21.3.2020
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Rostoucí množství CO2 není příčinou, ale následkem oteplování

Sdílejte článek:

PAVEL DUDR

Dnes ukážeme grafy koncentrace CO2 v atmosféře a průměrné teploty během uplynulých 400.000 let. Jsou na nich 4 doby ledové, po kterých vždy následovalo globální oteplování. Hodnoty naměřil mezinárodní tým klimatologů na ruské stanici Vostok v roce 1990. (1)

Na těchto grafech má oteplování téměř stejný průběh jako nárůst koncentrace oxidu uhličitého a také vrcholy 1, 2, 3, nastaly ve stejnou dobu pro CO2 i teplotu. Z toho tedy nelze určit, co bylo příčinou a co následkem.

KorelaceCO2aT

Jiné jsou ale průběhy ochlazování a snižování koncentrace CO2. Zde je patrné, že ochlazování probíhalo podstatně rychleji než pokles CO2, viz např. vrchol 3, který nastal před 128.000 roky. Z toho pak vyplývá, že snižování koncentrace CO2 bylo důsledkem klesání průměrných teplot. A proto analogicky muselo být i oteplování příčinou nárůstu CO2 v atmosféře.
Graf

Na uvedených grafech jsme doplnili přímky průměrných hodnot: u CO2 je to 240 ppmv, což je průměr mezi 180 a 300, a u teplot je to

(3 – 9 ) / 2 = -3° C

Na těchto přímkách jsme vyznačili dobu vrcholů 1,2,3, a také čas, kdy zmíněné veličiny dosáhly průměrných hodnot. Z toho je patrné, že ve všech případech byla rychlost ochlazování vyšší než pokles koncentrace CO2. Následující tabulka uvádí tyto doby v tisících let i rozdíly v trvání těchto jevů.

Vrchol č.

1

2

3
Snižování koncentrace CO2 / tisíce let /

24

11

20
Klesání teplot /tisíce let /

14

5

13
Rozdíl /tisíce let /

10

6

7

 

Z tabulky vyplývá podstatný rozdíl mezi rychlostmi ochlazování a rychlostmi snižování koncentrace CO2 .

Ke stejnému závěru dospěl i klimatolog V. Kremlík:

„CO2 reaguje na teploty, nikoli naopak! Velikost meziročního přírůstku CO2 v atmosféře závisí na tom, jak teplo bylo půl roku předtím. Velikost přírůstku CO2 v atmosféře nezávisí na tom, jaké jsou antropogenní emise ze spalování uhlí. V zimě 1998-99 přibylo rekordních 3 ppm oxidu uhličitého, protože předchozí léto 1998 bylo rekordně teplé. „ (2)

Z toho pak vyplývá, že Země tímto způsobem reaguje na oteplování, protože při oteplování se uvolňuje CO2 z vody, když jeho rozpustnost ve vodě klesá se stoupající teplotou. Tím se podporuje růst rostlin, které spotřebovávají sluneční energii při fotosyntéze, která ovšem potřebuje také vodu.
Lidé to však sabotují, likvidují lužní lesy i deštné pralesy, rybníky i mokřady, tedy i malý vodní cyklus, nebo si nechají zničit lesy kůrovcem, a pak se diví.

Oxid uhličitý je ovšem považován za významný skleníkový plyn, i když jeho koncentrace v ovzduší je pouze 0,04 %, zatímco vodní páry, což je skleníkový plyn č. 1, je 0,2 až 4 %, tedy až 100 krát více. Tento trapný nepoměr se pak „vědci“ snaží zamaskovat tím, že pro CO2 používají jednotky ppm. Takže v atmosféře máme 400 ppm CO2 a 2.000 až 40.000 ppm vodní páry.
Jenže s vodní parou se nedá obchodovat, zatímco emise CO2 , to je miliardový byznys, který ovšem někdo musí zaplatit.

Dále je zde otázka, proč ještě nedošlo k takovému zlomu, který vidíme na vrcholech 1,2,3, když nyní už máme 400 ppm CO2 , zatímco dříve stačilo 280 až 300 ? To by mohlo být právě tím, že oxidu uhličitému je připisován větší význam při skleníkovém efektu než vodní páře. Tedy CO2 žádný zlom nezpůsobí.

K podobným závěrům možná došli i japonští vědci, protože nyní se v Japonsku opěr staví uhelné elektrárny (3), a žádný z nich proti tomu neprotestuje. Dokonce ani greténismus se tam vůbec neuchytil.

Prameny:

(1) http://www.jasno.cz/index.php?id=read&idd=1449865694
(2) https://www.klimaskeptik.cz/co-rika-veda/co2/
(3) https://www.seznamzpravy.cz/clanek/japonci-jdou-proti-proudu-zacnou-stavet-uhelne-elektrarny-ve-velkem-88241

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky