V červenci 1997 mi bylo necelých devatenáct let a povodně jsem znal … no, víceméně jen z četby. Ani rodiče, ani prarodiče o povodních nevyprávěli, neměli s nimi moc zkušeností. Jinak jsem od nich slýchal leccos: o válce, o měnové reformě, o sovětské invazi v roce 1968, ale povodeň se na seznamu civilizačních hrůz nějak nevyskytovala. Bylo tedy jednoduché dojít k naivnímu názoru, že povodně jsou něco jako morové rány a nájezdy vikingů – věc temné minulosti. Dnes přece máme přehrady a podobné vynálezy, že.
Tak ji tu máme zas, aneb ostravské povodňové déjà vu
MARIAN KECHLIBAR
Pak několik dní vskutku festovně pršelo, zejména na horách, a v televizi se začalo mluvit o tom, že nějaká velká voda bude. Když nad Ostravou vysvitlo slunce, rozhodl jsem se zajet navštívit svého kamaráda v Porubě. Bydlel u Duhy.
Kdo zná aspoň trochu Ostravu, bude vědět, kde leží Nová Ves vodárna. Je to důležitá křižovatka, skrze kterou projíždí valná většina spojů MHD z moravské části města do Poruby. Obvykle je plná aut nervózně čekajících na zelenou. Tentokrát ovšem, když jsme se starým Ikarusem linky 61 blížili ke křižovatce, byla plná něčeho jiného … vody.
Autobusák patrně toužil po dobrodružství, a ačkoliv v té kalné vodě nemohl vidět dno, vjel do zaplavené křižovatky. Hrdinný stroj nechcípl, i když se voda začala valit pode dveřmi na schody. Projeli jsme to, po cestě ovšem míjejíce a) pár utopených aut a b) hasičské vozidlo, na kterém trůnil usmívající se hasič středního věku, v očividně dobré náladě.
A to vozidlo mělo na boku napsáno HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR MĚSTA KLADNA. Kladno je nějakých 400 kilometrů od Ostravy. Mému devatenáctiletému já začalo docházet, že pokud máme takové “hosty z dálky”, žádná legrace to nebude.
Moudří předkové se naštěstí při výstavbě svých obydlí drželi uctivě daleko od nevypočitatelné Odry. Ta je za normálních okolností v Ostravě tak trochu nanicovatým tokem, stínem své budoucí dolnoslezské slávy. Tentokrát se ovšem roztáhla skoro na kilometr šířky a nabobtnala tak, že by po ní proplul snad i Bismarck neblahé paměti, kdyby věděl kudy.
Ze svinovského nádraží byla vidět část horního patra a střecha. (Jinou o kus dál ležící koridorovou stanici překřtili vtipálci na Suchdol pod Odrou.) Voda byla kalná a smrděla až do nebes, protože stihla jednak smýt veškerou chemii z polí, jednak v ní plavalo odhadem deset milionů různých chcíplých hrabošů z polí a luk, kteří se pozvolna měnili v hnojivo přirozenějšího rázu. Průmyslové závody v Mariánských Horách k tomu přidaly benzen a další industriální lahůdky, to ovšem způsobovalo problémy hlavně v sousedním Polsku, které se nacházelo dále po proudu.
Organizace záchranných prací narážela na to, že mobily skoro nikdo neměl – tehdy byly drahou hračkou podnikatelů – a pevné linky po zatopení moc nefungovaly. Sem-tam někam dorazila voda dříve než hasiči, pak z toho byly ztráty na životech – hlavně v proslulých Troubkách. V televizi se začal objevovat fotogenický olomoucký generál Petr Voznica, sám rodák z Karviné, a armáda, plná mladíků mého věku, byla nasazena při všech možných obtížných pracích. Od sametu to bylo asi poprvé, kdy lidé začali opět oceňovat význam ozbrojených složek státu, do té doby se na ně lepila bolševická minulost.
