Společnost je v demokracii rozdělena již svými odlišnými názory, sjednocená je totalita
PAVEL VESELÝ
Češi se většinou spojí v jediném momentu. Když je jim nejhůř. A udělování vyznamenání tím momentem není. Pokud totiž nebezpečí pomine, přichází většinou na řadu naše pověstná nevraživost a závist. Navíc dnes doplněná ještě rozdílnými majetkovými poměry. Již málokoho zajímá, že z velké většiny je za tím velká píle a odříkání.
Komunistická ideologie je stále živá a pro mnohé přitažlivá. Touha po rovnostářské společnosti byla vždy lákavá pro ty, kteří svoje problémy promítají do závisti vůči pomíjivým hodnotám bohatství a majetku. S majetkem se přitom pojí zodpovědnost za jeho správu, což si mnoho lidí neuvědomuje.
Je symbolické, že k loňskému návratu kardinála Berana došlo v tuto dobu. Josef Beran odešel po maturitě do semináře v Římě, po vysvěcení v roce 1911 se vrátil. Neohroženě se postavil proti nacismu a byl nacisty vězněn. Na podzim roku 1946 se stal arcibiskupem pražským. Zúčastnil se pohřbu prezidenta Beneše. A ano, sloužil Te Deum po zvolení Klementa Gottwalda, který mu slíbil, že propustí z vězení více než 70 kněží a zachová církevní školství. Bohužel ani ne za půl roku byli kněží v celách a lágrech zpátky. Netrvalo dlouho a došlo k policejnímu zásahu při slavnosti Božího Těla a arcibiskup Beran byl internován. Sdílel tak osud primasů ostatních komunistických zemí – kardinálů Mindszentyho, Wyszyńského a Stepinace.
„Velmi mne mrzí, že se média u nás více zajímají o ty, kteří státní vyznamenání odmítli, než o zásluhy vyznamenaných,“ napsal na svých FB stránkách kardinál Dominik Duka k tomu, že je zájem především o důvody, proč si vyznamenání nepřevzal prof.Piťha.
Samotný Prof. Piťha je velká osobnost. Vážím si ale také postojů všech ostatních v případu nepřevzetí vyznamenání. Je to výraz velkého respektu a úcty, kterou si prof.Piťha naprosto zaslouží. Stejně jako pilot RAF Emil Boček nebo padlý v Afgánistánu Tomáš Procházka.
Mluvíme o rozdělené společnosti. A ukazujeme na viníky, kdo nás rozděluje. Za vše mohou klasicky politici. Společnost je v demokracii rozdělena již svými odlišnými názory. Jednota názorů se pěstuje v totalitních režimech. Jedna jasná správná pravda a čistá společnost je ideálem totalitních režimů. Demokracie je nedokonalá a právě onou nedokonalostí a mnoho vrstevností je krásná a svobodná. Taková správná, čistá a jednotná společnost již tady byla. Problém je spíše v umění naslouchat sobě navzájem a své názory si navzájem diskutovat. Třeba i ostře, ale mluvit s úctou k sobě navzájem. Dokázat na každém konci jakkoli ostré diskuze říci, že ano, máme rozdílné názory, ale jednou máš pravdu ty a jednou já. Někdy se shodneme, někdy. Takový je život a v tom je život krásný. A to dnešní společnost neumí. Touha po jednotě a sjednocení, jednou masou je prostě všemocná.
Dalším tématem jsou debaty o zvýšení minimální mzdy. Jsou úsměvné. Ti, kteří o podnikání a vlastnictví firem nemají ponětí, tlačí na ty, kteří mají zodpovědnost za lidi, že musí přidat. A odbory jim v tom hlasitě pomáhají. Řemeslníci tlačí na své klienty a mluví o své vytíženosti. Je to smutné, jak se obrací dnes stav věcí. Zaměstnanci s odbory budou tlačit na majitele a zaměstnance. Ono to vychází bohužel již z koncepce dnešního školství, kde dnes žáci a studenti znají svá práva, ale pokud je někdo chce hnát k nějaké odpovědnosti, jsou z nich frustrované osobnosti. Jak to může dopadnout, se snad raději nechce domyslet…
Postup globalizace, kterého jsme dnes svědky, byl díky dvěma světovým válkám a Studené válce zpomalen, avšak v 80. letech se znovu zrychlil, zejména díky liberálním reformám v Sovětském svazu pod taktovkou Michaila Gorbačova – politiky perestrojky a glasnosti, a také díky ekonomickým reformám v Čínské lidové republice Teng Siao-pchinga. Tyto reformy prakticky otevřely Východní blok západnímu kapitalismu.
TGM říkal, že demokracie je diskuze. Mluví o tom i papež František. Ale co se budeme zabývat moudrými, když nám velí totalitní zkušenost, že většina má vždycky pravdu. Važme si těch, kteří jsou odvážní a jsou schopni a ochotni říkat věci přímo a s láskou. Takových lidí již dnes moc není. A takoví si jistě ocenění zaslouží.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.
Příspěvky za měsíc květen 2022:
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Silvia Ambrogini 250,- Kč, Vladimír Kudrna 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Miroslav Andreska 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Hana Válková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč
Celkem za měsíc: 4 750,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Podobné příspěvky
Ženská emancipace v sociální džungli
CHALLENGER Pustil jsem si youtube podcast o „krizi femininity: proč jsou moderní ženy nešťastné“ a nestačil jsem se smát.
Jakub, Nora a Čína
PETR ŠTĚPÁNEK Tak už se nám také Nora Fridrichová přidala k Jakubu Železnému a ve svém pořadu 168 hodin