Pře
1.11.2016
Kategorie: Historie14 přečtení

Sovětský imperialismus: Varšavské povstání

Sdílejte článek:

VLADISLAV SVOBODA

To téma rozděluje Poláky asi jako Čechy atentát na Heydricha. Někteří říkají, že povstání nestálo za ty mrtvé a zničené město. Ale přesto tento čin není možné z dějin vymazat, právě pro jeho tragédii.

[ad#clanek-respo]

Varšavské povstání vypuklo 1. srpna 1944. Jednalo se o povstání organizované Zemskou armádou (Armia krajowa, AK) která působila na polském území okupované Německem a Sovětským svazem. V roce 1944 měla skoro 200 000 příslušníků, z toho 20 000 partyzánův v terénu. Ve varšavském povstání bojovalo 30 000 příslušníků v uniformách nebo s červeno-bílou páskou.

Cílem povstání bylo osvobodit Varšavu pokud možno ještě před příchodem Rudé armády a tím znemožnit ustavení loutkové vlády dirigované Stalinem. Pravděpodobným podnětem bylo ustanovení tzv. Lublinské vlády 21. července v Lublinu, kde ze sovětské vůle vznikl Polský výbor národního osvobození, pozdější Prozatímní vláda Polska. Takže se dá říci, že přišli s křížkem po funuse.

Přesto, že Zemská armáda pomáhala Rudé armádě dobýt Vilnius, Lvov a další města, byla za napojení na Londýnskou vládu u Stalina v nemilosti, protože poté co na jaře 1943 žádala polská vláda Mezinárodní červený kříž, aby vyšetřil masakr v Katyni, přerušil s ní Stalin diplomatické vztahy. Proto také vojáci Rudé armády ihned po společném osvobození polských měst vojáky Zemské armády odzbrojili, a pokud je hned nepopravili, skončili na Sibiři.

Rudá armáda, konkrétně 1. běloruský front v té době byla na březích Visly a dobyl čtvrť Praga. Kuriozitou je, že frontu velel maršál Rokossovsky, původem Polák, který si po válce řekl o místo polského ministra obrany a hodnost polského maršála. Společně s ním, bylo do téměř všech velitelských postů polské armády, dosazeno tisíce ruských důstojníků.

Rudá armáda, či spíše Stalin, dlouho odmítala, byť jen poskytnout přísun zbraní a střeliva. Churchill a Roosevelt vyzvali Stalina k pomoci povstání, ale Stalin se rozhorlil a obvinil povstalce jako hrstku zločinců, kteří se ve Varšavě chtějí zmocnit vedení. Letadlům ze západu, které se snažily shazovat dodávky povstalcům, Sověti odmítli přistávat na svých letištích. Tím bylo o osudu povstání rozhodnuto. Po více jak 63 dnech heroického boje, se povstalci, pod podmínkou že se zajatci bude zacházeno v souladu s ženevskými konvencemi, vzdali.

Důsledky porážky byly pro Polsko strašlivé. Zemřelo 120 000 – 225 000 civilistů. Přes 700 000 jich bylo vyhnáno z města a město bylo srovnáno se zemí. Zničením struktur Polského podzemního státu a Zemské armády, i přes jejich boj až do roku 1948, napomohlo nastupující komunistické moci. Začala sovětizace Polska.Křišťálová Lupa 2016

 

[ad#clanek-respo]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
14 přečtení
(10 votes, average: 4,60 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.