Následky byly všelijaké a leckdy se ukázalo, co v lidech vězí. Tak například notorické ghetto v Hrušově bylo evakuováno mj. do prázdných vysokoškolských kolejí VŠB v Porubě, a studenti odtamtud si následně stěžovali na značné škody vzniklé během pár týdnů na zařízení pokojů. Jiní lidé ale zase prokázali odvahu nebo obětavost, kterou byste od nich nečekali. Povodně jsou takový zátěžový test civilizace a těch, kdo ji tvoří.
Jedno kritické místo v Ostravě zůstalo dodnes, a to je zástavba podél Porubky, potoka odvodňujícího značný kus západu města. Tam bývaly vždycky drahé domky a vilky, ono je to docela příjemné a zelené místo, kde se koncentrují spíš bohatší obyvatelé Ostravy. Ale Porubka, v klidných poměrech nenápadná malá vodoteč, má i svoje nebezpečnější stránky. Tehdy v devadesátém sedmém tam bylo “vymeteno” pořádně. A jak teď čtu, situace se opakuje.
Ale v nekrizových situacích je to holt dobrá lokalita, tak se tam bydlí dál.
Fast Forward o pět let, 2002, Praha. Prší a primátor RNDr. Igor Němec kazí pověst matfyzáků tím, že v televizi říká cosi o nadměru výtečné situaci. Veteráni z Moravy již vědí, že to tak výtečné nebude…
Sotva voda opadá, potkáváme v poničeném Karlíně kolegu Pražáka, který ještě nedoceňuje situaci. “Kluci, myslíte si, že by metro mohlo nejezdit třeba … dva tři týdny???”
Jiný kolega, Valach z údolí Bečvy, kterému minulá velká voda prošla ložnicí a dosáhla až na strop, se směje nahlas: “To budou měsíce, kamaráde!”
Nevěřil…
Takhle to momentálně vypadá kousek od nás. Ta řeka je za normálních okolností další nanicovatý potůček, který odvodňuje jedno jediné pole běžné mezivesnické velikosti.
Nepříliš daleko a vysoko od ní mám uskladněné knihy, tož uvidíme, jak po dnešní noci dopadnou.
- Kdo vyhraje? - 5.11.2024
- Tak proč ta němčina? - 5.11.2024
- Čau Praho! Piráti si budou volit nového šéfa - 5.11.2024
Ešlakotkani vyskákali v Opavě z kontyšů a teď surfují mezi panelákama na vodních lyžích.
Vopvičáku, ty falešnej lapiduchu, proč soustavně poňoukáš toho debila, aby sem matlal ještě více těch jeho zdegenerovaných debilovin?
Tohle jsou některé z kreténských najků toho debila, z nich si ten debil zmatlal kreténské paslovo “ešlakotkan”:
” e š ”
” . lak ”
” p o t k a n ”
Vídíš to, co seš za debila Vopvičáku, když přebíráš a matláš tady degenerativní debiloviny toho debila?
Svůj k svému, debil k debilovi sedá.
Zas máš záchvat, radši jsem to nečetl pohrkaný pindale.
Pane Pepo,
Vy jste nepřítel individuální literární tvorby.
No jo, ale sám dělá bajonetizaci brutopýrace talent, asi v tom bruslí.
https://www.youtube.com/watch?v=ogpwrc6oCKM
Povodně,zemětřesení a lidská blblost trápí člověka odjakživa,
Podle mě laika mají ty častá mohutně škodící záplavy v českomoravské kotlince dílem na svědomí dvě věci
Zdivočelá privatitace ,kdy náhle vystoupivší strašní lesů páni nechali za pár téměř bezcených tisícovek do hola vykácet svými předky i bolševikem ,pěstované udržované doplňované a chráněné hájky a bory na sklalinách šumící.
