Pře
14.9.2016
Kategorie: Společnost22 přečtení

Stát utrácí jako ožralý miliardář

Sdílejte článek:

RÓBERT CHOVANCULIAK

Zkuste si tipnout, jak asi vypadá průměrná kancelář úředníka — kolik má čtverečních metrů? Rada: nesnažte se vzpomenout na to, jak asi vypadá vaše kancelář nebo kancelář vašeho šéfa. Bez zbytečného napínání vám to prozradím: průměrný úředník má kancelář s rozlohou 13,04 m2.

[ad#clanek-respo]

Stát za takovou osobní kancelář, kterou by záviděl nejeden zaměstnanec v soukromém sektoru, platí ročně (2015) v průměru přes 1000 eur [27 000 Kč, 2070 Kč/m2]. Ještě rok před tím (2014) to bylo horší, průměrná kancelář byla o půl metru větší a stála v průměru až přes 1200 eur [32 400 Kč, 2393 Kč/m2]. Abyste měli lepší představu, dohromady stát utratil ročně na pronájmu téměř 23 milionů eur [621 mio. Kč] a správa budov vyjde na více než 120 milionů eur [3,240 mld. Kč].

Ptáte se, jak je možné, že jste o těchto datech ještě neslyšeli? Odkud je všechny máme? Odpověď je, že nemáme. Za Slovensko totiž podobná data neexistují. Všechny výše popsané čísla jsou z České republiky, kde existuje centrální registr administrativních budov [CRAB], který tato čísla publikuje.

Pouze na základě nich bylo možné zjistit, že sekce ministerstva školství ČR si pronajímala 3200 m2kancelářských prostor pro ani ne 400 zaměstnanců [8 m2/zam.] za 2,1 milionu eur. Tedy asi 5200 korun na jednoho zaměstnance ročně za kancelářské prostory. Když se na to přišlo, sekce se přesunula o kousek dál, čímž se ušetřil necelý milion eur ročně (a přitom tam mají úředníci k dispozici ještě o 1200 m2 více).

Dalším příkladem je ředitelství silnic a dálnic, které má v pronájmu více budov. Například si pronajímá budovu pro centrálu za 1,4 milionu eur a zvlášť kanceláře, kde platí za 600 m2 185 tisíc eur ročně. Tedy platí rekordních 303 eur za 1 m2 [8181 Kč/m2] (průměr se přitom pohybuje okolo 75 eur).

Tento registr není dobrý jen k tomu, aby shromažďoval údaje. Dají se díky němu odhadovat úspory, které může veřejný sektor dosáhnout. Kdyby se všechny nájmy úředníků dostaly na úroveň průměrných cen v daných lokalitách, tak by se mohlo ušetřit až sedm milionů eur ročně.

Pokud by se podařilo snížit plochu na jednoho úředníka o 1 m2, tak by to přineslo dodatečnou úsporu 6,5 mil. eur ročně. Efektivnější pronájem menších ploch by to tak přinesl úsporu 15 milionů eur (405 000 000 Kč) dohromady ročně. Tedy přes 1/10 celkových nákladů na pronájem.

A to předpokládáme, že úředníci by zůstali v dané lokalitě (pro což není důvod, pokud neposkytují přímé služby občanům). Přitom by nešlo o žádné drastické škrty a zhoršování podmínek práce pro úředníky. Současná norma v ČR vyžaduje minimálně 5 m2 na osobu a 8 m2 považuje za adekvátních na práci.

Historka o hospodaření veřejné správy by nebyla kompletní, kdybychom nezmínili náklady na vybudování tohoto registru [CRAB]. Do roku 2019 bude stát horentních 30 mil. eur [810 mil. Kč].

I na Slovensku máme zkušenosti elektronizaci a s vytvářením registrů, ale například iniciativa slovensko.digital nám dává jasné příklady, že to jde i levněji a úspory na nájmech má smysl hledat. A proto je třeba tuto výzvu zaslat na ministerstvo financí — zvyšování daní odložte, nejprve je třeba uklidit ve veřejné správě.

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: Róbert Chovanculiak

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
22 přečtení
(15 votes, average: 4,87 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.