30.10.2019
Redakce
0
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Společnost je v demokracii rozdělena již svými odlišnými názory, sjednocená je totalita

Sdílejte článek:

PAVEL VESELÝ

#Pavel VeselyČeši se většinou spojí v jediném momentu. Když je jim nejhůř. A udělování vyznamenání tím momentem není. Pokud totiž nebezpečí pomine, přichází většinou na řadu naše pověstná nevraživost a závist. Navíc dnes doplněná ještě rozdílnými majetkovými poměry. Již málokoho zajímá, že z velké většiny je za tím velká píle a odříkání.

Komunistická ideologie je stále živá a pro mnohé přitažlivá. Touha po rovnostářské společnosti byla vždy lákavá pro ty, kteří svoje problémy promítají do závisti vůči pomíjivým hodnotám bohatství a majetku. S majetkem se přitom pojí zodpovědnost za jeho správu, což si mnoho lidí neuvědomuje.

Je symbolické, že k loňskému návratu kardinála Berana došlo v tuto dobu. Josef Beran odešel po maturitě do semináře v Římě, po vysvěcení v roce 1911 se vrátil. Neohroženě se postavil proti nacismu a byl nacisty vězněn. Na podzim roku 1946 se stal arcibiskupem pražským. Zúčastnil se pohřbu prezidenta Beneše. A ano, sloužil Te Deum po zvolení Klementa Gottwalda, který mu slíbil, že propustí z vězení více než 70 kněží a zachová církevní školství. Bohužel ani ne za půl roku byli kněží v celách a lágrech zpátky. Netrvalo dlouho a došlo k policejnímu zásahu při slavnosti Božího Těla a arcibiskup Beran byl internován. Sdílel tak osud primasů ostatních komunistických zemí – kardinálů Mindszentyho, Wyszyńského a Stepinace.

„Velmi mne mrzí, že se média u nás více zajímají o ty, kteří státní vyznamenání odmítli, než o zásluhy vyznamenaných,“ napsal na svých FB stránkách kardinál Dominik Duka k tomu, že je zájem především o důvody, proč si vyznamenání nepřevzal prof.Piťha.

Samotný Prof. Piťha je velká osobnost. Vážím si ale také postojů všech ostatních v případu nepřevzetí vyznamenání. Je to výraz velkého respektu a úcty, kterou si prof.Piťha naprosto zaslouží. Stejně jako pilot RAF Emil Boček nebo padlý v Afgánistánu Tomáš Procházka.

Mluvíme o rozdělené společnosti. A ukazujeme na viníky, kdo nás rozděluje. Za vše mohou klasicky politici. Společnost je v demokracii rozdělena již svými odlišnými názory. Jednota názorů se pěstuje v totalitních režimech. Jedna jasná správná pravda a čistá společnost je ideálem totalitních režimů. Demokracie je nedokonalá a právě onou nedokonalostí a mnoho vrstevností je krásná a svobodná. Taková správná, čistá a jednotná společnost již tady byla. Problém je spíše v umění naslouchat sobě navzájem a své názory si navzájem diskutovat. Třeba i ostře, ale mluvit s úctou k sobě navzájem. Dokázat na každém konci jakkoli ostré diskuze říci, že ano, máme rozdílné názory, ale jednou máš pravdu ty a jednou já. Někdy se shodneme, někdy. Takový je život a v tom je život krásný. A to dnešní společnost neumí. Touha po jednotě a sjednocení, jednou masou je prostě všemocná.

Dalším tématem jsou debaty o zvýšení minimální mzdy. Jsou úsměvné. Ti, kteří o podnikání a vlastnictví firem nemají ponětí, tlačí na ty, kteří mají zodpovědnost za lidi, že musí přidat. A odbory jim v tom hlasitě pomáhají. Řemeslníci tlačí na své klienty a mluví o své vytíženosti. Je to smutné, jak se obrací dnes stav věcí. Zaměstnanci s odbory budou tlačit na majitele a zaměstnance. Ono to vychází bohužel již z koncepce dnešního školství, kde dnes žáci a studenti znají svá práva, ale pokud je někdo chce hnát k nějaké odpovědnosti, jsou z nich frustrované osobnosti. Jak to může dopadnout, se snad raději nechce domyslet…

Postup globalizace, kterého jsme dnes svědky, byl díky dvěma světovým válkám a Studené válce zpomalen, avšak v 80. letech se znovu zrychlil, zejména díky liberálním reformám v Sovětském svazu pod taktovkou Michaila Gorbačova – politiky perestrojky a glasnosti, a také díky ekonomickým reformám v Čínské lidové republice Teng Siao-pchinga. Tyto reformy prakticky otevřely Východní blok západnímu kapitalismu.

TGM říkal, že demokracie je diskuze. Mluví o tom i papež František. Ale co se budeme zabývat moudrými, když nám velí totalitní zkušenost, že většina má vždycky pravdu. Važme si těch, kteří jsou odvážní a jsou schopni a ochotni říkat věci přímo a s láskou. Takových lidí již dnes moc není. A takoví si jistě ocenění zaslouží.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 votes, average: 3,73 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Stručná historie Antify (1.)

    SOEREN KERN Empirické důkazy ukazují, že Antifa je ve skutečnosti vysoce organizovaná, dobře financovaná a globálně rozšířená organizace. Má