Dílo zkázy pak dokončili Zeléné dřevomorky věkaza BURSÍKA, kteří všemožně bránily své oblíbené broučky kůrovce a ostatní lesu škodící havěť jejich chemickému ošetřování.
Tahle svinká Zelená pakáž se rychle změnila v cizopasné neziskovaře a názorové fanatiky dnešnícvh dnů
Tak zmizely desítky hektarů krásných, rozsáhláchčeskomoravských lesů které po staletí tvořily přirozené tlumiče rozvášněného
vodního živlu.
Rozhodně po povodních nijak nepomáhat dezolatům! Ať jim pomáhájí pánové Okamura, Vrabel, Rajchl, Turek pouze z vlastních finančních prostředků. Moskva jim pomáhala finančními dary již před povodněmi, tak že finančně jsou zaopatření více než dost s následky povodní jim pomůže modlení ruské pravosráčné sekty.
Kdo je podle Vás dezolát?
Hodlám-li používat cizí slovo je dobré znt jeho skutečný a původví význam,
Slovo dezolát,zneuživané flanelovo/fialovskými tupci totiž označuje krásu opuštěného místa,nikoliv třídního nepřítele!
Takže dezolátům vrátí vláda peníze, které jim vzala formou daní? A další už tedy nemusí platit?
Kolik ti je, ty trollí jelitou. Běž si napsat úkoly a popros taťku, ať ti ten novej noťas raději koupí sám, takhle se zahazovat a prodávat jako troll kvůli blbé hračce – no fuj!
Ted si predstavte, jak by to dopadlo, kdyby to trefilo Pragl plnej filosofu a jinejch chytrolinu? Tam by byly tisice mrtvejch😵💫.
To uz by Pragl vyslal do sveta signaly,ze je treba zahranicni pomoc,ze uz to v Praglu nezvladaji ale nyni ty povodne odnesl ceskomoravsky venkov, to tak v zahranici nefrci.Takze pomoc ze zahranici zadna,hlavne ze vseci pomahame jinnym v zahranici a na cloveka v tisni,konkretne na Ukrajinu se vybraly tri miliardy?
Jako pražák jsem si v 2002 roce tak nějak ani nevšiml že by v ulicích mého poloutopeného stověžatého domova skotačila zahraniční pomoc,pane Leopolde.
Možná snad ještě tak na Čtl1,
Za to jsem se v roce v rámci dovolené v roce 1997 spolu z pěti plnými autobusy plných nás,pro vás zkurve*ných pražáků různého věku na14.dní rozjel pomoci rozdováděnou Bečvou ,načochněných
hanáckých Troubek,
Dnes opět tím nadělením znovu načatých .
Další takový konvoj dorazil hned druhý den.
Nemíním se tím rozhodnětím vytahovat, ale jen chci zdůvodnit to ,jak mohutně mi proto se*re ,ten nesmyslný a dneska pro všechny z nás z mnoha ubohý a sebevražedný velkomoravský separatizmus!
Zapoměli jste snad bodří Moravané na vaší moudrou pověst o prutech krále Svatopluka?
To si vzpominam,to mi utkvelo v pameti, jak vseci senzace chtivi prazaci co chteli pomahat na Morave a ve Slezsku prijeli v novych oktavkach a meli tam samolepky na dverich a kufru POMOC MORAVE.Tu takovych oktavek ve Zline jezdilo 10.
ale jen chci zdůvodnit to ,jak mohutně mi proto se*re ,ten nesmyslný a dneska pro všechny z nás z mnoha ubohý a sebevražedný velkomoravský separatizmus!
xxxxxxxxxxx
Typický pražský omezený blábol.
Morava je historická země, před několika lety slavila 1200 let své existence.
A stejně, jako například v Německu Bavorsko, mají Moravané právo si řídit své vlastní záležitosti, ve svůj vlastní prospěch, byť ve svazku s Čechy a Slezany.
Pražský byrokratický centralismus je hnus, který ničí Českou republiku.
