14.9.2016
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Stát utrácí jako ožralý miliardář

Sdílejte článek:

RÓBERT CHOVANCULIAK

Zkuste si tipnout, jak asi vypadá průměrná kancelář úředníka — kolik má čtverečních metrů? Rada: nesnažte se vzpomenout na to, jak asi vypadá vaše kancelář nebo kancelář vašeho šéfa. Bez zbytečného napínání vám to prozradím: průměrný úředník má kancelář s rozlohou 13,04 m2.

[ad#clanek-respo]

Stát za takovou osobní kancelář, kterou by záviděl nejeden zaměstnanec v soukromém sektoru, platí ročně (2015) v průměru přes 1000 eur [27 000 Kč, 2070 Kč/m2]. Ještě rok před tím (2014) to bylo horší, průměrná kancelář byla o půl metru větší a stála v průměru až přes 1200 eur [32 400 Kč, 2393 Kč/m2]. Abyste měli lepší představu, dohromady stát utratil ročně na pronájmu téměř 23 milionů eur [621 mio. Kč] a správa budov vyjde na více než 120 milionů eur [3,240 mld. Kč].

Ptáte se, jak je možné, že jste o těchto datech ještě neslyšeli? Odkud je všechny máme? Odpověď je, že nemáme. Za Slovensko totiž podobná data neexistují. Všechny výše popsané čísla jsou z České republiky, kde existuje centrální registr administrativních budov [CRAB], který tato čísla publikuje.

Pouze na základě nich bylo možné zjistit, že sekce ministerstva školství ČR si pronajímala 3200 m2kancelářských prostor pro ani ne 400 zaměstnanců [8 m2/zam.] za 2,1 milionu eur. Tedy asi 5200 korun na jednoho zaměstnance ročně za kancelářské prostory. Když se na to přišlo, sekce se přesunula o kousek dál, čímž se ušetřil necelý milion eur ročně (a přitom tam mají úředníci k dispozici ještě o 1200 m2 více).

Dalším příkladem je ředitelství silnic a dálnic, které má v pronájmu více budov. Například si pronajímá budovu pro centrálu za 1,4 milionu eur a zvlášť kanceláře, kde platí za 600 m2 185 tisíc eur ročně. Tedy platí rekordních 303 eur za 1 m2 [8181 Kč/m2] (průměr se přitom pohybuje okolo 75 eur).

Tento registr není dobrý jen k tomu, aby shromažďoval údaje. Dají se díky němu odhadovat úspory, které může veřejný sektor dosáhnout. Kdyby se všechny nájmy úředníků dostaly na úroveň průměrných cen v daných lokalitách, tak by se mohlo ušetřit až sedm milionů eur ročně.

Pokud by se podařilo snížit plochu na jednoho úředníka o 1 m2, tak by to přineslo dodatečnou úsporu 6,5 mil. eur ročně. Efektivnější pronájem menších ploch by to tak přinesl úsporu 15 milionů eur (405 000 000 Kč) dohromady ročně. Tedy přes 1/10 celkových nákladů na pronájem.

A to předpokládáme, že úředníci by zůstali v dané lokalitě (pro což není důvod, pokud neposkytují přímé služby občanům). Přitom by nešlo o žádné drastické škrty a zhoršování podmínek práce pro úředníky. Současná norma v ČR vyžaduje minimálně 5 m2 na osobu a 8 m2 považuje za adekvátních na práci.

Historka o hospodaření veřejné správy by nebyla kompletní, kdybychom nezmínili náklady na vybudování tohoto registru [CRAB]. Do roku 2019 bude stát horentních 30 mil. eur [810 mil. Kč].

I na Slovensku máme zkušenosti elektronizaci a s vytvářením registrů, ale například iniciativa slovensko.digital nám dává jasné příklady, že to jde i levněji a úspory na nájmech má smysl hledat. A proto je třeba tuto výzvu zaslat na ministerstvo financí — zvyšování daní odložte, nejprve je třeba uklidit ve veřejné správě.

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: Róbert Chovanculiak

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 4,87 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky