Ciechanover dělal v roce 2016 reklamu Severní Koreji a vyzýval za omezení sankcí vůči této diktatuře. Vždyť i velký fyzik 20. století Werner Heisenberg spolupracoval s Hitlerovým režimem. Ani sláva a ani opravdové znalosti nevylučují víru v cokoli a ani nechrání před omylem. Například Kepler i Newton se zabývali horoskopy. I nejobdivovanější z vědců, Albert Einstein, měnil názory a dost se mýlil.

Einsteinovým nejslavnějším omylem, a to dokonce dvojitým, je jeho kosmologická konstanta lambda. Přidal ji v roce 1917 do svých gravitačních rovnic, aby udržel vesmír v klidu. Když se v roce 1929 ukázalo, že se vesmír rozpíná, označil přidání konstanty za největší chybu svého života a vymazal ji; jenže v roce 1998 se zjistilo, že vesmírná expanse se zrychluje a že je třeba konstantu lambda do rovnice vrátit, takže její vymazání se ukázalo také omylem. Einstein přispěl ke vzniku kvantové mechaniky, ale nechtěl uznat, že její pravděpodobnostní svět je reálný – jeho rozum nebyl sladěn s touto vědou. Názory geniálního Einsteina byly proměnlivé a jeho intuitivní závěry byly z padesáti procent chybné. Přemluvil Roosevelta, aby začal vyvíjet atomové zbraně, a pak toho litoval; zpočátku odmítal sionismus, a později jej z celého srdce podporoval; a i jeho ateismus se koncem života otupil. V osobní sféře, Einstein bojoval za porozumění mezi národy, ale nerozuměl své manželce a nestaral se o svého nemocného syna – což nijak nesnižuje nic na jeho velikosti, ale jen potvrzuje, že každý vědec je také člověkem.

Mýlí se vědci ale i věda, a to tím častěji, čím je vědní obor dál od matematiky na ose matematika- fyzika- chemie- … biologie- … lékařství- … psychologie- … antropologie-, … astrologie-, atd. K oborům napravo od matematiky je třeba být opatrný, k oborům napravo od chemie skeptický. U oborů napravo od biologie ani nejde o vědu, a v případě ještě vzdálenějších oborů již absurdní omyly zcela převažují nad jakýmikoli rozumnými pozorováními. Jako příklad lze uvést antropologii. Významná představitelka této vědy a propagátorka „sexuální revoluce“ na Západě Margaret Mead se například ve 20. letech minulého století proslavila svým výzkumem domorodců Oceánie postaveným na rozhovorech s místními děvčaty, v němž senzacechtivé západní veřejnosti odhalila bohatý sexuální život dívek v divočině. Vědkyně propagující rovnost všech lidí světa však domorodce považovala za divochy zcela odlišné od svého západního prostředí a nechápala, že puberťačky v Oceánii byly skoro stejné jako jejich západní vrstevnice a s velkým smyslem pro humor si z ní udělaly legraci a nakukaly jí úplné nesmysly a všemožné fantazie co toužila slyšet. „Vědkyně“ legrácky holek sepsala a její „výzkum“ se stal jedním z pilířů této „vědy“ (zde, zde). „Věda“ a rozum se tady zcela rozešly.

Ale i v tak exaktním oboru jako je astronomie a fyzika se dělají chyby; v projektu Hubbleova dalekohledu například vědci špatně naprojektovali zrcadlo, takže tento projekt za miliardu dolarů málem zkrachoval (po čase se podařilo chybu korigovat). Prostě v oborech jako je biologie se lze sotva na závěry vědců spolehnout, a rozhoduje-li se mezi volnou rukou pro kůrovce nebo ochranou před ním, spolehnul bych se víc na lidové referendum než na názory biologů a vědeckých publikací. Nesmíme ale zapomenout, že pro jakákoli, třeba opačná, tvrzení lze najít vědecké práce i vědce, kteří je zastávají. K našemu zdraví se nejvíc vyjadřují vědci z oblasti biologie- lékařství- psychologie, tzn. oborů ne příliš exaktních. Je třeba si stále připomínat, že v těchto oborech panuje známá krize reprodukovatelnosti, tzn. že výsledky vědeckých publikací z těchto oborů nelze v drtivé většině potvrdit (zde). Vždyť hlavním cílem dnešní vědy není poznat pravdu, ale napsat co nejvíc publikací. Slyším-li v televizi zprávu o novém léku proti Alzheimerově nemoci, vím na 99%, že o něm podruhé již nikdo neuslyší. A kromě toho se o naše zdraví – a hlavně o naše peníze – zajímají nejen vědci, ale i šarlatáni, politici a média. Proto je namístě skepse, když se předkládají „nejnovější vědecká zjištění“.

Často dnes slyšíme argument, například v hypotézách o změnách klimatu nebo o očkování, že „jde o vědecký koncensus“. K takovému koncensu se nejlépe vyjádřil Einstein; když mu oznámili, že sto vědců v nacistickém Německu údajně vyvrátilo jeho teorii relativity, otázal se: „a nestačilo ji vyvrátit jen jednou?“. Většina vědců v historii hlásala úplné nesmysly, ale na jejich jména se zapomnělo, a ve škole se obvykle učíme o těch kteří se mýlili méně. Baviči a politikové, kteří nejsou dost vytíženi svou hlavní profesí a zabývají se například bojem proti změnám klimatu, tvrdí že 97% vědců má na klima stejný názor jako oni. Toto tvrzení sice bylo vyvráceno (zde), ale historik vědy by se mu stejně nedivil, protože skutečně většina vědců v historii se pravdě nepřiblížila víc než baviči v jejich době. Až do začátku 19. století měli vědci názor, že organické sloučeniny mohou vznikat pouze v tělech živých tvorů účinkem životní energie. Tento názor, zvaný vitalismus, představoval vědecký koncensus až do roku 1828, kdy Friedrich Wöhler připravil ve zkumavce organickou látku z anorganické. Vitalismus je názor považovaný za vědecký do roku 1828 a za nevědecký od roku 1828.

