21.12.2013
Kategorie: Společnost

Socialistický zvyk je evropská železná košile

Sdílejte článek:

PAVEL JURUTKA 21|12|2013

Tak si to zrekapitulujme: v roce 2013 má za sebou Evropa (až na zanedbatelné výjimky) téměř padesát let zakořeňování socialistického myšlení a jednání: v občanech, politicích, institucích, ekonomice, zkrátka ve všem. Podtrženo nešťastným volebním systémem běhá naše společnost za vlastním ocasem a zanedlouho si ho s velkou slávou uhryzne.

 

[ad#hornisiroka]

 

Vlády a parlamenty pracují nikoliv na správě věcí veřejných, ale za účelem udržení se u moci, která jim zajišťuje možnost přerozdělovat jediný jistý balík peněz, který občané prostě musí poskládat. Jinak je zavřou. Vydržet tam! Princip 4-letého mandátu je tak zcela imunní k dlouhodobým projektům, které by chtěly něco řešit. Názorové nebo chcete-li ideologické rodělení politických sil na levici a pravici setřel boj o hlasy. Střídání u moci by mělo bránit extrémním chybám jedněch, či druhých, ve skutečnosti ale vládne:

 

1.Buď levice, která nikdy neudělá nic pro stabilizaci veřejných rozpočtů, naopak vždy zadlužuje zemi bezbřehým rozhazováním a uvolněním (půjčených) peněz do státního sektoru, což občan kvituje jako příjemné (státní zakázky, platy, dávky, dotace a důchody rostou) a chvályhodné. To, co levice do éteru vypustila, pak pochopitelně obratem ruky a v souladu se zákony rozkrade.

 

2.Nebo tzv. pravice, která se sice pokouší konsolidovat státní finance a snižovat veřejný dluh, ale dělá to nešťastně až hloupě, bez uceleného systému a rozumné komunikace k lidem, takže si opět vyláme zuby, na což čeká zmiňovaná levice. Navíc, ušetří-li něco reformami, pak to obdobně jako levice a taky v souladu se zákonem rozkrade. I to, co neušetří.

 

Proti sobě tak stojí dvě nevyrovnané skupiny, ta méně početná skupina občanů vyznávající svobodu a osobní zodpovědnost, tahouni ekonomické prosperity, a ta mnohem mohutnější, dav složený ze sociálních demokratů, odborářů a mnoha lidí závislých na velkém státu, který má pracovat tak nějak za ně, který má garantovat, dotovat, vyplácet, zajišťovat. (Férově je třeba říct, že zloději jsou v obou skupinách zastoupeni zhruba stejně.)

 

 

Důvodem krize nejsou lumpové v Česku. Na vině je obecně a dlouhodbě nemocná Evropa, ve které se příliš velké množství Evropanů má lépe, než na co stačí jejich schopnosti. A trvá to příliš dlouho. Lidé si na tento snadný život zvykli, není v tom úmysl, je to svým způsobem přirozené. Postupně tak v Evropě přibývá neproduktivních jedinců, kteří sice mají práci, ale umělou, vytvořenou pro sebe samu a placenou z půjčených peněz. Máme sice granty, dotace, příspěvky všeho druhu, ale ubývá produktů. Máme sice daň z přidané hodnoty, ale přidané hodnoty ubývá. Jak dlouho tedy na ní vydržíme parazitovat?

 

Situaci nevyléčí drobné korektury rozpočtu a už vůbec ji nemohou zachránit socialisticky myslící politické strany nebo odboráři. Ti nás povlečou s úsměvem a stále stejnými hesly do stejného močálu. Teprve až se objeví nové osobnosti, které to dokážou lidem vysvětlit a po kouscích začnou churavý systém spravovat, bude líp. Až tu železnou košili odhodíme. Dřív ne.

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (9 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...