Pře
26.5.2025
Kategorie: Společnost36 přečtení

Rusové a Bělorusové nesmí na hokejový šampionát. Jak to, že Američané nikdy nevadili?

Sdílejte článek:

ADAM ČALOUD

Adam ČaloudOd roku 2022 jsou ruské a běloruské národní týmy vyloučeny z účasti na mistrovství světa v ledním hokeji. Mezinárodní hokejová federace (IIHF) tehdy rozhodla o jejich suspendaci v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Je s podivem, že americké intervence po celém světě nikdy nevadily a nevadí.

 

Vyloučení ruských a běloruských reprezentací je veřejnosti prezentováno jako morálně správné rozhodnutí. V praxi ale ukazuje na hluboce problematický a selektivní přístup k mezinárodnímu dění. Zatímco u některých států je sportovní izolace uplatňována bez výjimky, jiné země se i přes závažná porušení lidských práv nebo vojenské intervence těší plné účasti na světových soutěžích. Spojené státy, které v posledních dekádách vedly řadu ozbrojených konfliktů bez mandátu OSN, se nikdy nestaly terčem sportovních sankcí. Totéž platí pro Čínu, která je dlouhodobě kritizována za utlačování menšin – přesto hostila zimní olympiádu v roce 2022.

Válka v Jemenu, na které se podílí Saúdská Arábie s podporou západních mocností, nepřinesla žádný sportovní bojkot, stejně jako okupace severního Kypru Tureckem. A zatímco ruská KHL je démonizována jako „toxická liga“, americká NHL zůstává nedotčena. Takový přístup jasně ukazuje, že principy nejsou uplatňovány univerzálně – a právě tím ztrácejí svou legitimitu. Sportovní sankce se stávají prostředkem politického tlaku, nikoliv morální konzistence. Tím trpí nejen ti, kdo jsou zcela vyloučeni, ale i celý mezinárodní sport, který ztrácí důvěru a nestrannost.

Úpadek kvality turnaje bez silných týmů

Vraťme se k hokeji. Jedním z nejviditelnějších dopadů absence Ruska (a částečně i Běloruska) na mistrovství světa je objektivní pokles sportovní kvality samotného turnaje. Ruská reprezentace dlouhodobě patřila mezi hokejovou elitu – pravidelně bojovala o medaile, přinášela do turnaje hvězdné hráče z NHL i KHL a byla nedílnou součástí historické rivality s dalšími velmocemi, zejména Kanadou, Švédskem či Českou republikou. Bez ní chybí jeden z pilířů soutěže. Tento výpadek není pouze symbolický, ale i výkonnostní. Bez Ruska se z mistrovství stává ochuzený turnaj, který mnohdy ztrácí tempo, dynamiku i dramatičnost zápasů. Z hlediska sportovní etiky to znamená jediné: vítězství v turnaji bez přítomnosti jednoho z hlavních soupeřů nikdy nebude mít stejnou váhu. Může být legální, ale nebude úplné. A právě tím trpí celý hokej – protože bez konfrontace s těmi nejlepšími ztrácí jakýkoli titul svou plnohodnotnost.

Paradox: Rusko na své neúčasti profituje

Jedním z málo diskutovaných aspektů celé situace je skutečnost, že Rusko – přestože je oficiálně suspendováno – každoročně získává body do světového žebříčku IIHF, jako by se turnaje účastnilo. Tento paradox vznikl z rozhodnutí mezinárodní federace, která chtěla zachovat technickou konzistenci žebříčku, ale výsledkem je absurdní a demoralizující stav: týmy, které skutečně hrají, riskují ztrátu bodů, zatímco suspendované Rusko si udržuje vysokou pozici bez jediného odehraného zápasu. Tato situace znevěrohodňuje celý systém hodnocení mezinárodního hokeje.

Z evropských hráčů v KHL jsou padouši

Vedle vyloučení národních týmů se pod tlak dostala i Kontinentální hokejová liga (KHL), která byla v důsledku geopolitického napětí systematicky očerňována jako „toxické prostředí“ a „nástroj ruské propagandy“. Místo toho, aby byla uznána jako kvalitní profesionální soutěž s mnoha mezinárodními hráči, stala se terčem kolektivní stigmatizace. Výsledkem je atmosféra, v níž se evropští hráči, kteří v KHL působí, často stávají oběťmi mediálního nátlaku, veřejné kritiky a faktických zákazů reprezentace. Tento přístup porušuje základní principy individuální odpovědnosti a profesní svobody. KHL přitom dlouhodobě patří k nejkvalitnějším hokejovým ligám světa. Nabízí vysokou úroveň, konkurenci a hráčský rozvoj, což potvrzuje i to, že v ní pravidelně působili i špičkoví západní hokejisté. Místo racionálního přístupu ale převládl emocionální a ideologický. Evropským hráčům se tak nepřímo říká: buď odejdete z profese, nebo přistoupíte na politickou linii. A to je nebezpečný signál nejen pro sport, ale i pro svobodu jednotlivce.

 

DENÍK.TO

Redakce

Sdílejte článek:
36 přečtení
(26 votes, average: 3,88 out of 5)
15 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-) 
 

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.