Stát v době krize pomáhá … sám sobě

Nebudu zde vyjmenovávat všechna dobrá, horší a více horší opatření, která stát zavádí k zabránění finančního krachu některých subjektů primárně postižených pandemií a rovnou přistoupím ke dvěma pozoruhodně vyčůraným populistickým nařízením. Jedno se jmenuje “z cizího krev neteče” a druhé “teče ze mě, pomoc”. To první je zlodějina, to druhé vydírání.

Jsme v tom všichni, nás všech se to dotýká a proto je třeba nést důsledky společně, takřka rukou nerozdílnou. A proto si náklady na ztráty rozdělíme všichni, tvrdí velkohubě státní papaláši. Franta zacáluje taxík, Evžen útratu a my ostatní si půjdeme kocovinu vyspat k Mařce. Sice ti tři budou trochu brblat, ale ostatním se to bude líbit a oblíbenost poroste raketovými čísly.

Teče ze mě krev, zjistil stát když mu došlo, že uzavřením provozoven a omezením výroby na ně navázané se mu na pracák nahrne sta tisíce hladových lidí, kterým stát znemožnil pracovat. Jejich odbory vydupané odstupné pak bude pro menší zaměstnavatele to samé co dávka heroinu pro člověka v kómatu a vyhlásí raději exitus sám. Což státu nejenže stopne veškeré dosud ždímané desátky, ale navíc vygeneruje i další hladové před bránou ÚP z řad oněch živnostníků. Jak z toho ven? Elegantním řešením by bylo raději zaplatit část výdajů hned, nechat si z darované částky zpátky odvést daně a celé to pak označit za vládní podporu živnostníků. Zní to dobře, stojí to polovinu a celé to odpovídá horizontu, kam je schopen běžný volič dohlédnout.

Bavme se o modelovém příkladu 20 000kč hrubého. Stát bude hradit 80% ze superhrubé mzdy (po důrazném odporu opozice, kdy chtěl platit z hrubé mzdy a vyšlo mu, že kolik by přispěl, to by mu živnostník vrátil zpátky na odvodech z darovaného). Celé to pak vypadá takto: superhrubá 26 800kč, státní příspěvek 21 440kč, daně a odvody zpátky státu 13 020kč, stát dotuje čistého jen 8 420kč. Kdyby skončil zaměstnanec na pracáku, činí jeho podpora v nezaměstnanosti (65% z čistého) 8 632kč, tedy dokonce o dvě stovky víc! Ovšem zároveň s tím, by nezaměstnanému vznikl nárok na podporu v hmotné nouzi a na bydlení, tedy o pár tisíc víc. Takto skrze fiktivní mzdu za nečinnost nic takového nenastává. Sám zaměstnavatel, pak tuto státní podporu odnese “pouhými” 5360kč za sdružené odvody a oněch 20% doplacené mzdy ze zisku, který nevznikl, protože ho vláda zakázala vytvořil. Tedy ze své vlastní kapsy.

A pozor, tato státní podpora živnostníků má podmínku, že onen nesmí dát zaměstnanci výpověď i kdyby byl v rejži až po uši. Jinak 80% na jeho mzdu nedostane a to ani přes to, že ji musí zpětně vyplatit i s odstupným ze zákona. Takže koho zde stát podporuje v krizi? No živnostníky určitě ne, ti jsou mu ukradení a to i přes tu podivnost, že překážka tvořit zisk na mzdy vznikla na straně státu. Stát tímto pouze udržuje zaměstnanost, tedy chrání výlučně sám sebe a to na úkor zaměstnavatelů a ještě pomoci finančního vydírání. Buď budeš pomalu krvácet, ale přežiješ, anebo zhebneš rovnou. A potom prý jsme v tom společně.

Z cizího krev neteče, je obalený polštáři, tvrdí stále dokola vládní papaláši o pronajímatelích a proto v rámci hesla “musíme se uskromnit všichni” přehodila finanční odpovědnost za výpadek nájmů výlučně na ně. Zeman o jejich výpadku příjmů prohlásil, že “se nezblázní”, vládní blekotové melou pořád dokola cosi o nějakém polštáři, který si měli vytvořit. Takže já se ptám, kde je ten vládní polštář 20 mld. z rezervního fondu, který tady zbyl po Kalouskovi i přes realitní krizi , a který v době konjunktury Babiš prožral do mrtě vloni na podzim, aby si tím zalepil svůj deficitní rozpočet? Jak by se teď hodil třeba na sanaci výpadku příjmů na nájmy, že?

