21.2.2024
Kategorie: Společnost

V Bruseli už vědí, že grýdnýl zemědělci ukončí

Sdílejte článek:

IVAN DAVID

Již několik měsíců trvající vzpoura zemědělců, kteří ve ve většině členských bojují proti grýndýlu traktorovými blokádami, přivedla i probruselský web Politico k závěru, že to budou právě zemědělci, kdo způsobí konec klimatického šílenství. Sedlák bojující s traktorem proti bruselským nesmyslům je dnes hrdinou pro polovinu národů ve většině členských států EU. I nezemědělci, na něž dopadají grýdnýlová omezení v podobě drahých energií, přesouvání výroby mimo EU chtějí, aby zemědělci vyhráli boj s Bruselí i za ně. A dávají to různými cestami na jevo.

Atmosféru dobře popisuje překlad rozboru z Politica, který včera vyšel na webu Parlamentní listy pod názvem „Napojit se na venkov“, radí bruselský komentátor. Zelená agenda už lidi vyčerpává“. Považuji jej za velmi zajímavý, protože dobře vykresluje nervozitu Brusele z úspěšných selských protestů. Proto si Vám jej doporučuji touto cestou nabídnout k přečtení:

„Komentátor bruselského listu Politico Jamie Dettmer tvrdí, že by se politici z tradičních politických stran po celé Evropě měli více „napojit“ na voliče z venkova a menších měst. Jak ukazují zemědělské protesty, které v posledních týdnech zaplavily velkou část států Evropské unie, lidé se cítí nevyslyšeni, a tak se podle Dettmera postupně obracejí směrem k populistům a krajní pravici. „Voliče už vyčerpává zelená agenda a cíle nulových emisí, když zároveň nedochází ke zmírňování jejich rostoucích nákladů,“ varoval Dettmer.

Demetter ve svém komentáři pro bruselský list Politico píše, že hlavní příčinou rostoucího vlivu populistů a krajně pravicových politiků po celé Evropě je pocit občanů, že na ně politici ze zavedených stran kašlou.

„O tom, proč se voliči v nadcházejících volbách – včetně voleb do Evropského parlamentu – zřejmě ve větším počtu obrátí k populistům a nacionalistické krajní pravici a vyhnou se zavedeným mainstreamovým stranám, bylo napsáno mnoho. Komentátoři uvádějí jako příčinu téměř vše, od inflace a snižování životní úrovně přes imigraci, rostoucí příjmové rozdíly nebo zvyšující se tempo kulturních a společenských změn,“ píše Dettmer, že toto všechny jsou sice jednotlivé faktory, ale hlavní příčinou je něco mnohem elementárnějšího.

„Zejména na venkově a v malých městech se mnozí voliči domnívají, že se na jejich stížnosti kašle. A když už je politici vyslechnou, reagují nepochopitelnými řečmi o nástrojích a kompetencích, což ještě více prohlubuje vzájemné odcizení,“ má jasno komentátor. Tito voliči tak mají pocit, že jsou vyslyšeni jen tehdy, když ve velkém počtu napochodují do ulic v rámci masových protestů, jako se to děje v posledních týdnech po celé Evropě v rámci zemědělských protestů.

Protesty ve velkém začaly v Polsku, kde tamní zemědělci a později dopravci protestovali proti dovozu levného obilí z Ukrajiny, v Německu se následně masově protestovalo proti snižování dotací na zemědělskou naftu. Po blokádě německých měst nastala obdobná situace ve Francii, kde se farmáři vymezovali proti dovozu levných potravin, složité byrokracii a zeleným nařízením, která pro dovozce ze světa neplatí. Protesty s podobnými požadavky probíhají také v Itálii, Španělsku, Belgii, Nizozemí nebo aktuálně v České republice.

A podle dostupných dat mají zemědělci pravdu. Zatímco ve většině odvětví došlo v letech 2022 až 2023 k prudkému nárůstu mezd, v zemědělství nikoli. Podle německé nadnárodní finanční společnosti Allianz se průměrný příjem evropských drobných zemědělců spíše snížil o 12–22 %.

