Co je daleko méně známé, je to, že obě ženy oklamaly voliče ohledně svých postojů k Izraeli. Obě ženy se v době, kdy jim rostly šance na zvolení, rozhodly uvést své voliče – zejména své židovské voliče – v omyl, že mají umírněné názory na Izrael. Po svém zvolení však obě ženy své postoje změnily a nyní říkají, že jsou odhodlány podpořit sankce vůči židovskému státu.
Podle jejich současných zaznamenaných postojů se obě první muslimky v americkém Kongresu zřejmě postaví proti právu Izraele na existenci. Obě podporují takzvané hnutí BDS (Boycott, Divestment and Sanctions Movement, Bojkot (Izraele), stažení investic a sankce). Obě jsou také výslovně nebo implicitně proti pokračující vojenské pomoci Izraeli a stejně tak jsou proti dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu založenému na dvou státech, což by vedlo k vytvoření palestinského státu vedle státu Izrael. Místo toho upřednostňují jednostátní řešení. Mnozí analytici se domnívají, že výsledkem tohoto řešení by díky demografickému vývoji byl za nějaký čas židovský stát nahrazen unitárním státem palestinským.
Ilhan Omar, která nahradí odstupujícího člena Sněmovny reprezentantů Keitha Ellisona (prvního muslima zvoleného do Kongresu) v 5. kongresovém volebním okrsku v Minnesotě, přišla do Spojených států jako 12letá uprchlice ze Somálska a koncem 90. let se usadila v Twin Cities – Minneapolis / Saint Paul.
Svoji děkovací řeč, kterou pronesla bez americké vlajky za svými zády, jak bývá zvykem, začala paní Omar v arabštině pozdravem “As-Salám alejkum. Alhamdulilláh. Alhamdulilláh. Alhamdulilláh.” (Mír s vámi. Alláh buď pochválen. Alláh buď pochválen. Alláh buď pochválen.) A pokračovala:
“Stojím před vámi dnes večer jako vaše zvolená kongresmanka, která dosáhla mnoha prvenství. Jsem první černoška, která bude reprezentovat náš stát v Kongresu USA a první žena, která tam bude nosit hidžáb. Jsem naprosto první uprchlice zvolená do Kongresu. A jsem jedna ze dvou prvních muslimek zvolených do Kongresu.”
Paní Omar se během své volební kampaně potýkala s kontroverzemi, včetně znepokojující zprávy, že se v roce 2009 z finančních důvodů vdala za vlastního bratra. Znepokojující byl rovněž její tweet z května 2018, ve kterém označila Izrael za “režim apartheidu” a další její tweet z listopadu 2012, ve kterém napsala: “Izrael zhypnotizoval svět. Kéž Alláh lidi probudí a pomůže jim uvědomit si zlé skutky Izraele.”
Minneapoliský deník Star Tribune přinesl zprávu o tom, že jakmile tyto tweety vyšly najevo, tak se paní Omar ihned setkala se zástupci rozsáhlé židovské komunity ve svém volebním okrsku. Toto setkání mělo zažehnat znepokojení jejích voličů nad jejím postojem k Izraeli. Během diskusního fóra kandidátů Demokratické strany v synagoze Beth El v parku St. Louis 6. srpna 2018 – týden předtím co Ilhan Omar porazila ostatní čtyři kandidáty v primárkách Demokratické strany – paní Omar veřejně kritizovala protiizraelské hnutí BDS. Před více než tisíci lidmi paní Omar uvedla, že podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu a že hnutí BDS vyvíjející tlak na Izrael nepomohlo k dosažení tohoto cíle.
Když ji moderátorka Mary Lahammer vyzvala, aby upřesnila “kde přesně stojí v této otázce”, Ilhan Omar odpověděla, že hnutí BDS je “kontraproduktivní”, protože kvůli němu se obě strany nesešly k “diskusi o tom, jak by bylo možné dvoustátní řešení uskutečnit”.
Několik dní poté, co byla zvolena, Ilhan Omar přiznala, že hnutí BDS podporuje. 11. listopadu 2018 uvedla její kancelář na webu MuslimGirl.com, že podporuje hnutí BDS namířené proti Izraeli:
“Ilhan podporuje a má důvěru ve hnutí BDS a bojuje, aby se ujistila, že občanské právo lidí na podporu tohoto hnutí není kriminalizováno. Má však pochybnosti o schopnosti tohoto hnutí dosáhnout trvalého řešení izraelsko-palestinského konfliktu.”