A jaký finanční polštář si vytvořili sami zaměstnanci nájemci v době vlády nejúspěšnějšího ekonoma, podle kterého se lidem žilo líp? Dle vlády přivede půlměsíční výpadek příjmů (březen) zaměstnance této země do dluhové spirály a proto je třeba jim pozastavit placení nájmů, půjček a hypoték. To opravdu dost vypovídá o polštářích, peřinách a nejzářivějších časech vlády nejskvělejšího vůdce, když zaměstnanci nemají doma v hrníčku ani jeden usoplený nájem jako rezervu. A to prosím pěkně vše v době bezkonkurenčně rozjeté ekonomiky, prudkého nárůstu mezd, téměř nulové nezaměstnanosti a slev kam se podíváš.

Pronajímatel není jen tlustý buržoust restituent na Bahamách, kterému nájmy zbytňují už beztak tučné konto. Ve většině jsou to drobní vlastníci bytů a prostor, pro které je nájem životním příjmem v rámci OSVČ. A mnozí z nich dodnes splácejí hypotéky na jejich pořízení. Dvouměsíční výpadek nájmu je pak pro ně to stejné, jako výpadek mzdy. Odklad placení nájmů u živnostníků na půl roku a u nájemců bytů dokonce o celý rok bude mít zvlášť u těch druhých ten efekt, že za rok nebudou ty peníze mít stejně jako je prý nemají teď. Už vidím jak lidi, pro které je podle vlády placení nájmu při jakémkoliv zakolísání finančně likvidační, prásknou za rok o stůl čtyřiceti tisíci. Odklad placení nájmů se nevztahuje na zálohy na energie. Jenže v 60% nájmů jsou energie započítané už v celkové sumě. Zvlášť voda, odpady a teplo, které se rozpočítávají ne podle spotřeby, ale paušálně na hlavu. A to je povinen pronajímatel uhradit ze zákona průběžně bez ohledu na dluh na nájmu. A zkuste se hádat o tom, co je nájem a která část z toho záloha na energie, zkuste mu pohrozit výpovědí v době, kdy nejsou možné, anebo zkuste jít kvůli pár tisícům na 8 let do občanského sporu. Kdo kdy jednal s dlužníky ví, že to jsou dopředu ztracené peníze. A to nemluvím o úrocích z půjček, které si na to majitelé budou muset vzít. Tohle bude podobný průšvih, jako Křečkovo dotované nájemné.

Takže suma sumárum jsme v tom společně. Ovšem nelze státním úředníkům snížit jejich nadprůměrné platy o 10%, nelze všem vypsat jednorázovou koronavirovou daň 5%, nelze živnostníkům refundovat nájmy z jejich státem zavřených provozoven, nelze snížit neplacení nájmů na 50%, uživatelé nájemních bytů nemohou dostat státní bezúročnou půjčku na nájem bytu, kterého si bez omezení užívají, nelze vyhlásit odklad na placení energií spolu s odkladem placení nájmů, nelze snížit mzdy zaměstnancům nuceně doma o 20%, anebo je státem proplácet ve 100%, nelze vrátit živnostníkům část jejich zaplacených daní jako náhradu za škody, nelze zkrátka nic. Lze jen chránit zaměstnance, aby se nedostali do finanční nouze a stát, aby moc neprodělal. Protože jsme v tom společně a to jmenovitě živnostníci, OSVČ a živnostníci.

A ještě dovětek o tom, kterak to vláda dělá moc dobře a opozice jí háže klacky pod nohy. Byla to opozice, která v lednu upozorňovala na pandemii a v únoru na nedostatek roušek. Vláda to odmítla projednat. Byla to opozice, která protlačila paušální náhradu živnostníkům alespoň 25 000kč, rozšíření náhrad i na částečné OSVČ, placení náhrad mezd ze superhrubé mzdy místo jen z hrubé, zavedení plošné nemocenské a rozšíření OČR, odmítla omezení prodeje supermarketů a mnoho dalších opatření, které vláda naoko sepsula, aby je pak přes noc ukradla a ráno vydávala za své. Dnes opozice prosazuje uvolňování nouzového stavu od konce dubna, na což sám Babiš změnil názor už popáté. Maláčová pod tlakem opozičních návrhů změnila názor snad už desetkrát a Schillerová nejméně taky tak. Zeman, infantilní klaněč se velkému čínskému vzoru, vyzval opozici aby mlčela. Kdyby ho poslechla, potácíme se dnes v takovém srabu, že koronavir by byl proti tomu vitamín.