7.1.2015
Kategorie: Ekonomika, Politika

Trest za moje podnikání …

Sdílejte článek:

LRN 07|01|2014

Dnes jsem nejedl. Ne proto, že bych chtěl držet půst, ale proto, že mi někdo nezaplatil téměř milion korun za odvedenou práci a produkty, které si objednal a dostal. Nejsem sice zcela bez peněz, ale také nemám na to, abych rozhazoval za takovou zbytečnost, jako je jídlo.

[ad#hornisiroka] 
Jsou lidé, kteří hladoví často. Ne proto, že by jim někdo dlužil milion, ale proto že nemají práci, výdělek, domov, rodinu, úrodu, oheň, prostě a řečeno proto, že nemají co do úst. Na hlad se prý dá zvyknout, ale žít zcela bez jídla nejde. Až na pár jedinců žijících z vesmírné energie zvané PRÁNA a živící se spíše penězi účastníků kurzů, na nichž dochází k šíření myšlenky života bez příjmu potravy, musíme jist všichni. Někdo více, někdo méně.
 
Už méně záleží na tom, že tenhle jí maso, tenhle ne, či zda máte raději špenát, nebo steak. Jídlo je třeba. Ani v časech hojnosti bychom se však neměli přejídat, protože jak je všeobecně známo, přejídání škodí.
 
O přejídání můžeme mluvit i ve světě ekonomickém. Zatímco jedni musí vyžít s částkou nižší než 20,- Kč denně, jiným nestačí ani statisíce na jednu noc. Je zajímavé porovnat, kde v podobném obraze stojí hromadění zásob. Nehromadíme zdaleka sami. Zvířata a je jich velké množství, také hromadí zásoby. Někteří to mají přímo v denní náplni života (například křečci), jiní se pak bokem připravují na tuhou zimu, či jinou nepohodu, o které často ví o měsíce dříve, než o ní vysílají v televizi.
 
Díky moderním technologiím mohou hromadit a vytvářet zásoby i lidé. Jídlo dáme do chladniček a mrazáků, trvanlivé potraviny do špajzů a ovoce a další prostě zavaříme do sklenic, které následně umístíme do sklepa. Samozřejmě můžeme i sušit, ale pak stejně zůstává problém, kam nasušené uložit. Hromadíme i věci a to včetně oblečení, vybavení domácnosti ale i peněz.
podnikatel
 
Poslední jmenované, však mají při podnikání zajímavý “trestný” aspekt. Trestajícím je stát a trestem jsou vyšší daně. Moderní ekonomika totiž nenásleduje příkladu přírody s tím, že bychom si měli střádat na horší časy, naopak jediné pravidlo je vydělej a utrať. Je už celkem jedno za co, důležité je aby se to točilo a pěkně rychle.
 
Že si chcete našetřit na horší časy, abyste i v nich měli co jíst ? Žádný problém, jen zaplaťte podstatně vyšší desátky ve formě daní. Je zajímavé, že stát a jeho politici nápravu ekonomického hladomoru řeší od konce, právě od daní a to bez zohlednění jakýchkoli souvislosti před a po výběru. Daně je nutné zaplatit, i když jste sami platbu neobdrželi. Nástroj na neplatiče faktur více méně neexistuje a tak se i nadále vesele se řetězce otáčí na fakturách s neoficiální 90 ti denní splatností, které bývají někdy placeny i za dvojnásobek času, stejně jako odběratelé nepovažují datum splatnosti za nic, čím by se měli trápit, stát se jim totiž téměř nic nemůže, protože dříve než oni, zkrachovali by pravděpodobně jejich dodavatelé, kterým dluží.
 
Po té co jsou peníze ve formě daní vybrány, hledí úředníci a politici, tyto co nejdříve utratit, a že na to jdou z gruntu je vidět na zadlužení naší země. I kdyby se totiž výběr daní zdvojnásobil, země by se zadlužovala dále, protože i politici a státní úředníci, se snaží peníze co nejvíce utratit, či odklonit, aby je to utrácení z cizího, tolik netrápilo.
[ad#velkadolni]
 
A stát, stát se kouká a s klepety jde nejdříve za těmi, kteří odvedli práci, či vyrobili výrobek, dodali ho a nedostali zaplaceno. Tak v MODERNÍ EKONOMICE, potrestáni jsou ti, co hodnotu vytváří, namísto těch co ji jen spotřebovávají.
 
A nemusíte mít strach, zkoumám jak to s tou Pránou vlastně je a doufám, že budu mít dost sil na to, abych přidal nějaký další ze svých příspěvků, i tehdy nebudu-li mít náhodou co do úst.
ZDROJ: lrn
 
 

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 4,88 out of 5)
Loading...