Toxické EET

I když opozice dopředu avizovala, že v okamžiku, kdy se dostane k moci, okamžitě celé EET hodlá zrušit, vláda a její poslanci včetně podpory koaličního partnera a tiché vládní podpory komunistů si s tím prostě hlavu nelámou. To je jeden ze stěžejních problémů zdejšího podoby demokratury. Vláda ví, že jakmile se dostane od moci, celý tento její hloupý nápad bude odstraněn, je si vědoma toho, že drobní podnikatele budou donuceni vynaložit nemalé prostředky na podřízení se této restrikci, a přesto lpí na tom, aby ten nesmysl zavedla.

Peníze proletí komínem, jako proletěly ty za dnes již marné fiskální pokladny, jako proletěly komínem peníze za pračky vzduchu v restauracích, oddělení kuřáckých prostor a další a další. I tak vláda utrácí cizí peníze.

Když uvážíme, že doposud zavedené etapy EET už stojí českého spotřebitele nějakých 20 miliard ročně, zůstává rozum stát. Ne, opravdu to neplatí podnikatelé ze svých kasiček! Opravdu je to tak, že to platí především český spotřebitel v cenách zdraženého zboží! Jsou to především zákazníci, kteří doplácejí na EET a prostřednictvím EET jsou jim vytahovány jejich peníze z kapes ve prospěch státu. Jenže to je na uvažování těch, kteří to podporují, příliš složitá úvaha. Takže nově můžeme očekávat, že významně podraží ceny doposud svobodných povolání, jako jsou kadeřnice, obkladači, advokáti, automechanici apod.

Když ministryně financí tento zákon obhajovala, opět opakovala pouze mantru o narovnávání podnikatelského prostředí, přičemž lepší výběr daní už pro jistotu nezmiňovala, protože už několikrát byl úspěšně zpochybněn a právě na směšném daňovém výnosu to jde dokázat nejsnáze. Přitom její argumentace byla doslova pitomá, protože tvrdila že: „…chceme pro všechny stejné podmínky, protože většina podnikatelů v této zemi je poctivých.“

Jinými slovy totiž vyslovila to, že většina podnikatelů nešidí, přesto však budou donuceni státní zvůli pod přísnými sankcemi EET provozovat. Kdyby tvrdila, že většina podnikatelů je nepoctivých, a mizí tak skutečně závratné sumy, člověk by to snad i nějakým způsobem (nerad) byl schopen pochopit. Ale ona v jedné větě říká, že většina je poctivá, tudíž ji potrestáme tím, že bude muset mít (na náklady zákazníků) EET!

A když už teda do omrzení mluví o rovných podmínkách, pak samozřejmě rovné nejsou ani náhodou. Čím menší a slabší je ekonomická jednotka, tím vyšší procento ze svého obratu nebo zisku musí vynaložit na vybavení a provoz tohoto elektronického neštěstí. Pro velký podnik nebo velkou organizaci samozřejmě je ta zátěž procentuelně daleko, daleko nižší. Takže EET naopak podnikatelské prostředí deformuje ve prospěch silných a velkých.

Jestliže však někdo se svým drobným soukromým podnikáním (rozumějme tím: nezatěžuje stát vůbec žádnými požadavky, je samostatný a od státu de facto nechce vůbec nic) přežívá jen tak-tak, pak každá jednotlivá korunka a každá jednotlivá promarněná minuta, kterou musí obětovat na zbytečnou byrokracii a výkaznictví je pro něj v podstatě likvidační. Nemluvě o šikaně státní správy a kontrolorů. Nehledě ještě k jednomu faktoru: Každý člověk inklinující ke svobodě těžce snáší jakoukoliv buzeraci a podezřívání. A jestliže je tedy se svým podnikáním z hlediska státu a priori sprostým podezřelým, pak mu to jistě na náladě a ochotě podnikat ani trochu nepřidává.

A jen třešničkou na dortu je druhý z argumentů ministryně Schillerové, kdy ona prý „doufá, že občané se dočkají i snížení DPH u celé řady služeb z jednadvaceti na patnáct, nebo z patnácti na deset procent“. Takže ve skutečnosti vůbec nejde o zvyšování daňového výnosu, protože snížením sazby logicky zase poklesne hodnota vybraného DPH, ale jde především o tu buzeraci, o to mít totalitní a totální dohled nad každou korunou, nad každým pohybem v ekonomice. To je právě ta fašizace ekonomiky!

No, a pokud jde o snižování sazeb DPH jako takového, je jen takové píárko paní Schillerové, aby veřejnost s EET souhlasila, protože sazba DPH je určena zcela jiným zákonem a vůbec nijak není provázána se zákonem o EET. V podstatě, ministryně slibuje něco, co jí potom Parlament klidně může odepřít. Kromě toho, je to opět vylhaná argumentace.

