Pře
6.11.2026
Kategorie: Exklusivně pro PP, Politika110 přečtení

Úplně nejvíc se ale obávám toho, že do polských vnitřních záležitostí bude stále vehementněji strkat své pracky Brusel, říká Ladislav Jakl

Sdílejte článek:

ZDENĚK LANZ/LADISLAV JAKL

(Rozhovor Zdeňka Lanze z cyklu Laik se ptá, odborník odpovídá, 8. díl)

Vztahy USA – Izrael po volební porážce republikánů, mírová iniciativa Melanie Trumpové, první muslimský senátor v USA, spor o polský ústavní soud, podpora Ukrajině jako investice do naší budoucnosti, sport a politika, vracení televizních a rozhlasových poplatků.

Podle viceprezidenta USA Vance utrpěli republikáni porážku ve volbách do Kongresu kvůli válce s Íránem. Tomuto důvodu částečně přisoudil prohru i prezident Trump, zároveň prý ale ničeho nelituje. Mohla by volební porážka znamenat zásadní obrat v americko – izraelských vztazích?

Porážka se čekala, podobně ostatně dopadla naprostá většina tzv. mezivoleb v USA za poslední desítky let. Volič prostě rád vyvažuje, nemá rád přílišnou dominanci. Amerického voliče zahraniční politika nezajímá. Na volební rozhodnutí má vliv asi tak pětiprocentní. Cena benzínu ovšem vliv má a válka s Íránem určitě část viny na benzínové drahotě má. Nepochybně teď dojde k jistému přeskupení sil v Trumpově okolí. Jestřábi na chvíli zalezou a do popředí se posunou komplexněji uvažující politici typu Jamese Davida Vance. A to se mimo jiné projeví i v americké politice vůči Izraeli. Možná ještě větší vliv na vývoj těchto vztahů ale může mít výsledek jiných voleb, těch izraelských. Zatím ještě nevíme, jak se promítnou do budoucího složení izraelské vlády, ale nějaké posuny nastanou určitě.

Může mít podle Vás mírová iniciativa Melanie Trumpové zásadní vliv na válku na Ukrajině?

Žádná jednotlivost nemůže mít na tuto válku vliv zásadní. Jen dílčí. Kéž by ale aspoň to. Ukrajinský konflikt je natolik komplexní, je do něj zataženo tolik zájmů a vlivů, že to jednou iniciativou spravit nelze.

USA mají prvního muslimského senátora. Lze z toho pro jejich budoucnost něco dovozovat?

To nevypovídá ani tak o USA jako o celku, ale o stavu uvnitř demokratů. Tam získali ohromné pozice ultrapokrokáři, levicoví extrémisté, radikální aktivisté a další figury zosobňující odpor vůči celé americké tradici. Voliči demokratů si evidentně chtějí sáhnout na kamna.

Dlouholetý spor o obsazení polského ústavního soudu před několika dny vygradoval až ve fyzickou strkanici s prezidentem Nawrockým u vstupu do budovy, kde tento soud sídlí. Nehrozí nebezpečí, že se tento spor včetně násilí přenese i do ulic polských měst?

Mám k Polsku speciální osobní vztah a vyostřování tamní politické scény sleduji s velkými obavami. To naše politické soupeření je proti tomu hotová selanka. Úplně nejvíc se ale obávám toho, že do polských vnitřních záležitostí bude stále vehementněji strkat své pracky Brusel.

Prezident Pavel mj. prohlásil, cituji: „Pokud jde o tu bezpečnost, tak já si myslím, že je potřeba vnímat naši pokračující podporu Ukrajině ne jako něco, co by nás mělo zatěžovat, ale jako investici do naší vlastní budoucnosti“. Já tomu nerozumím. Vy ano?

Toto vidění považuji za největší lež naší doby. Dramatické řešení vztahů mezi etnickými skupinami na Donbase fakt není naší věcí. Ale může se jí stát, když se do toho budeme ještě usilovně montovat.

Rozhodnutí Sportovního arbitrážního soudu o návratu ruských hokejistů na mezinárodní scénu se na první pohled mohlo zdát jako jakýsi ústup z nekompromisních protiruských pozic. Prezident hokejového svazu Hadamczik ale oznámil, že se Česko připojuje k evropským zemím, které odmítají na mezinárodních turnajích hrát s Ruskem. Jaký na to máte názor?

Vyloučení ruské a běloruské reprezentace nebylo zdůvodněno žádnými politickými či morálními argumenty ale údajnou obavou o bezpečnost sportovců. Arbitráž ale rozhodla, že pro tuto obavu není žádný doložitelný důvod. Takže nyní už nepokrytě nastoupí argumenty politické, mocenské. Což je aspoň čisté, žádná schovávačka za údajná bezpečnostní rizika. No, a když se otevřeně sáhne po mocenské argumentaci, budou zastánci tohoto přístupu čelit požadavku na precedenční chování, tedy na rovný přístup k zemím ve válečném konfliktu v minulosti i v budoucnosti. Prostě stejným metrem všem.

Neměly by Česká televize a Český rozhlas vracet plátcům televizních a rozhlasových poplatků jejich alikvótní část za dobu, kdy nevysílaly, respektive vysílaly „neplnohodnotně“?

Naopak. Pokud by vysílali jen Hajaju a koťátka hrající si s klubíčkem, bylo by to vysílání určitě plnohodnotnější, než to za poslední desítky let. Za takové vysílání by si mnozí možná ještě připlatili, protože to by oproti dosavadnímu stavu byla milá změna k lepšímu.

Redakce

Sdílejte článek:
110 přečtení
(4 votes, average: 5,00 out of 5)
1 komentář

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-) 
 

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.