
Tři scénáře pro Ukrajinu bez mírové dohody
GÁBOR STIER
Je stále zřejmější, že ukrajinské vedení a jeho evropští podporovatelé nehledají kompromis s Ruskem. Stále doufají v nějaké vítězství, nebo alespoň v prodejně přijatelnou situaci, a raději pokračují ve válce. Tato situace je prozatím přijatelná i pro Rusko, protože se právem domnívá, že je v lepší pozici a může tuto válku déle protahovat. Vyhlídky na mír proto nejsou příliš dobré. Ale jak dlouho to Ukrajina vydrží? Jak by se mohly události vyvíjet, pokud v blízké budoucnosti nedojde k míru? Co se stane s Ukrajinou bez mírové dohody? Lze předvídat několik scénářů:
Politiky a úředníky na Ukrajině čekají těžké časy. Marjana Bezuglová, členka vládnoucí strany a prominentní kritička prezidenta Zelenského, vyzvala občany, aby se připravili na výpadky proudu a „krutou zimu“. Politička se proslavila svými informacemi a předpověďmi o válce. Serhij Kovalenko, předseda představenstva energetické společnosti Yasno, která je zodpovědná za dodávky elektřiny na Ukrajině, uvedl, že na podzim jsou pravděpodobné vážné problémy se zásobováním elektřinou, a doporučil všem, aby si udělali zásoby powerbank, baterek, vody a jídla. Oleksandr Charčenko, ředitel Centra pro energetický výzkum, uvedl, že velká ukrajinská města budou v zimě pravděpodobně bez topení. Podle jeho názoru bude nejhorší situace v Kyjevě a Oděse.
Na konci tunelu není světlo. Kyjev je odhodlaný a dělá vše pro to, aby situaci vyhrotil. Zářným příkladem je nedávný útok dronem na park Gulliver v Doněcku. Tento park byl po bombových útocích zrekonstruován a ve městě je velmi oblíbený. Proto Ukrajina zvolila toto načasování – nedělní večer, kdy tam bylo nejvíce lidí. Takový útok nemůže mít jiný cíl než válku udržovat a eskalaci.
Navzdory sofistikované, ale transparentní komunikaci je zřejmé, že ukrajinské vedení a jeho evropští podporovatelé nehledají kompromis s Ruskem. Jak by se mohly události vyvíjet, pokud v blízké budoucnosti nebude dosaženo míru? Podle Sergeje Mirkina, analytika Vzgljad.ru, je v tomto ohledu předvídatelných několik scénářů.
Měkký scénář
Radikálnější myslitelé v ruské společnosti a analytická elita opakovaně obviňují Kreml z toho, že provádí své vojenské operace na Ukrajině v sametových rukavičkách a nikdy neztrácí ze zřetele humanismus. Toto tvrzení je velmi platné, pokud srovnáme vojenskou operaci ruských ozbrojených sil na Ukrajině s operací izraelské armády v Gaze. Gaza je prakticky v troskách, zatímco totéž nelze říci o Kyjevě, Charkově nebo Oděse, přestože ruská armáda byla schopna způsobit chaos. Ruské síly navíc mohly zastavit dodávky elektřiny na Ukrajinu již v roce 2022. Nedělají to však, a to především – pokud se něco takového dá říci uprostřed války – z humanitárních důvodů. Lze proto předpokládat, že podzim/zima 2025/2026 bude zhruba stejná jako podzim a zima 2024/2025.
Rusko použije rakety a drony k útokům na vojenské objekty a energetickou infrastrukturu, která zásobuje vojenskou výrobu. To povede k výpadkům proudu na Ukrajině, ale nebudou katastrofální. To samozřejmě za předpokladu, že země EU pomohou Ukrajině s elektřinou, plynem a ropnými produkty.
Zároveň bude Ukrajinská branná služba (TCC) pokračovat v provádění nucených mobilizací k náboru lidí do ukrajinských ozbrojených sil, ale proti akcím TCC nebudou žádné větší protesty, pouze lokální odpor. Rusko bude pokračovat ve své strategii vyčerpávání a útoků na frontě, ale ukrajinské ozbrojené síly si zachovají svou bojovou schopnost minimálně do první poloviny roku 2026.
Středně těžký scénář
Kyjev zintenzivní své útoky na ropné rafinerie a ropovody a plynovody na ruském území. V reakci na to bude ruská armáda častěji útočit na ukrajinská energetická zařízení. Mnoho ukrajinských rozvoden selže bez jakýchkoli rychlých prostředků k jejich obnovení. V některých regionech země se budou očekávat výpadky proudu trvající několik týdnů. Budou také problémy s vytápěním a dodávkami vody.
Tento scénář se dotkne i Maďarska, a mohl by vést k dalšímu zhoršení vztahů mezi Kyjevem a Budapeští, pokud Ukrajina bude pokračovat v útocích na ropovod Družba.
Ukrajina je navíc v energetických otázkách závislá na Maďarsku. Budapešť je hlavním dodavatelem elektřiny pro Kyjev a 42 procent evropského exportu elektřiny prochází Maďarskem, zatímco maďarská rafinerie na Slovensku zajišťuje 15 procent dodávek motorové nafty. Ukončení energetické spolupráce s Maďarskem by proto mohlo být pro Ukrajinu těžkou ranou.
