28.3.2015
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Skutečný a falešný úvěr

Sdílejte článek:

FRANK SHOSTAK 27|03|2015

Existují dva typy úvěrů: ten který by byl poskytován ve svobodné tržní ekonomice s krytými penězi a svobodným bankovnictvím, a ten, který je možný pouze v prostředí centrálních bank, uměle nízkých úrokových sazeb a frakčního bankovnictví.

[ad#hornisiroka]

Banky nemůžou jen tak zvyšovat skutečné úvěry. Reálně můžou pouze umožnit transfer určitého množství úspor od spořitelů k vypůjčovatelům. Podívejme se například na pekaře, co upeče deset bochníků chleba. Ze svých zásob reálného bohatství (deset bochníků chleba), pekař sní dva bochníky a ušetří osm.

Půjčí zbývajících osm bochníků obuvníkovi výměnou za vyhotovení párů bot za jeden týden. Povšimněme si, že úvěr zde představuje transfer reálného bohatství, tj. osm ušetřených bochníků od pekaře k obuvníkovi výměnou za pár bot. Také si povšimněme, že množství reálného bohatství determinuje množství dostupného úvěru. Pokud by pekař ušetřil pouze čtyři bochníky chleba, celkové množství úvěru by představovalo pouze čtyři bochníky místo osmi.

Ušetřené bochníky představují podporu pro výrobce bot. Chleba živí obuvníka, zatímco ten produkuje boty. To znamená, že úvěr, který podporuje obuvníka, zvyšuje produkci bot a tím i vytváření reálného bohatství. To je cesta ke skutečnému hospodářskému růstu.

000euro

Peníze a úvěr

Introdukce peněz nemění na podstatě úvěru nic. Místo půjčení osmi bochníku chleba obuvníkovi, pekař může vyměnit svých osm bochníků za osm dolarů a půjčit je obuvníkovi.

S osmi dolary si může obuvník koupit buď osm bochníků chleba, nebo jiného zboží, z čeho bude žít v čase, kdy bude vyrábět boty. Pekař zvyšuje množství celkových úspor svými osmi bochníky chleba a k úsporám má přístup obuvník. Je nutné si uvědomit, že bez reálných úspor je půjčování peněz zbytečné. Peníze představují prostředek směny. Tím pádem, pokud pekař smění svých osm bochníků chleba, obdrží tzv. reálné úspory v množství osmi dolarů.

Peníze v jeho vlastnictví mu umožní, pokud to bude nutné, si koupit osm bochníků chleba, nebo jiné produkty a služby. Bez existence nějakého zboží, peníze ve vlastnictví pekaře by byly bezcenné.

Existence bank nijak nemění podstatu úvěru. Místo toho aby pekař půjčil své peníze přímo obuvníkovi, uloží své peníze do banky a ta je půjčí obuvníkovi. Pekař vydělá na úroku ze svého vkladu, banka na poplatku za umožnění transferu mezi pekařem a obuvníkem. A obuvník si zabezpečí reálné zdroje, aby mohl vyrábět boty.

Navzdory domnělé komplexnosti, kterou bankovní systém vytváří, podstata úvěru zůstává stejná – transfer uspořeného reálného zboží od věřitele k dlužníkovi.

Bez zvýšení množství reálných úspor, banky nemohou vytvořit víc úvěru. Za expanzí skutečného úvěru bankovním systémem musí být navýšení reálných úspor. Teda, pokud pekař půjčí osm dolarů, musíme si nadále pamatovat, že vyměnil za tyto peníze osm bochníků chleba. Jinými slovy vyměnil něco za osm dolarů. Takže pokud banka půjčí těchto osm dolarů obuvníkovi, půjčí plně kryté peníze.

Falešný úvěr: zdroj ekonomické destrukce

Problém vznikne, pokud místo plně krytých peněz, banka začne (přes systém frakčních rezerv) vytvářet peníze, které nejsou kryté ničím. Když jsou nekryté peníze vytvořeny, maskují se za skutečné peníze, kryté reálnými zdroji. Ve skutečnosti ale nic nebylo uspořeno. Pokud jsou takové peníze vydány, nemůžou pomoci obuvníkovi, protože prázdný papír ho nemůže živit, když vytváří boty – co potřebuje, je skutečný chléb. Vzhledem k tomu, že se vytisknuté peníze tváří jako skutečné, můžou být použity k odklonění chleba (a dalších zdrojů) od jiných produktivních aktivit směrem k obuvníkovi a tak k oslabení těchto aktivit. To představuje odklánění bohatství pomocí vydávání ničím nekrytých peněz.

Pokud nebylo žádných osm bochníků chleba upečeno a ušetřeno, není možné mít víc bot, aniž bychom tím poškodili jiné aktivity, které mají z hlediska spotřebitele a jeho preferencí mnohem vyšší prioritu. To znamená, že ničím nekryté úvěry nemůžou vytvářet hospodářský růst.

Spíše než umožnění transferu úspor v ekonomice k bohatství vytvářejícím aktivitám, pokud banky vytvářejí úvěry z ničeho, dávají do pohybu síly, které oslabují proces generace reálného bohatství.

Je nutné si uvědomit, že banky nemůžou provozovat půjčovaní ničím nekrytých peněz, bez existence centrální banky. Centrální banka, pumpováním peněz do ekonomiky zajištuje, že expanze ničím nekrytých úvěrů nezpůsobí, že by banky sami sebe navzájem zbankrotovaly.

[ad#velkadolni]

Závěr

Pokud je zvyšování množství úvěru plně kryté reálnými úspory, je nutné to považovat jako dobrou správu pro ekonomiku, protože to podporuje hospodářský růst a generuje bohatství. Falešné úvěry, které jsou generovány z ničeho, představují špatnou zprávu pro ekonomiku. Odklánějí zdroje od těch nejdůležitějších aktivit k těm méně důležitým. Úvěry nekryté reálnými úspory představují prostředek ekonomické destrukce.

 

ZDROJ: Frank Shostak (přeložil Mike)

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky