Pře
5.3.2014
Kategorie: Společnost16 přečtení

Ruská invaze na Ukrajinu

Sdílejte článek:

REDAKCE PP 05|03|2014

 

Politolog Bohumil Doležal uveřejnil na svém internetovém zápisníku zajímavé hodnocení ruských manévrů na Ukrajině a jejich srovnání s podobnými událostmi v historii. Na čí straně je právo, kdo nese odpovědnost, jaké mohou být důsledky a co reakce EU a ostatního světa? Dovolujeme si tedy toto zamyšlení pana Doležala zde ocitovat:

 

[ad#hornisiroka]

 

To, co provedlo a provádí Rusko na Ukrajině, je docela obyčejná, tvrdá, ničím nekrytá anexe území cizího státu. Zatím dobyli Krym, zda to tím skončí, se teprve uvidí.

 

V souvislosti s ruským postupem se objevila různá srovnání s minulostí. Při bližším ohledu bohužel vůbec neobstojí.

 

Srovnání první: Sudety. Aniž bych chtěl jakkoli zpochybňovat ohavný charakter Mnichovské dohody, je tu jeden velký rozdíl: k tomu, aby mohl Hitler vojensky obsadit část sousedního státu (ČSR), musela se sejít mezinárodní konference evropských mocností a anexi požehnat. Putin na rozdíl od Hitlera na nic nečekal a Krym, součást sousedního státu, bez nejmenšího varování obsadil. A Evropa se s tím, jak se zdá, smířila. Takže Rusové získali důležitou zkušenost: jde to i takhle.

 

Srovnání druhé: ruská invaze do „ČSSR“ v roce 1968. V té době bylo Československo pevnou součástí ruské koloniální říše, bylo členem Varšavské smlouvy i RVHP a jeho sounáležitost byla potvrzena i řadou bilaterálních smluv. Rusové si taky dali velmi záležet na tom, aby Západu signalizovali, že v žádném případě nehodlají překročit hranice svého impéria. Dnes je suverenita a nedotknutelnost Ukrajiny pojištěna mezinárodními garancemi, pod něž se podepsali dokonce i Rusové. Ani trochu tím samozřejmě nechci říci, že ruská anexe Československa v roce 1968 byla v pořádku, jen že tohle je ještě o něco horší.

 

Ruská invaze na Ukrajinu se tedy daleko víc podobá té do Afghánistánu, s jediným rozdílem, že Rusko tohoto nového Afghánistánu, Ukrajiny, obsadilo jen kus. Tedy zatím.

 

 

Krym už Putinovi, jak se zdá, prošel. I když zůstane jen u něho, je to jakýsi nechtěný návod, jak je možné v citlivé oblasti mezi Evropou a Ruskem, do níž aspoň výhledově patří i Česká republika, postupovat. A naskýtá se otázka: co v té věci mohou a hodlají dělat velké evropské státy? Co může a hodlá dělat EU a NATO, jejímiž jsme členy? Co mohou a hodlají dělat USA? Samozřejmě platí, tedy i pro nás, že každý si musí především umět pomoci sám, aby mohl od někoho vůbec účinnou pomoc očekávat. Ale měl by aspoň vědět, s čím vlastně může předem počítat. První dojem z Operace Ukrajina a z reakce západního světa je v tomto směru bohužel dost tristní.

 

[ad#hornisiroka]

 

ZDROJ: Bohumil Doležal

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
16 přečtení
(11 votes, average: 2,82 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.