
Trump zrušil klima
ZBYNĚK FIALA
Americký prezident je stále lepší v osvojování ničím neomezených královských výsad, takže si začíná troufat i na souboj s živly a zrušil omezení na ochranu klimatu. Poručí větru a dešti? Americký průmysl pochybuje.
Pokud by moc amerického prezidenta Donalda Trumpa byla od Boha, jak by se zdálo z jeho chování, a jeho ústa tlumočila vůli nejvyšší, pak jsme z nejhoršího venku, protože skleníkové plyny neskleníkují. Nebo aspoň ne tak moc, aby to stálo za řeč. Ve čtvrtek proto informoval, že jeho administrativa zrušila „závěr o ohrožení“, čili vědecké zjištění, že skleníkové plyny představují hrozbu pro lidské zdraví a blahobyt.
„Oficiálně rušíme takzvaný závěr o ohrožení, katastrofální politiku z Obamovy éry, která vážně poškodila americký automobilový průmysl a masivně zvýšila ceny pro americké spotřebitele,“ řekl Trump novinářům ve čtvrtek v Bílém domě. „Toto opatření odstraní více než 1,3 bilionu dolarů regulačních nákladů a pomůže dramaticky snížit ceny automobilů.“
Nebo taky ne. Agentura Bloomberg zaznamenává taky tvrzení obhájců dosavadní politiky z řad fondu EDF na obranu prostředí. Podle tohoto zdroje to bude naopak Američany stát navíc až 1,4 bilionu dolarů do roku 2055 jen za palivo. Vedle toho by se zvýšilo znečištění ovzduší o 18 miliard tun a vznikly by škody související s klimatem ve výši 4,2 bilionu dolarů.
Nejsou tu však jenom hlasy snílků. „Výrobci vozidel mají velmi dlouhé plánovací cykly a zrušení závěru o ohrožení nebude mít v blízké budoucnosti velký praktický dopad,“ uvedl Jeffrey Holmstead, bývalý vysoký úředník EPA, který nyní vede skupinu pro environmentální strategie ve společnosti Bracewell.
Tohle jsem našel třeba na WardsAuto:
Společnost Ford Motor Co. ocenila práci vlády, která se snaží „vyřešit nerovnováhu mezi současnými emisními normami a volbou zákazníků“. Nicméně „celkové cíle společnosti Ford v oblasti udržitelnosti zůstávají nezměněny: dosáhnout uhlíkové neutrality u všech našich vozidel, provozů a dodavatelského řetězce nejpozději do roku 2050. Naším cílem je toho dosáhnout tím, že našim zákazníkům nabídneme řadu elektrifikovaných řešení, včetně plug-in hybridů, elektromobilů s prodlouženým dojezdem, i čistě elektrických vozidel.“
https://www.wardsauto.com/news/trumps-epa-scraps-greenhouse-gas-emissions-standards/812173/
Myslím, že Škoda Auto bude uvažovat podobně.
Nebude naopak doba ledová?
Nicméně velký deregulační třesk v Americe zaburácel a bezprostředně na to jsem zaznamenal i jednoho váženého českého ekonoma, jak popírá vliv oxidu uhlíku na klima, aby doložil svůj zničující pohled na Green Deal.
- Jak by mohl mít vliv chování Země tak řídce zastoupený plyn? Vždyť jedna částice CO2 připadá na 2 500 částic vzduchu!
- A není to s tím oteplováním opačně? Proč se tedy dnes zamrzlý ostrov v Arktidě nazývá podle vikingského Erika Rudého z 10. století – to je před více než tisíci lety – Zelená země (Greenland)??
- Neoznačujeme současné období jako „dobu meziledovou“? Pak nám hrozí spíše zamrznutí.
- A co s tím člověk udělá, i kdyby se přetrh? Nejsou důležitější cyklické změny v rotaci Země a jejího oběhu kolem (rovněž kolísavého) Slunce?
Slyšel jsem ho z první řady a nedalo mi, abych hned neutíkal domů a podíval se, jak to tedy je.