12. listopadu 2018 paní Omar řekla webu TC Jewfolk, který slouží židovské komunitě v Twin Cities, že její postoj k hnutí BDS “byl vždy stejný” a poukázala na své hlasování jako poslankyně parlamentu státu Minessota proti návrhu zákona HF 400, který zakazuje státu Minnesota obchodovat se společnostmi nebo organizacemi, které bojkotují Izrael.
V nedávném rozhovoru v deníku Star Tribune označila Ilhan Omar kontroverzi kolem svých tweetů o Izraeli za snahu “mě stigmatizovat a zahanbit mne natolik, že budu říkat něco jiného než to, co si myslím.”
V rozhovoru s ABC News z 8. července 2018 pro článek nazvaný “Progresivní Demokraté stále více kritizují Izrael a mohou sklidit politický úspěch”, paní Omar své tweety obhajovala. Řekla, že obvinění z antisemitismu jsou “bez opodstatnění”a “jsou zakořeněny v bigotním přesvědčení o tom, jaké mají stereotypní muslimové názory.”
22. září 2018 byla Ilhan Omar hlavní řečnicí v Minneapolisu na akci, jejímž cílembylo získání peněz pro Palestince v Pásmu Gazy, kterou ovládá Hamás. Americké ministerstvo zahraničí oficiálně označilo Hamás za teroristickou skupinu. Po tomto večeru paní Omar tweetovala:
“Byla to pro mě velká čest, zúčastnit se akce ‘Dear Gaza’ fundraiser…. Vím, že Palestinci jsou houževnatí lidé a ani nespravedlivá okupace nepokoří jejich ducha.”
Politický komentátor David Harsanyi poznamenal v deníku New York Post, že rétorika paní Omar má antisemitské podtóny:
“Dobře, kritika politických vůdců a politiky Izraele není ve své podstatě antisemitismem. V posledních deseti letech se nepřátelství vůči židovskému státu v Demokratické straně naprosto zabydlelo. Ale paní Omar použila velmi opotřebované antisemitské klišé o nadpřirozené schopnosti hanebné židovské kabaly podvádět celý svět…”
“Paní Omar měla šanci své prohlášení odvolat nebo jej alespoň upřesnit. Místo toho přitvrdila… a začala připisovat vinu za negativní ohlasy na její tweety židovské islamofobii.”
“Označovat jediný demokratický stát na Blízkém východě, který přiznává svým muslimským občanům více liberálních práv než jakýkoli arabský stát, jako ‘režim apartheidu’ je na intelektuální úrovni hrubě neupřímné a neuvěřitelně ignorantské. A je zajisté pozoruhodné, když politik označuje naše židovské spojence jako ‘zlé’, a přitom ignoruje všechny brutální teokratické režimy v této oblasti…”
“Zastánci paní Omar budou tvrdit, že je protiizraelská, nikoliv protižidovská. Ale ‘antisionismus’ je již dávno hlavním ospravedlněním nenávisti vůči Židům ve vzdělávacích institucích a v progresivním aktivismu. A teď to přichází i do politiky. Ať to Demokratická strana znormalizuje, nebo ať zůstane zticha.”
V Michiganu Rashida Tlaib, dcera palestinských imigrantů, mezitím dosáhla snadného volebního vítězství v silně demokratickém 13. kongresovém volebním okrsku.
Ve své děkovací řeči, kterou přednesla s palestinskou vlajkou za svými zády, připsala Rashida Tlaib své vítězství Palestinské věci. “Jsem silná díky tomu, že jsem Palestinka,” řekla.
Stejně jako paní Omar změnila paní Tlaib své postoje ke klíčovým otázkám izraelsko-palestinského konfliktu. Během své kampaně na nominaci za Demokratickou stranu v státních primárkách paní Tlaib aktivně“vyhledala a obdržela podporu od J Street”. J Street je levicová organizace, která je vysoce kritická vůči izraelské vládě a prostřednictvím “JStreetPAC” také přiděluje finanční podporu těm, kteří podporují její politiku.