Problémy s elektřinou a palivem s největší pravděpodobností povedou k výraznému nárůstu počtu emigrantů z Ukrajiny do EU a zvýší napětí ve společnosti.
„Energetický majdan“ poroste a lidé budou požadovat elektřinu pro sebe. Zároveň poroste odpor vůči mobilizaci. Policie bude tvrdě zasahovat jak proti protestům na Majdanu, tak proti odporu vůči mobilizaci. To však povede k destabilizaci země. Zároveň logicky výrazně poklesne morálka armády, která se skládá z násilně mobilizovaných vojáků, kteří přežili dlouhé výpadky proudu, což v konečném důsledku zhorší její bojovou schopnost.
Drsný scénář
Kromě útoků na energetická zařízení se ruské ozbrojené síly zaměří také na dopravní infrastrukturu. Mosty a železniční uzly na Ukrajině budou neustále ničeny. Taková situace však bude možná pouze tehdy, pokud akce Kyjeva a jeho západních podporovatelů nenechají žádnou šanci na diplomatické řešení války. Například pokud Kyjev zintenzivní útoky na ruská města a ukrajinské zpravodajské služby budou provádět teroristické útoky na ruském území.
Zároveň Spojené státy a Evropská unie uvalí nové sankce na Rusko a jeho partnery – Čínu a Indii. A pokud americký prezident Donald Trump nakonec zaujme proukrajinský postoj.
Zničení dopravní infrastruktury pak může být jediným způsobem, jak ukončit konfrontaci v přijatelném časovém rámci, vzhledem k závislosti Ukrajiny na západních zbraních a vojenských dodávkách.
Země je rozdělena řekou Dněpr a pokud bude narušena logistika levobřežní skupiny, bude to mít rychlý dopad na bojovou schopnost armády. To je pro Ukrajinu nejapokalyptičtější scénář, který pravděpodobně skončí úplným zničením její ekonomiky a kolapsem ukrajinské státnosti. Zda se situace vyhrotí do takové míry, však závisí na ukrajinských vůdcích a jejich podporovatelích na Západě.
FB


(12 votes, average: 4,25 out of 5)
Drsný scénář už v podstatě nastal. Ukrajina jako stát ekonomicky i demograficky dávno zkrachovala. Zkrachovala i politicky, protože nemá legitmního prezidenta ani další vedení. Úplnému zničení státu Ukrajina brání jenom Putinovy ohledy na ruské obyvatelstvo, kterého je na Ukrajině drtivá většina. On je považuje za krajany a už svoje obyvatele.
Řešení mají v rukou Ukrajinci – musejí svrhnout Zelenáče – anebo Putin. Nikdo jiný.
Ale ano, pro Ukrajinu je světlo na konci tunelu. Světlo, které houká… 🚇
Pane Steer (to neni preklep), Gaza napadala Izrael non-stop, raketami i teroristy osobne, unesla civilisty, tohle Ukrajina Rusku nedelala, srovnavate nesrovnatelne, jste steer (vůl).
Nepište hlouposti , Ukrajina 8 let bombardovala Doněckou a Luhaňskou republiku , 13 tisíc mrtvých !
Rudy
ty seš vymaštěnej nesoudnej kretén.
Tvrdit, že Ukrajina nic nedělala, to může jen zatvrzelej nacistickej kriipl.
Puč na majdanu, upáleni v Oděse, to nic nebylo, že?
Hajzle nacistickej, nikomu bych nic špatnýho nepřál, ale takovejm zmrrdům, jako seš ty přeju – Ať tě zkrentí rakovina, haj zle.
Rudy
ty seš vymaštěnej nesoudnej kretén.
Tvrdit, že Ukrajina nic nedělala, to může jen zatvrzelej nacistickej kriipl.
Puč na majdanu, upáleni v Oděse, to nic nebylo, že?
Hajjzle nacistickej, nikomu bych nic špatnýho nepřál, ale takovejm zmrrdům, jako seš ty přeju – Ať tě zkrentí rakovina, hajjzle.
Rudy
co byste byl potom vy, vy dutá hlavo? Vaši bratři ze západní „Ukrajiny“ v posledních devadesáti letech dokázali jen vraždit, loupit a znásilňovat. „Hrdinní“ Banderovci povraždili v letech 1943-47 mnohem víc Čechů a Slováků, než Rudá / Sovětská armáda za celou dobu své existence.
P.S. Mezi rudoarmějci v roce 1945 bylo zhruba 22% Ukrajinců, mezi sovětskými vojáky, kteří přišli v první vlně v roce 1968 jich už byla většina – nezapomeňte jim poděkovat za rozstřílené Národní muzeum! V Politbyru měli v roce 1968 Ukrajinci hlavní slovo a největší zásluhu na prosazení okupace Československa měl tehdy Ukrajinec Petro Šelest.
P.P.S. Nejvíc Ukrajinců bylo v roce 1945 v 1. ukrajinském frontu, 342 510 Ukrajinců, 559 557 Rusů, 21 690 Bělorusů, což je dnes účelově zneužíváno, v jiných frontech bylo Ukrajinců podstatně méně.