- Vliv nepatrného zastoupení skleníkových plynů: Bohužel jsou to prevíti, reagují na určité vlnové délky infračerveného záření odraženého od Země tím, že se rozkmitají a předávají teplo. Pravda, malé množství, ale pořád, a to se kumuluje v atmosféře. Průměrné zvýšení globální teploty je 1,2 stupně Celsia, ale v Česku je vyšší a dosáhlo 2 stupňů. Na Špicberkách už to jsou 4 stupně, podobné je to i v Grónsku.
https://faktaoklimatu.cz/infografiky/souvislost-emise-otepleni
- Greenland: Erik Rudý, původně selský synek, byl i s rodinou vyhoštěn asi roku 982 na nejpříznivější část ostrova, který byl jinak zaledněn. Posílal domů optimistické zprávy, aby přilákal osadníky a nezůstal tam sám. Oteplení bylo regionální, nikoliv globální, a podílely se na něm snížená vulkanická činnost, zvýšená sluneční aktivita a silnější a příznivější oceánské proudění. Když se to za 300 let změnilo, byl konec. Ale dnes se to tam znovu zelená.
https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/klima-gronsko-13.10.2023/
- Přijde doba ledová? Teď jsme za vrcholem meziledové doby, takže by přijít měla. Jenže místo pomalých změn, které trvají tisíce let, prožíváme prudké oteplení. Zdroj této dynamiky je tedy jinde, než u vlivu rotace a oběhu Země.
- Vliv rotace Země: Střídání ledových a meziledových dob způsobovaly Milankovičovy cykly. Nejdelší se týká oběžné dráhy Země, které je během 100 až 400 tisíc let jednou více kruhová, jindy více elyptická, kdy odlétáme dále od Slunce. Vedle toho se Země kolíbá, sklon zemské osy se mění během 41 tisíc let ve vztahu ke Slunci mezi 22,1 stupněm (teď) a 24,5 stupněm.
- Precese: Další vliv mají změny roční doby, kdy je Země nejblíže Slunci. Mají cyklus 21 tisíc let.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1995/cislo-9/milankovicovy-cykly.html
Tyhle tisíce let nás tedy bolet nemusí, ale současné prudké oteplování ano.
Věda, nebo politika?
Hudrování na Green Deal je dnes populární, a tak ve skutečnosti nevím, jestli ekonom říkal něco, k čemu dospěl bádáním, nebo jen zatoužil po politice a říká to, co podle jeho názoru zabere u voličů nebo aspoň přiláká pozornost těch, kdo nominují kandidáty.
Nebo tomu prostě věří, ale víra bývá často v rozporu s poznáním. Všiml si toho už ve 2. století jeden z evropských církevních otců, nejvýznamnější představitel západní obhajoby křesťanské víry Quintus Tertullianus. Prohlásil: „Věřím, protože předmět mé víry je nesmyslný.“
To si nevykládejte špatně, jako že každý nesmysl má přednost. Ale když není předmět mého zájmu poznatelný (nemá doložitelný logický smysl), a přesto mám víru v jeho existenci, pak se musím opírat jen o tuto víru, a nic jiného. Jsou tak věci, které poznávám smysly, a věci, ve které věřím. Nemožnost poznání víru nevylučuje, ale posiluje. Z toho se vyvinulo církevní úsloví: „Kdo uvěří, uvidí.“
O tom se však můžete bavit jen s teology, filozofy a historiky. Ostatní obory budou nejspíš stát na svém, že nelze brát vážně, co nelze opakovatelně doložit měřením, experimentem nebo tak, aby to mohlo být cílem pokusů o zpochybnění. Věda je cesta, nikoliv cíl.
Zkáza, nebo nájezd imigrantů
Pokud se pás tropických veder a bouří, který už stále častěji navštěvuje jižní Evropu, rozvine, můžeme si vybrat ze dvou možností. První – méně pravděpodobná – postihne to i nás do té míry, že dnešní zemědělství uhyne suchem i povodněmi.
Sucho a povodně jsou bratři propojení letními vedry. Napřed dlouho neprší, a pak to spadne najednou, jak byla vláha z mořských dálav vyhnána horkými stoupavými proudy vzduchu do vysokých bouřkových mraků. Divoká voda rychle odtéká zpátky do moří a cestou ničí vše kolem. Roční srážkové úhrny jsou třeba stejné, ale voda nemá šanci se v půdě udržet a půdní sucho narůstá.
Je tu i druhá možnost, že dopadneme lépe, jsme tu chráněni horami a stále ještě přijatelnou kondicí přírody. Popravdě nevím, co bude horší. Pak se totiž staneme útočištěm národů, které jsou na tom ještě hůře. Těm nezbývá než hledat nová území, na kterých by se uživily. Náš zemský ráj to na pohled je snadno přiláká – a dál už to nechám filmařům a romanopiscům.