Organizace J Street podpořila paní Tlaib “na základě její podpory dvoustátního řešení” a webová stránka JStreetPAC tvrdila, že “se demokratická kandidátka Rashida Tlaib domnívá, že USA by měly být přímo zapojeny do jednání o dosažení dvoustátního řešení. Navíc podporuje celou současnou americkou pomoc Izraeli a Palestinské samosprávě.”
Po svém vítězství v primárkách Demokratické strany 7. srpna 2018 však paní Tlaib tak radikálně pozměnila své postoje vůči Izraeli, že deník Haaretz napsal, že strategie její volební kampaně byla strategií “klamavou“.
V rozhovoru z 14. srpna 2018 se redaktorka časopisu In These Times paní Tlaib zeptala, zda podporuje řešení založené na jednom nebo na dvou státech. Rashida Tlaib odpověděla:
“Jeden stát. Musí to být jeden stát. Dva oddělené a rovnoprávné státy – to by nefungovalo… Celá tato idea založená na dvoustátním řešení není proveditelná.”
Rashida Tlaib potom také vyjádřila svůj nesouhlas s americkou pomocí Izraeli a svou podporu hnutí BDS.
Na otázku, proč přijala peníze od organizace J Street, Rashida Tlaib odpověděla, že tato organizace podpořila její kandidaturu kvůli jejímu “osobnímu příběhu”, nikoliv kvůli jejím politickým “postojům”.
13. srpna 2018 v rozhovoru pro britskou televizní stanici Channel 4 paní Tlaib přiznala, že se hlásí ke konceptu intersekcionality. Tento pochybný koncept postuluje, že izraelsko-palestinský konflikt je v primární podstatě sporem mezi “bílými nacionalisty” a “barevnými lidmi”.
Když byla paní Tlaib tázána na svůj postoj k Izraeli, tak odpověděla: “Vyrostla jsem v Detroitu, kde je na každém rohu mého volebního okrsku nějaká připomínka na hnutí za občanská práva černochů.”
Když byla paní Tlaib tázána zda – pokud se dostane do Kongresu – bude hlasovat za snížení pomoci Izraeli, tak odpověděla: “Ano, rozhodně. Já si myslím, že jakákoliv pomoc USA musí být efektivní pákou.”
17. srpna 2018 stáhla organizace J Street svoji podporu kandidatury paní Tlaib do Kongresu USA a vysvětlila to takto:
“Po důkladném prozkoumání kampaně paní Rashidy Tlaib, jehož cílem bylo ujasnit si její nejnovější názory na různé aspekty izraelsko-palestinského konfliktu, jsme dospěli k politováníhodnému závěru, že významné rozdíly v našich stanoviscích na jednotlivé otázky vyžadují, aby JStreetPAC odvolala svou podporu její kandidatury.”
“Přestože jsme dlouhodobě prosazovali jako velice hodnotné široké spektrum názorů v diskusi o tomto konfliktu a souvisejících otázkách, tak nemůžeme podporovat kandidáty, kteří oznámí, že již nemohou veřejně jednoznačně vyjadřovat podporu dvoustátnímu řešení a ostatním základním principům, které charakterizují naši organizaci.”
Komentátor Jonathan Tobin poznamenal, že se zdá, že mnoho amerických Židů se k vítězství těchto protiizraelských Demokratů staví lhostejně:
“Členská základna Demokratické strany byla hluboce ovlivněna argumenty intersekcionality, které, stejně jako pomluvy vyslovené Rashidou Tlaib, vidí palestinskou válku proti Izraeli jako velice podobnou boji za občanská práva černochů ve Spojených státech….”
“Pro většinu amerických Židů je Izrael v nejlepším případě jen jednou z mnoha otázek, o které se zajímají. V současné době to znamená, že většina amerických Židů se mnohem více zajímá o vystěhování amerického prezidenta Donalda Trumpa z Bílého domu a o vyjadřování solidarity s nelegálními migranty než o hrozby vůči Izraeli…”
“Vzhledem k tomu, že zde máme mnoho Židů, kteří vyjadřují pohoršení nad ‘neliberálním’ Izraelem, tak není žádným překvapením, že velká část amerických Židů není příliš znepokojena zvolením socialistů, kteří mají vůči židovskému státu negativní postoj a považují sionismus za rasistický.”
Loading...