Už při první vlně EET (2016) Andrej Babiš popisoval, že díky EET vybere tolik miliard navíc, že mu potom následně umožní snížit daňovou sazbu. Jenže ve skutečnosti po první vlně došlo přesně k pravému opaku. Podle zprávy Eurostatu za první kvartál letošního roku víme, že průměrné ceny zboží a služeb vzrostly oproti cenové hladině z roku 2015 o 7 %. Jenže ouha, ceny v restauracích vzrostly o 17,5 procenta a jejich růst nastal přesně okamžikem spuštění EET. Jinak řečeno, zavedení elektronické evidence tržeb zdražilo jídlo a pití circa o 10 %, tudíž snížení sazby DPH se vlastně nikterak neuplatnilo.

Ale sekundárně došlo k restrukturalizaci tohoto segmentu, a to (vzhledem k zákazníkovi) přesně velmi nežádoucím směrem. V první fázi, nebo první reakcí, bylo poměrně masivní zavírání stovek a možná i tisíců malých venkovských či periferních hospod a vesnických prodejen. Ty, které to nevzdaly, musely pro pokrytí dodatečných nákladů významně zvednout ceny. A zhruba rok poté začaly sice vznikat nové restaurace, ovšem už ne jako malé autonomní a rodinné provozovny, ale jako součásti větších řetězců, korporací a podobně, které vstupní investici (na rozdíl od těch malých) překonají snáze. A důležité je ještě to, že tyto nové hospody pracují takřka bezvýhradně nejméně o jeden cenový level výše, než ty původní.

Když se ještě na chvíli ponoříme do čísel Statistického úřadu, můžeme nalézt, že spotřebitelé nechají v restauracích circa osm procent z celkových rodinných výdajů, loni to činilo necelých 200 miliard. 10 % právě z této částky je těch v třetím odstavci článku zmíněných 20 miliard Kč, o které musí hosté restaurací nyní zaplatit více. Když to zkrátíme do jednoho výroku, pak čeští občané kvůli absurdní honbě za domnělými daňovými úniky platí v cenách o 20 mld. Kč více, než bylo nutné. Je vcelku vysoce pravděpodobné, že efekt 3. a 4. vlny EET bude úplně stejný. Výběr DPH vzroste zcela zanedbatelně a celý segment služeb, kterého se tyto dvě vlny budou týkat, citelně zdraží. A to včetně takových perel, jako že nastane povinnost evidovat EET u chovu velbloudů, pěstování cukrové třtiny, nebo při turistických cestách do vesmíru.

Tak jasně, kdyby Babiš šel do voleb s otevřeným heslem: „zničím zde malé soukromé podnikání“, asi by s tím sklidil obdiv jen u svých socialistických a komunistických souputníků. Takže to neřekne takto otevřeně, ale stejného efektu dosáhne balamucením důvěřivé, či zcela — ehm — naivní veřejnosti.

Stát loni vybral na daních 1,042 bilionu korun. Z toho díky EET 4 miliardy, tvrdí vláda. To, že jde objemově o 0,39 % celého výběru daní, staví celý projekt EET do značně tragikomického světla a účelovost z něj jen kape. Za to se mnoho těch slibovaných školek nepostaví, že. (A kdeže je těch avizovaných 50 mld., o kterých Babiš zpíval, když veřejnosti prodával zavedení první vlny a tvrdil, že všetci kradnú?) Ale možná, že se ta vybraná promile výběru jen přetavila do režijních nákladů státní správy, nebo do dotací spřáteleným firmám, nebo do investičních pobídek několika firmám, což je ve skutečnosti daleko větší svinstvo, které mnohonásobně více, než nějaký drobný švindl s tržbou, pokřivuje podnikatelské prostředí. A jediný, kdo se zcela nepokrytě raduje, jsou dodavatelé EET kompatibilních pokladen, dodavatelé softwaru a ruliček tiskárenského papíru. A mobilní operátoři.

Teď Babiš fňuká v médiích: „Člověk má z toho pocit, že čím víc peněz pumpujeme, tím víc jsou lidé nespokojeni. Je to zvláštní situace…“ Možná je to tím, že pumpuje především cizí peníze a směr toho pumpování je poněkud nešťastný. Kdyby byl Babiš férový chlap, měl by říct: „Vzal jsem obrovské miliardy z kapes těch, kdo je vydělali a nastrkal je do jiných kapes, i do svých. Nikdo to neocenil. (Neodstoupím.)“ Ale on není. Je splachovací a nemá svědomí. Zná jen své zájmy a moc.

A fanatik Maláčová bříská na Schillerovou, že chce utrácet víc a ještě víc a víc a víc a víc…