27.8.2015
Kategorie: Společnost

Sociální jistoty ničí osobní svobodu

Sdílejte článek:

M. BLAHOUT 27|08|2015

Hlavní problém spočívá ve špatném pochopení pojmu svoboda. Kdysi jsem se ptal lidí, co to podle nich znamená být svobodný. Většina lidí odpověděla, že svoboda znamená, že si mohou dělat, co chtějí. To ale není svoboda, jelikož svoboda není nekonečná a má své limity.

[ad#hornisiroka]

Jednak je svoboda člověka limitována svobodou jiného člověka. Tedy člověk může činit vše, co nezasahuje do svobody jiného. Druhým limitem jsou pak následky plynoucí ze svobodného jednání. Tedy člověk je povinen přijmout důsledky plynoucí z jeho svobodné volby. Pokud jsou tyto dva limity překročeny, tak se nejedná o svobodu, ale o anarchii.

Například člověk má právo poslouchat jakoukoliv hudbu chce, ale musí ji poslouchat tak, aby nerušil ostatní. Zde dochází ke střetu dvou svobod. Svobody člověka A, poslouchat hudbu nahlas a svobody člověka B, klidu. Jelikož člověk A je ten, kdo jedná, musí své jednání omezit, či změnit, aby respektoval svobodu druhého. Podobné je to i s vlastnictvím. Člověk A vlastní a užívá věc, kterou chce vlastnit i člověk B. Oba ji vlastnit a užívat nemohou, jelikož se jedná o rivalitní statek. Svoboda jednoho musí být omezena. Zde je to svoboda člověka B, jelikož by se svým jednáním omezil svobodu člověka A. Kdežto člověk A tím, že věc vlastní nikterak nejedná. Svoboda člověka B tedy není přímo omezena jednáním člověka A, ale povahou věci, jako takové. (tím, že je rivalitní).

lenost

Důležité je i přijmout důsledky plynoucí z jednání, jelikož důsledky sebou nesou zkušenost a ponaučení. Pokud se odstraní důsledky, tak člověk nemá motivaci se vyvíjet, jelikož vývoj nese úsilí a toto úsilí se vyplatí jen tehdy, když odstraní negativní důsledky našich činů. Pokud důsledky lidského jednání odstraní někdo jiný, tak člověk nemá motivaci k vývoji a překonávání svých chyb. Leč stává se tak závislý na tom, kdo tyto důsledky odstranil a tak přichází o svoji svobodu.

Lépe se to vysvětlí na příkladě: Sedlák má možnost volby. Buď bude celé léto dřít na poli, nebo se může celé léto válet a pít. Dřina na poli představuje značné úsilí, tedy náklad. Vynaložení tohoto nákladu se vyplatí jen tehdy, pokud zabrání důsledku hladovění, či smrti v zimě. Ovšem pokud by sedlák v případě potřeby dostal sociální dávky od místního pána, aby si zachoval svůj životní standard, tedy by se odstranili důsledky plynoucí z rozhodnutí flákat se a pít, byly by náklady v podobě práce na poli vynaloženy zbytečně a racionální člověk maximalizuje svůj užitek. Ovšem pak je tento sedlák závislý na pomoci pána a nemůže se proti němu postavit, popřípadě ho musí volit ve volbách, pokud se jedná o voleného pána.

[ad#velkadolni]

To je stejné v současnosti, máme rozsáhlou sociální záchrannou síť, státní důchody atd. Proč by se tedy člověk staral o svoji budoucnost, snažil se něco dokázat a stát na vlastních nohách, to stojí práci a úsilí, je snadnější nějak odflákat svoji práci nad ničím nepřemýšlet, o nic se nestarat a když něco, tak má dávky jisté. Ke spokojenosti mu stejně stačí sednout si k televizi, zapálit cigáro a otevřít si flašku. Ovšem pak ve volbách musí volit vždy ty, co mu tyto dávky zajistí. Ovšem dneska je omezení sociálních jistot bráno jako omezení svobody, což je právě opak.

ZDROJ

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...