7.2.2014
Kategorie: Společnost

Sen o decentralizaci státní správy

Sdílejte článek:

OD: MIROSLAV BENÍK 07|02|2014

 

Stát prorostlý korupcí a byrokracií, nefunkční vymáhání spravedlnosti, vysoké daně a značná nekompetentnost většiny politických vůdců. Takto definované institucionální prostředí je vážnou překážkou rozvoje. Profitují z něj jen etablované skupiny napojené na politiku; aktivně ho ochraňují, a proto je extrémně odolné vůči jakýmkoli změnám. Rozšířený pocit, že demokratické volby nic nezmění, má tak své opodstatnění.

 

[ad#hornisiroka]

 

Na trhu také existují etablované skupiny, ale neustálá hrozba nově vstupujících firem představuje obrovský konkurenční tlak. Mohou se však vlády obávat nové konkurence? Na to je třeba buď vyhrát volby nebo válku. Obě alternativy jsou však velmi drahé a nejisté. Druhá možnost je vyměnit vládu; přestěhovat se. Týká se to především rozvojových zemí, odkud odcházejí miliony lidí, aby se z nich, v cizím kulturním prostředí tisíce kilometrů od svých rodin, stali nelegální imigranti bez volebního práva.

 

Problém špatných a rigidních institucionálních pravidel se v jihoamerickém státě Honduras pokoušeli řešit speciální rozvojovou zónou; konceptem Charter Cities. Z několika důvodů se však prosadila koncepce dobrovolné decentralizace, která obyvatelům umožňuje vymanit se z daného institucionálního prostředí a vytvořit nové, a to transformací na autonomní zónu s širokými kompetencemi a specifickým účelem hospodářského rozvoje. Všechny náležitosti upravuje zákon o ZEDEs (Zonas de Empleo y Desarrollo económico; Zones for Employment and Development of the Economy). Založení konkurenční samosprávy mohou iniciovat buď majitelé nemovitostí v řídce osídlených oblastech, nebo obyvatelé v referendu v hustě osídlených oblastech. Nově vytvořená lokální entita může regulovat na svém území migraci a dopravu, a také spravovat elektromagnetické spektrum. I nadále však zůstává nezcizitelných součástí státu Honduras. Zákon definuje výbor CABP (Committee on the Adoption of Best Practices). Jeho 21 členy jmenuje prezident Hondurasu a potvrzuje Kongres. CABP vydává zákony a volí tajemníka. Ten má reprezentativní a exekutivní funkci; zavádí schválená opatření, kontroluje výdaje a zachází s majetkem zede.

 

Zóny zaměstnanosti a ekonomického rozvoje budou mít nezávislé soudy fungující na základě anglosaského zvykového práva. Návrh na jejich zřízení podá tajemník a schválí Soudní rada Hondurasu. Nicméně, strany sporu mohou smluvně definovat jakýkoliv jiný soud, který bude v jejich věci rozhodovat! Soudce bude jmenovat Soudní rada; vybírat bude z kandidátů, jichž doporučil CABP. Mohou to být i cizí státní příslušníci, ale musí mít bohaté zkušenosti s aplikací anglosaského práva! Imunita soudců má existovat pouze v počátečním vývoji soudcovské funkce! CABP může v daném regionu povolit uplatňování precedentů i ze zahraničních jurisdikcí!

 

Soud na ochranu jednotlivců bude projednávat případy porušování základních lidských práv. ZEDEs jsou za tato porušení plně odpovědné a musí proto pečlivě implementovat doporučení lidskoprávních organizací. Rovněž musí zajistit právní asistenci pro chudé. Případy trestných činů může rozhodovat jen porota, a to na základě honduraského trestního práva. Vynucování soudních rozhodnutí je plně v kompetenci ZEDEs; na svém území musí tedy stanovit orgány vnitřní bezpečnosti; místní policii, věznici a prokuraturu.

 

 

Fiskální svoboda jim dovoluje sestavovat vlastní rozpočet, který musí být vyrovnaný a nesmí růst rychleji než tempo růstu jejich hrubého produktu. Na daně je uvalena horní hranice 12% pro fyzické osoby, 16% pro právnické osoby a 5% na DPH. Další daně (z půdy nebo nemovitostí) a poplatky za služby nejsou nijak omezeny. Autonomní zóna musí zajistit volný pohyb zboží, služeb a kapitálu. Prostředkem výměny může být cokoliv (zlato, stříbro, případně Bitcoin).

 

Samospráva smí limitovat používání fyzických peněz na svém území a realizovat tak lokální monetární politiku. ZEDEs musí implementovat projekty na zajištění adekvátního vzdělání, zdravotní péče a sociálních služeb pro své obyvatele. Rovněž budou muset přesunout 12% ze svých tržeb na tvorbu fondů podporujících vzdělávání budoucích soudců, komunitní a rozvojové projekty, honduraskou armádu nebo ochranu životního prostředí. Zákon o ZEDEs vytváří v celé zemi prostor pro vznik samosprávných regionů, které si mohou konkurovat v kvalitě právních, ekonomických a administrativních podmínek.

 

Článek 44 zajišťuje nezbytnou politickou stabilitu v dlouhém období; zrušit nebo modifikovat zákon o ZEDEs mohou jen dvě třetiny všech hlasů honduraského parlamentu, a zároveň je třeba referendum v zónách s více než stotisícovou populací. Navíc, pokud by k něčemu takovému došlo, stabilizační klauzule ve smlouvách zajistí, že minimálně 10 let si práva obyvatel a investorů udrží platnost. Fungující koncept dobrovolné decentralizace představuje způsob jak opustit nevhodné institucionální prostředí a zpomalit migraci obyvatel. Představuje také tlak na místní politiky; samotný návrh zákona způsobil v jejich řadách vlnu nevole a obav z konkurence.

 

[ad#velkadolni]

 

ZDROJ: Miroslav Beník (iness.sk) 

překlad Redakce PP

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (4 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...