12.3.2021
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Sebeudání a návod k provedení bytové razie

Sdílejte článek:

PETR HUMPLÍK

Dovolte mi, abych se představil.

Jmenuji se Péťa Humplík a je mi 49 let. Jsem inženýrem a pracuji jako softwarový architekt v jedné firmě.

Předně bych chtěl pozdravit všechny policisty, a to státní i městské. Rovněž bych chtěl pozdravit chlapce a děvčata z oddělení kybernetické bezpečnosti, kteří to tady zcela jistě monitorují. Vím, že Vaše práce je náročná a vyžaduje široké spektrum morálních kvalit a politické uvědomělosti.

Rád bych hned v úvodu, aby bylo jasno, sám sebe odsoudil. Jsem popírač Covidu. Nepopírám nemoc jako takovou, ta zcela jistě existuje a má své oběti. Popírám ovšem Vaše oficiální čísla, protože jsou vytažená z prdele. Rovněž nenávidím Vaši intenzivní zastrašovací propagandu, kterou uskutečňujete prostřednictvím mediálních konečníků, jakými jsou například Novinky.cz, Česká televize a jiné.

Tímto bych rovnou odůvodnil, že zásah proti mé osobě je oprávněný, a to s použitím jakýchkoli prostředků. Je třeba jednat rychle a rázně. Rovněž nešetřete mé blízké. Pokud se jedná o tak závažné ohrožení státu, v jakém se nyní nacházíme, není nutno občana – v jeho zájmu – nijak šetřit!

Aby byl zásah proveden co nejlépe, sepíši Vám na tomto místě několik bodů. Jejich cílem je celou akci usnadnit. Vyhnete se tím zbytečným nenávistným pokřikům ze strany egoistických individuí, která nadřazují svou osobní svobodu obecnému blahu. Ano, takoví lidé mezi námi skutečně žijí! A stydím se, že mezi ně patřím. Je čas s námi zatočit! Proto jsem se také rozhodl sám sebe udat.

Ale dost zbytečných řečí, přejděme rovnou k věci:

1. Dveře prosím otevřete beranidlem. Po zazvonění by Vám zcela jistě někdo otevřel, ale jednak to není tak cool, a druhak to není Váš styl. Proražení beranem možná probudí děcka, serte na ně, stejně chcou furt jenom prachy.

2. Hned první dveře napravo, po vniknutí do bytu, vedou na toaletu. Jedná se v zásadě o obyčejný hajzl. Tam nechoďte, jsme doma čtyři osoby mužského pohlaví, a občas se nám stane, že pochčijeme desku. Ten ušatý pán to ještě nezakázal, takže to budeme dělat i nadále. Tak ať si nepotřísníte taktické rukavice.

3. Hned za toaletou, rovněž napravo, je koupelna. Z hlediska zásahu proti mé osobě není zajímavá, ale pod vanou bude ukryta vyděšená kočka. Vyhoďte ji prosím z okna. Je třeba hodit trochu do dálky, aby dopadla na beton. Už dvakrát vyskočila sama – je to čtvrté patro, ale bohužel dopadla do pivoněk a nic se jí nestalo.

4. Další dveře, tentokrát nalevo, vedou do obýváku. Obvykle v něm spí moje manželka. Pokud budou někteří členové zásahového týmu méně vytížení, můžete ji znásilnit. Myslím, že se jí to bude líbit. Ale po jednom, a žádné prasárny.

5. Následuje krátká chodbička napravo, vedoucí do kuchyně. V kuchyni se může nacházet neumyté nádobí. Minulou neděli jsme měli pejra s opíkačkama (netopýří steak s opékanými brambory). Děcka to milujou, ale prý z toho můžou být nějaké škaredé bacily. Vezměte si pod taktické přilby 3 až 4 respirátory, obyčejná rouška nestačí. Na levé straně se nachází misky pro kočku. Pokud jste v rámci třetího bodu vyřešili kočku, můžete je vzteky rozkopat.

6. Postupujte dále chodbou dozadu. Napravo jsou dveře do dětského pokoje. Spí tam naši tři synové. Dva jsou v pubertě, jeden ještě ne.

Ten nejstarší je takový volnomyšlenkář, mám obavy, že je už nyní politicky nekorektní. Nevím jak s použitím hmatů a chvatů, je mu teprve sedmnáct let. Ale při troše osobní iniciativy a odvahy to myslím půjde. Na případný bolestný nářek nedbejte, je to ještě dítě, a neví, co naříká.

Ten prostřední dělá box, buďte na něho alespoň tři, aby byla převaha dostatečná. Pokud jste ho neprobudili při vyrážení dveří (bod 1), tak ve spánku byste ho mohli dostat na první dobrou.

Ten nejmladší má teprve deset let, a je pouze drzý, politický názor myslím zatím nemá.

Popírání Covidu bych později prověřil u všech, mám pocit, že tam taky něco je.

7. No, a naproti, tedy za posledním dveřmi vlevo, spím já.

Pokud by se Vám to jevilo jako hodně dveří, nakreslete si prosím plánek. Minimálně velitel zásahu by si měl umět s jednoduššími obrazci poradit, jedná se vesměs o obdélníky. Dveře nechávám otevřené, ale můžete je vyrazit, půjde to snadno, mají skleněnou výplň.

Dominantou pokoje je velká knihovna. Vím, že v rámci zásahu na takové věci není čas, ale radši dejte avízo kriminalistům, aby prověřili, zda jsem při formování svých názorů a postojů nevycházel z ideově závadné literatury.

Za knihovnu jsou dvě terária s hady. Hady není nutné zabíjet, jsou to užovky – to znamená, že Vás neštípnou – nic neslyší, a nemají vůbec žádný názor. Pokud byste přesto tuto možnost uvážili, tak dejte pozor, terária jsou skleněná, ať si nepořežete taktické rukavice. Jinak klíček je volně dostupný na jedné z polic knihovny. Můžete je ale rovněž rozbít beranem.

Na posteli naproti teráriím ležím já.

Jsem drobné postavy, mám 71 kilogramů a 170 cm na výšku. Obvykle spím ve spodním prádle bez chráničů. K uvedení do počátečního šoku, tzv. navolnění, by tedy mělo stačit několik úderů tonfou nebo teleskopickým obuškem. Můžete i do oblasti genitálií, poslední dobou mám stejně pocit, že to mám už na hovno.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (43 votes, average: 4,91 out of 5)
Loading...