S tím Green Dealem je to složité. Je na expertech, zda jde o utopii, jejíž slepé následování má zničující efekt na průmysl. U nás se má za to, že v uložených termínech a s náklady, bez kterých se to neobejde, to nelze zvládnout. Základní směr může mít smysl, ale je třeba znovu vyjednat, jak toho lze realisticky dosáhnout, aby tu průmysl vydržel a neprodělal gatě.
Na druhou stranu, Číně se to líbí, stala se zemí s nejrychlejšími investicemi do obnovitelných zdrojů a současně největším exportérem zelených technologií a elektrických aut. Čínské emise loni poprvé klesly i za konjuktury, i bez covidové uzávěry. A hospodářský růst tam pokračoval 5 procentním tempem, rychleji než kdekoliv v Evropě. Dvakrát rychleji než v USA. Americké emise skleníkových plynů naopak obnovily růst hnaný nenasytnou energetickou spotřebou datových center.
Přesto americký průmysl v klimatické strategii pokukuje spíše po Číně než po vrtkavém Washingtonu, protože peníze už jsou vloženy do investic a konkurenční závod nelze zastavit. Teď je to sprint, a kdo se zdrží na startu, příslušně dopadne.
Může být Česko zeleným tygrem?
Podobně uvažuje i část podnikatelů v Česku. Zhruba před půldruhým rokem se u nás odehrál Green Deal Summit 2024 pořádaný redakcí Hospodářské noviny nad klíčovou otázkou: Může být Česko zeleným tygrem?
Martin Vohánka, ambasador iniciativy Druhá ekonomická transformace, upozornil, že ČR se nachází na třetím místě ve světovém srovnání podílu zelených výrobků na HDP. „Česko má obrovský potenciál vyrábět a exportovat zelené výrobky, například v oblasti sofistikované strojírenské výroby a produkce minerálních izolací.“
Vohánka dodal, že překážkou jsou chybějící strategie a vysoké ceny elektřiny, což brání rozvoji udržitelných technologií. Klíčovým krokem je urychlení schvalovacích procesů na úrovni státu, například vytvoření koordinačních jednotek, které by se věnovaly podpoře investic.
https://byznysudrzitelnost.cz/green-deal-summit-2024-v-sesti-bodech-muze-byt-cesko-zelenym-tygrem/
Pokud vás zajímá věda, podívejte se do AV ČR. V Akademii věd se nenechávají rozptylovat uměleckými projekty nebo okamžitým vývojem na trhu a soustřeďují se na dlouhodobé úkoly, kde hledat zdroje dostatečné energetické a potravinářské produkce bez doprovodných emisí skleníkových plynů. Respektují termín pro potřebu klimatické neutrality v roce 2050, ale vyrábět to mají jiní.
Tohle jsou cíle jejich energetické strategie:
„Obnovitelné a jaderné zdroje energie nabízejí nízkoemisní řešení potřeb primární energie. V oblasti jaderné energie je třeba hledat nová řešení pro termojadernou fúzi a zajistit bezpečnost existujících jaderných elektráren se štěpnými reaktory. Nestálost výroby energie z obnovitelných zdrojů a postupná decentralizace výroby vytváří tlak na skladování energie v dosud nevídané míře. Velkou roli v této oblasti může sehrát vodík, který je do budoucna považován za hlavní zdroj energie pro oblast dopravy. Je třeba minimalizovat vliv energetického využití paliv na životní prostředí. Pokrok v těchto oblastech vyžaduje pochopení a přijetí ze strany veřejnosti. Proto je důležitou součástí programu popularizace a přenos poznatků do vzdělávací sféry.“
https://strategie.avcr.cz/programy/energetika
Jak je vidět, mají také své koníčky. Mají rádi jádro, zejména fúzi, vždyť se tím živí jejich pracoviště s tokamakem v pražských Bohnicích. Poukazují na zanedbání v rozvoji akumulace elektřiny ze slunce a větru. Populární téma je tam vodík, ve kterém vidí – jako třeba dlouhá léta japonská Toyota – hlavní zdroj energie pro dopravu. Ale sepsali to před pár lety, a od té doby se baterky do aut hodně polepšily.
Klíčové věty jsou na konci – je důležité, co se říká lidem, zda jsou seznamováni s výsledky vědy (popularizace), nebo nevědy a pouhé víry. A taky co se učí děti ve školách. Protože na ně to dopadne, až dorostou do horkého světa, a neutěší je, že na něm předchozí generace bohapustě vydělaly.