Vědcům i vědě lze „věřit“, ale není nutně třeba měnit kvůli této víře naše životy. Skuteční vědci a skutečná věda usilují o poznání pravdy a ne o změnu života ostatních, mohou se mýlit ale nevnucují své názory jiným a nikoho nepronásledují. Vědci však nejsou ti, kdo ve jménu vědy dávají na slané buráky varovné razítko „pozor sůl“ a na čokoládu „pozor cukr“, kdo zakazují některým občanům vstup do restaurací pod „vědeckou“ záminkou, že se od ostatních něčím liší (třeba rasou nebo očkovacím průkazem), kdo veřejně označí za dezinformátory vědce, jejichž práce je v rozporu s vytýčenou linií, nebo kdo organizuje vytváření černých listin a mazání emailů či celých webů ve jménu „vědecké pravdy“. Marxismus (obor na naší ose hodně daleko od matematiky, ale já ho ještě na Přírodovědecké fakultě University Karlovy musel studovat jako „vědu“) je znám citátem: „náboženství je opium lidstva“. Paradoxně jak ubývá na Západě náboženství, roste spotřeba skutečného opia a dalších drog, které zcela rozmazávají schopnost Zápaďanů vidět realitu a bránit se.

S ústupem židovsko-křesťanských tradic na Západě roste vliv pověr a destruktivních globálních věr (transgenderismus, víra v nadřazenost černochů, víra ve škodlivost atomových elektráren, víra v organické potraviny, víra v konec světa kvůli přehřátí, atpod.). Západní elity vyrostlé na oněch oborech daleko napravo od matematiky se domnívají, že zákaz aut a krav, nebo razítko „pozor tuk“ na lahvi s olejem či vymazání skeptických občanů z internetu, urychlí příchod marxistického ráje na zemi – což je zcela přirozeně v souladu s plány největších nepřátel západní společnosti, Číny a Ruska. Nebudou to cukr a sůl, kdo nám zkrátí život, ale barbarští migranti a jejich násilí, pokud budou přibývat dnešním tempem. Chaos, který nastane bude pak moct znormalizovat pouze bratrská pomoc Čínské lidové republiky.

Věřit vědcům? Ale kterým? Vědci jsou vždy na obou stranách barikády – skutečná věda by však měla být jen na jedné straně. Média a globální informační systémy často preferují určité vědce a jiné potlačují. Rozum někdy může „zůstat stát“ (třeba u kvantové mechaniky), ale věda, rozum i víra by měly usilovat o co nejlepší soulad. Měli bychom se ovšem co nejvíc opírat o vědění, abychom se mohli méně spoléhat na věření (víc měřit než věřit). Slepě věřit se nemá nikomu, ale snad se obecně lze spíš spolehnout na úsudek fyzika a chemika než politika a herce. Záleží též o jaký jde obor, a hodnotit je třeba vždy charakter a osobní historii daného člověka. Nejlepší je samozřejmě sám co nejvíc vědět. Máme-li se vyhnout výše zmíněnému pesimistickému scénáři o konci západní civilizace, měl by se urychleně změnit vzdělávací systém tak, aby děti získaly lepší znalosti ve fyzice, chemii a biologii, a byly v životě odolnější proti všemožným šarlatánům. V dějepise je třeba dětem jasně ukázat, že v surovosti a špatnosti si byli všichni lidé po světě dost rovni, ale jen západní technologie a kultura vedly k altruismu a k modernímu humanismu. Děti tomu musí věřit a musí získat hrdost na svou Západní civilizaci a její nesmírné úspěchy ve vědě – ale i v morálce. Bez takové víry se Západ stane otrokem Východu. Víra i věda a rozum se tu musí zcela spojit.

TOMÁŠ GUTTMANN

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc ZÁŘÍ 2024:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Roman Dubravský 1000,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Tmáš Šimčík 200,- č, Dr. Lubomír Vylíčil 3000,- Kč, Petr Zita 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Martina Skypalová 200,- Kč, Jan Bartyzal 100,- Kč, ing. Jiří Kuta 2000,- Kč, Anonym 200,- Kč, Lubomír Štěpán 200,- Kč, Pavel Havelka 500,- Kč, Petr Čermák 200,- Kč, Renata Doležalová 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 2000,- Kč, Dr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Ladislav Sieger 200,- Kč, Karel Vávra 2000,- Kč, Michaela Veselková 500,- Kč, Anonym 200,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, František Burda 50,- Kč, Miloslav Hujer 50,- Kč, Edita Kadlečková 500,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Jan Šedivka 1000,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Anonym 70,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Anonym 500,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Stanislav Růžička 300,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč

Celkem za měsíc: ... 23 820,00 Kč

Vybráno 52.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Kladivo na drahé energie - 12.9.2024
• Putinova další šibalství - 12.9.2024
• USA: Volby opět rozhodnou korespondenční hlasy?! - 12.9.2024

(13 votes, average: 4,54 out of 5)

Loading...