To, že je v Praze několikrát líp, než jinde, je dobré POUZE
pro pražáky, a pro vládu, pro nikoho jiného.
A to, že někdo jede někam pomáhat při povodních, s tím nemá zhola nic společného.
1200 let historie existence Moravy je zamerne historicky rizene a zkreslene cechama z Praglu i z pozice katolicke cirkve zmanipulovane. Ze jako Moravane prisli z Cechama a Polakama z Ruska jak psal ve svych historickych knihach Alois Jirasek.
O Morave, uz psal Julius Ceasar se zminoval o Morawie Magna a Markus Aurelius vedl na Morave s Marcomanny existencni valky Rima 186-188 je to vytesano na monumentalnim sloupu v Rime se to jmenuje: Zazracny dest Marca Aurelia. Mi spise ladi, ze nasi predkove byli Marcomanne a znich jsou Moravane.Kazdy vidi,ze Moravane se vzdy branili a umeli si udelat poradek jako moravsky knize Moimar vypraskal z Moravy Avary,Moravane zvitezili nad invazi Tataru 1241,do posledniho muze bojovali na Bile Hore,tam je cesi zradili,g.Snejdarek z Moravskych Napajedel hnal Polaky az za Wislu a vseci atentatnici na Heydricha byli rodili Moravane jen Curda byl Cech,v 1939 se moravane jako jediny pluk branil v Cajankovskych kasarnach proti nemecke okupaci a v 1968 se Moravsky paragani branili jako jediny utvar v CSSR proti vojskum VARSAVKEHO PAKTU.
Tak tedy díky za uznání velkomorovavští hrdinové. Vám zjevně už ani nestačí tragedie Ukrajiny-
Ti lidé tam chtěli a měli svoji zem a svá práva,
A jejich náckovský fanatizmus je oní snadno a krvavě připravil,
K velké potěše všech prašivců domácích či z dovozu majících z trosek jejich domovů a hrobů nevysychající zlatý důl.
Gratulace,
Ta pakáž vědomně likvidující zatím ještě naší společnou zem a stvůry v ní se jmény Fiala,Foltýn Válek,Hřib a dalši tentokrát moji české národnosti jsou tedy všici jen uspěšní bojovníci za vaší velkomoravskou říši,
Kajícně přiznávám pod tíhou svěmomí že jsem v roce 1997 spolu z ostatními pražáky pomocí neznámému člověku z hanáckých Troubek,plných zmatku lidské tragediea beznaděje,inhalovaním smradlavého horkého smradlavého prachu,špíny a trosek svých14.dní letní dovolené promrhal pouze v touze být senzacechtivým
pražákem ,plného typicky česko/pražskou škodolibostí
Dík za uznání a pouční pane Leopolde,!
Právě teť je znouvu příležitost pro tehdé mě podobné tentokrát raději pro jistotu svého klidu, jen koukat se a čekat,
Ve Slezku zase různí aktivisti blokovali přehradu Nové Heřmínovy, která by problém Slezka částečně vyřešila.
V roce 97 jsem se přihlásil jako dobrovolník, který vlastní dodávkový automobil hnedle několika státním i soukromým “solidaritním organizacím” s nabídkou pomoci při rozvozu nebo dovozu čehokoli, co do dodávky naložím. Požadavkem z mé strany bylo, Možnost vyspat se, mít tři jídla denně, z toho jedno teplé a nakrmit dodávku naftou. Hm, ti kdo zareagovali si takto dobrovolnou pomoc nepředstavovali . Většina nereagovala.
Nevím proč, ale vzniknul ve mě pocit, že jakákoli organizace nabízejicí a konající pomoc při jakékoli pohromě je zaměřena na státní pomoc a pomáhá především sama sobě.
Nepomáhám už ani na voloviny jako “dárcovské DMS”.
Stát mě okradnul o jakékoliv sociální cítění.
Problém není déšt’ ale vybetonovaná krajina.