Rusko pohrdá EU

Je naprosto neuvěřitelné, že média EU a s nimi i média česká, až na vzácné výjimky , nijak zvlášť nekomentují políček, které se politice EU dostalo od Ruska. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředseda Evropské komise pro silnější Evropu ve světě Josep Borell se vydal na návštěvu do Moskvy s cílem vést dialog s ruskou vládou. Tvrdí, že EU musí s Ruskem jednat a nechce, aby ve vztazích Ruska s EU převládlo mlčení. To je docela chvályhodné.

Západní média mají nyní jako hlavní ruské téma uvěznění Alexeje Navalného, který je u nás představován jako „lídr ruské opozice“. Evropské lékařské kapacity tvrdí, že Navalnyj byl otráven látkou typu novičok. Ruský prezident Vladimir Putin a celá ruská vláda a explicitně ministr zahraničí tvrdí, že Navalnyj nebyl otráven a hovoří dokonce o tom, že se otrávil sám. Sám Navalnyj tvrdí, že bylo otráveno jeho osobní prádlo. Putin kontroval, že pokud by ruské tajné služby skutečně chtěly Navalného otrávit, jistě by to udělaly.

Ruské vztahy se Západem se ještě po nástupu Baracka Obamy do Bílého domu zdály být na dobré cestě. Rusku tehdy vládl coby prezident Dmitrij Medveděv a Praha má na pozitivním vývoji americko-ruských vztahů po nástupu Obamy také svůj podíl. Obama si totiž Prahu vybral jako místo zásadní politické proklamace jeho politiky a později zde podepsal s Medveděvem prodloužení dohody START 2. Obama ve svém projevu v Praze nastínil svět bez jaderných zbraní. Po 12 letech jsme v situaci, že se nová americká administrativa dohodla velmi potichu na prodloužení dohody o omezení jaderných zbraní ve znění, které vyjednal Obama s Medveděvem v době, kdy nynější prezident byl Obamovým viceprezidentem. Vrátili jsme se tedy do „bodu nula“.

Vztahy Západu s Ruskem se ale prudce zhoršily poté, co Rusko anektovalo Krym. Využilo situaci na Ukrajině, kde padl proruský režim, obsadilo Krym vojensky a poté na něm nechalo proběhnout referendum, v němž se většina vyslovila pro připojení k Rusku. Naprosto nepřekvapivé, když si uvědomíme, že na Krymu žilo a žije bezmála 90 % Rusů. Západ ale na anexi Krymu odpověděl sankcemi, které jsou prodlužovány každý půlrok. Jsou to takové sankce/nesankce, Rusko nepoškozují, spíše evropské firmy, které zejména v potravinách přišly o vývozní teritorium. Navíc, sankce jsou to velmi pokrytecké, protože Německo nutně potřebuje ruský plyn, aby zalátalo díru po zrušených atomových elektrárnách. Tak se navzdory „sankcím“ čile buduje plynovod Nord Stream 2 mimo území Ukrajiny přes moře.

USA na anexi Krymu za Obamy reagovaly „rezolutně“ – tedy Obama takto vystoupil, ale každý věděl, že nic proti anexi nezmůže. Svět se navíc dostal do víru událostí tak zvaného arabského jara, které zlikvidovalo několik arabských diktátorů, aby je dnes nahradili diktátoři noví, ovšem v situaci, kdy jsou arabské země rozdělené jako nikdy předtím. EU se pak dostala pod tlak migrační krize a současná pandemie jen dále ekonomiku EU sráží na kolena. Rusko se tak chová k EU s despektem a vyhoštění třech unijních diplomatů včetně z Německa je jen ilustrací ruského pohledu na EU – jste slabí, bezmocní a nebudete nám do našich věcí mluvit. Kancléřka Angela Merkelová opět požaduje sankce, ale to by musela nejdříve ze všeho ukončit spolupráci na Nord Stream 2 a pak by to možná trochu Rusko bolelo. To ale nemůže, protože ruský plyn potřebuje.

Mlčení kolem ruského políčku EU je vlastně symptomatické k současné situaci EU. EU vůbec nepočítala s tím, že se dostane do problémů s dodávkou vakcíny proti covidu a dokonce už i náš proevropský premiér se jel podívat za Viktorem Orbánem, aby načerpal informace o ruské vakcíně. EU je tedy v podobné situaci v jaké byl někdejší SSSR – obr na hliněných nohách.