Venezuela: Další krutý socialistický experiment

Hlavní město Caracas patří momentálně mezi nejnebezpečnější na světě. Organizované gangy vás obvykle přepadnou, jakmile vystoupíte na letišti. Kvůli pár dolarům a hladomoru (Venezualčané za poslední rok  zhubli v průměru o 11kg ) Vás dokáží zabít nebo svléci do naha. Hotovost se ve Venezuele kvůli šílené hyperinflaci přestala úplně používat. Jednoduše se nevejde do bankomatů. Všichni platí platebními kartami, které postupně expirují a materiál pro vydávání nových chybí.

Venezuelu jsem ze strachu o vlastní život zatím nikdy nenavštívil. Strávil jsem ale měsíc v sousední Panamě. V zemi se statisíci emigrantů z Venezuely. Většina z nich žije v Panamě nelegálně, platící pravidelné “tiché výpalné” jako pojistku před deportací.

Množství Venezuelanů jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé – právníci, lékaři, učitelé … V Panamě jim neuznali vysokoškolské diplomy, takže pracují častokrát na podřadných pozicích. Obrovské množství Venezualčanek se živí jako prostitutky (v Panamě fungovaly a zřejmě ještě stále fungují speciální víza pro zahraniční prostitutky, tzv ” alternadora visa “).

Průměrný měsíční Venezuelský plat je méně než 1 USD. Venezuelská ambasáda na vystavení víz, na vycestování z Venezuely, vyžaduje prokázat 500 USD v hotovosti. Stejnou sumu vyžadují prokázat panamští celníci od Venezuelčanů při vstupu do Panamy. Jinak je vrátí zpět do Venezuely. Pokud správně počítáte, tak dojdete k bizarnímu závěru, že průměrný Venezuelčan si dokáže na své víza při současné ekonomické situaci vydělat za 42 let.

Venezuelčané masově prodávají své domy, byty, auta a dělají vše proto, aby se ze své, socialismem zdemolované, země dostali. Jsou ochotni akceptovat téměř jakoukoliv práci, včetně prostituce, případně se vdát nebo přiženit za jakéhokoliv cizince, který je z tohoto pekla dostane. 

Jelikož jen v  Caracasu zavraždí denně (!) až 60 lidí, můžeme tvrdit, že nelegální fingované svatby s Evropany dokážou reálně zachraňovat lidské životy. Možnosti Venezuelčanů bez vnější pomoci opustit svou zemi jsou velmi omezené. Je sice možné požádat o politický azyl, ale pro většinu lidí je to problematické, protože musíte dokázat, že jste ve Venezuele politicky exponovaná, stíhaná a pronásledovaná osoba. To, že vás na ulici přepadne náhodný gang a svlékne do naha se do toho samozřejmě nepočítá. Odchod lidí z Venezuely je ve vlnách. Na začátku odešli nejbohatší a nejšikovnější. Postupně odchází množství lidí i z nižších sociálních vrstev. To v Panamě způsobuje nenávist vůči novým, méně kultivovaným Venezuelským emigrantům.

Situace je tragická nejen ve Venezuele, ale i ve většině vyspělých zemí. USA vůči Venezuele vynucuje tvrdé embargo a to se týká i jakýchkoli venezuelských emigrantů, kteří mají  vstup do USA zakázán. Venezuelčané se sice dokáží do EU dostat na tříměsíční turistická víza, ale s jejich výrazně omezenými prostředky a neznalostí prostředí je pro ně extrémně těžké zde legálně zůstat. A EU jim to nijak neulehčuje. Je to velká škoda, protože Venezualčané představují obrovský nevyužitý lidský potenciál, z něhož by všechny země světa dokázaly benefitovat.

Jak je možné, že země, která je hodně let zmítána hyperinflací, úplným ekonomickým kolapsem, vraždami na denním pořádku, tak neustále politicky přežívá. Důvodů je několik:

1. Používání státního násilí (armáda, policie), kterým si Maduro dlouhodobě udržuje moc,  jeho státní aparát vraždí protestující, znemožňuje jakékoliv demonstrace
2. Privilegizování vládnoucí třídy a spolupracovníků, ve Venezuele existují například speciální relativně dobře zásobované obchody pro “privilegizovanou vrstvu”, které jsou extrémně drahé a pro většinu Venezualčanů nedostupné
3. Relativně stálý finanční příjem z klíčových státních podniků (ropný průmysl), který je uspořádán Ruskem a Čínou (to je mimochodem také důvod, proč USA do této země stále ‘nepřináší mír’ jak tomu bylo v případě Blízkého východu)
4. Státní brainwashing postavený na nenávisti a závisti vůči specifickým skupinám obyvatelstva. Přesně ta nenávist a závist, která v Rusku či Sovětském svazu způsobila pogromy a miliony mrtvých. Ta, která fungovala jako palivo do hnacího motoru všech socialistických režimů umožňujícím jim setrvat desítky let. A to i přes výrazné ekonomické problémy. Ve Venezuele je klíčovým stmelovacím elementem Madurova režimu státem podporovaná nenávist vůči USA. A současně závist vůči bohatým jako úhlavním třídním nepřítelem. Je zajímavé sledovat, že po útěku nejbohatších lidí z Venezuely je nenáviděná už i střední třída a postupně kdokoliv, co něco vlastní.