„Zemědělci nemají dostatečnou vyjednávací sílu. Zároveň se potýkají s rostoucí regulací a zvyšujícími se náklady na energii, hnojiva, dopravu, biodiverzitu, kvalitu vody, klima a zemědělské pracovníky,“ poznamenal Johan Geeroms z Allianz s tím, že dovozci ze světa těmto nařízením nepodléhají, a tak mají levnější potraviny. „Na jedné straně ekologizace a na druhé straně otevření se globalizovanému světu, který nepodléhá všude stejně přísným pravidlům ochrany životního prostředí,“ vysvětlil Geeroms problémy evropských zemědělců.

A reakce Evropské komise byla donedávna zcela ignorantská, což vyvrcholilo v listopadu zveřejněnou analýzou, podle které příjmy zemědělců na jednoho pracovníka v průběhu času neustále rostou, přičemž v roce 2021 byly o 56 procent vyšší než v roce 2013. To je ale velmi zavádějící statistika, protože je dána dramatickým poklesem zaměstnanosti v zemědělství a zánikem až čtyř milionů malých a středních farem v rámci států EU. Tyto farmáře totiž nahradily velké agropodniky, které si nárokují až 80 % procent všech evropských dotací.

V souvislosti s tímto problémem komise minulý měsíc konečně zahájila „strategický dialog o budoucnosti zemědělství EU“. Při jeho vyhlášení v září předsedkyně komise Ursula von der Leyenová uvedla, že jeho záměrem je podpořit „více dialogu a méně polarizace a zapojit všechny od malých tradičních výrobců biopotravin až po velké producenty“. Cílem je podle Leyenové zvýšení životní úrovně venkova a podpora zemědělství ruku v ruce s klimatickými cíli.

Komise, vyděšená šířením protestů zemědělců, také raději vypustila klíčové pasáže z nového návrhu o klimatu do roku 2040 týkající se snížení znečištění skleníkovými plyny, vyškrtla doporučení týkající se změn v chování občanů, jako je například menší konzumace masa, a také snahu o ukončení dotací na fosilní paliva.

Proti tomu se samozřejmě postavili klimatičtí aktivisté, kteří varují před spojením zemědělců s krajní pravicí. Například ekologická aktivistka a komentátorka Isabel Schatzschneiderová sice uznala tíživou situaci zemědělců, ale upozornila na to, jak „krajní pravice“ podněcuje agitaci nepravdami a dezinformacemi.

„Ochrana evropské demokracie vyžaduje rozhodný postoj proti krajní pravici a jejímu spojenectví s agrárníky. Pouze upřednostněním opatření v oblasti klimatu může Evropa doufat, že ochrání své hodnoty a že se ochrání před zákeřným vlivem krajně pravicových ideologií, které se vyžívají v dezinformacích, nenávisti a zjevném přehlížení environmentálních problémů, jež nás všechny ohrožují,“ napsala aktivistka.

„Ale je neupřímné znevažovat zemědělce jako nějaké bezděčné agenty tvrdé pravice – je to také přesně ten typ rétoriky, který posílí populistické hlasy,“ varuje bruselský komentátor. Zemědělství má totiž velmi silný volební dopad, jak loni ukázaly nizozemské volby, kde Hnutí zemědělců a občanů – založené před necelými čtyřmi lety – získalo nejvíce křesel v senátu.

„Nevšímavost k zemědělcům a jejich komunitám odráží snobství etablovaných politiků. Voliče už také vyčerpává zelená agenda a cíle nulových emisí, když zároveň nedochází ke zmírňování jejich rostoucích nákladů,“ dodal Dettmer, že se politici musejí na tuto voličskou skupinu více napojit a porozumět jejich problémům.“, dochází k závěru Politico.

Pozdě ale přece. Jsem rád, že i v ČR včera zemědělci vytáhli do boje proti grýndýlu. Zemědělci budou ti, kteří rozhodnou letošní volby do Evropského parlamentu. Noví poslanci, kteří z voleb vzejdou budou moci hlasování ukončit celé to klimatické bláznění. Buď se nám společně podaří ukončit grýndýl, nebo grýndýl ukončí nás

 

FB

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (24 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
18 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)