- Trumpova válka s Íránem ukončuje Si Ťin-pchingův ‚čínský sen‘ - 3.4.2026
- Kdo je nejmocnější? - 3.4.2026
- Za Fialy jsme byli mezi nejhoršími - 3.4.2026




Koukám, že Fiala se nám otepluje rychleji než zbytek světa stejně jako podvodník Hladík. Článek jsou neuvěřitelný bludy. Tzv. uhlíková neutralita je nic neznamenající pojem. Planeta Země uhlíkově neutrální dávno je – nebo snad ta mrška uhlík ulítává do kosmu? Dnešní „uhlíková neutralita“ je jenom byrokratický ukazatel, jehož hypotetickým, ale nemožným, splněním – se ničeho nedosáhne, kromě zničení průmyslu.
Akademie věd… To prohlášení je jenom snůška moderních termínů, které vypadají sexy v grantových žádostech. AV vůbec nejde o vědeckou pravdu nebo rozvoj poznání, ale v první řadě o čerpání grantů. To tam řeší všichni. Pochopitelně pak politikům slibují jadernou fúzi, která sice nebude mít pozitivní energetickou bilanci nejméně příštích 100 let, pokud vůbec někdy, ale hlavní je, že politici sypou dnes už snad v součtu i miliardy. A např. vodík už se opouští, protože nikdo nevymyslel, jak ho lacino vyrábět (ne, elektrolýza pomocí větrníků a solárů to opravdu nebude).
Napsal jste to naprosto přesně !
Je z podivem že jsem ten blábol dočetl
skoro do konce .
je to idiot
Trump nezrušil klima. Trump zrušil komunistické blouznění kolem klimatu. Klima se měnilo, mění a měnit bude. A lidstvo na to nemá vliv. Musíme se přizpůsobit, ne blaznit.
Jenže mnozí zkouší na tom vydělat. A v EU se jim to daří, protože je vedená hloupými hysterickými komisařkami.
hillari clintonová je krásná jako miroslava němcová a inteligentní jako danuše nerudová
Pravděpodobnost, že Tramp zruší rotaci naší planety kolem zemské osy, že začne s nějakým natíráním lidí podle sebe, že si koupí cokoliv, třeba elixír mládí nebo nedej, možná dej Bože, vlastní nesmrtelnost, to vše odpovídá jeho nějaké inteligenci, kterou normální člověk snad ani netuší. A má, světe div se, i v naší maličké zemičce následovníky. Otázkou je kdo jsou a kdo nejsou idioti! A kokoti!
To je dobrá pseudověda pane Fialo. Jinak se Vaše rešerše brát nedají.
Výkyvy počasí v historii planety byly různé jak v míře tak i rychlosti a podle geologů příchodu doby ledové předcházela krátká prudká oteplení dost často.
Za Karla IV tu v zimě nepomrzaly citrusy, na našem území bylo víceméně subtropické klima – to je o kousek víc než půl tisíciletí. Prudké ochlazení během několika let bylo jednou ze zásadních příčin 30 leté války – Švédům během pár let půda namísto obilí pro soběstačnost nevydala skoro nic!
Taktéž na Antarktidě už zase ledovce pokrývají ne zcela odkryté osídlení z doby Karla IV a lesy…
Tedy v minulém tisíciletí bylo na většině planety i znatelně chladněji i znatelně tepleji než je dnes a přinejmenším to ochlazení bylo hodně prudké.
Skleníkové plyny, které jsou přírodě vlastní mají své cykly, které fungují trochu jinak a konkrétně CO2 má zpětnovazebníreakci hned dvojitou: jednak bují vegetace, která ho žere a jednak, ten plyn prostupuje atmosférou nahoru a ve vyšších vrstvách se naopak chová jako štít, který prostupu tepla na planetu brání, tím dojde k ochlazení a v jeho důsledku zvýšení rozpustnosti v moři.
Totéž se týká metanu. První zásadní experiment vedoucí k omezení produkce metanu proběhl za indiánských válek, kdy bylo během pár desetiletí zlikvidováno tolik bizonů, že to odpovídá asi miliardě krav – a nic, neochladilo se.
Ze všech těch keců, co se okolo klimatu točí mi jako jediná seriózní sestava přijdou právě ti geologové: mají svou rozsáhnlou kroniku, ze které čerpají.