Prokletí vlastního stínu: O touze být tím, koho volíme

PAVEL J. HEJÁTKO

Opakující se volební neúspěchy stran, které se profilují jako vlastenecké, vyvolávají otázky přesahující pouhou programovou nabídku či marketingové strategie. Debakl těchto uskupení nelze vysvětlit jen roztříštěností scény nebo nedostatkem financí. Hlubší pohled odhaluje dva klíčové, vzájemně propojené faktory: systematické rámování těchto subjektů v médiích a specifický psychologický rys českého voliče, který touží po identifikaci s úspěchem, i kdyby byl tento úspěch spojen s problematickou minulostí.

Každé volby, ať už parlamentní, evropské či regionální, přinášejí podobný scénář: strany a hnutí z takzvaného vlasteneckého spektra sice dokáží mobilizovat své tvrdé jádro, ale v celostátním měřítku zůstávají daleko za branami relevantního politického vlivu. Proč se tak děje v zemi, kde podle průzkumů panuje značná skepse vůči Evropské unii a dalším nadnárodním strukturám? Odpověď leží ve dvou rovinách – v mediální realitě a v kolektivní mentalitě.

1. Média jako tvůrci reality: Propaganda úspěchu a neúspěchu

Prvním pilířem neúspěchu vlastenecké scény je způsob, jakým je prezentována v médiích hlavního proudu. Nejde přitom o otevřenou a přiznanou kritiku, ale o sofistikovanější metodu rámování (framing). Politici zavedených stran jsou i přes své prokazatelné skandály, korupční kauzy a politická selhání prezentováni jako legitimní součást establishmentu. Jsou „státníci“, „úspěšní manažeři“, „zkušení politici“. Jejich prohřešky jsou sice zmiňovány, ale často v kontextu, který je relativizuje jako „běžnou součást politiky“. Jsou zváni do hlavních debatních pořadů, jejich tváře se objevují na titulních stranách a je jim poskytován prostor k vysvětlování svých kroků, čímž si udržují auru profesionality a úspěchu.

Naopak představitelé vlasteneckých stran jsou systematicky nálepkováni a umisťováni do předem definovaných „škatulek“. Jsou označováni jako „extremisté“, „populisté“, „ztroskotanci“ nebo „proruští trollové“. Média se méně zaměřují na věcnou kritiku jejich programu a více na jejich osobní styl, údajné vazby nebo kontroverzní výroky vytržené z kontextu. Tímto způsobem je vytvářen obraz nekompetentních a společensky nepřijatelných osob, jejichž volba je vnímána jako projev zoufalství či nedostatku inteligence.

Tato mediální strategie má devastující účinek. Vytváří totiž společenskou normu, kde volit zavedenou stranu, která je u moci desítky let a nese zodpovědnost za současný stav, je považováno za „normální“ a „zodpovědné“. Volit alternativu je naopak prezentováno jako sociální riziko, které voliče automaticky řadí na okraj společnosti.

2. Psychologie voliče: „Jsem ten, koho volím“

Druhý, a možná ještě podstatnější faktor, navazuje přímo na mediální obraz. Čeští voliči, podobně jako voliči v jiných postkomunistických zemích, nevnímají volby pouze jako racionální výběr nejlepšího programu. Politická volba je pro ně do značné míry aktem sociální identifikace. Volič se jakoby „vtěluje“ do osoby, které dává svůj hlas. Neprojektuje si do ní jen své politické naděje, ale i své osobní a společenské aspirace.

A zde narážíme na jádro problému. Předsedové a hlavní tváře zavedených stran, ač mohou být osobně nesympatičtí a spojení s řadou „zvěrstev“ páchaných v politice posledních 36 let, jsou mediálně opěvováni jako úspěšní. Jsou to lidé, kteří to „někam dotáhli“ – jsou ve vládě, setkávají se se zahraničními lídry, mají vliv a moc. Volič, který jim dá hlas, si podvědomě připisuje část tohoto úspěchu. Cítí se být součástí „vítězného týmu“, součástí establishmentu. Volbou Petra Fialy se stává „prozápadním intelektuálem“, volbou Andreje Babiše „úspěšným manažerem, který to všem ukáže“.

Tento mechanismus identifikace s mediálně vytvořeným úspěchem je tak silný, že dokáže přebít i osobní negativní zkušenost s politikou těchto stran. Lidé sice nadávají na drahotu, nízké důchody a rozpadající se infrastrukturu, ale u volební urny dají přednost pocitu sounáležitosti s „úspěšnými“ před nejistou sázkou na někoho, kdo je médii prezentován jako outsider a neúspěšný rebel.

Vlastenecká scéna v tomto ohledu selhává. Její lídři nejsou prezentováni jako úspěšní. Naopak, jsou často líčeni jako ti, kteří v životě selhali a politika je pro ně poslední útočiště. Volit je by pro průměrného voliče znamenalo identifikovat se s neúspěchem, s hněvem a s vyloučením. A to je psychologická bariéra, kterou je ochoten překročit jen málokdo.

Začarovaný kruh

Oba faktory tak vytvářejí začarovaný kruh. Média vytvoří obraz neúspěšných outsiderů. Volič, který se chce cítit úspěšný, tyto outsidery nevolí. Strany následně ve volbách skutečně neuspějí, což jen potvrdí původní mediální narativ a dále posílí nechuť voličů se s nimi identifikovat v příštích volbách.

Prolomení tohoto kruhu by pro vlasteneckou scénu vyžadovalo mnohem víc než jen sjednocení a lepší program. Vyžadovalo by to buď vznik silné a charismatické osobnosti, která by dokázala i navzdory médiím projektovat auru úspěchu a kompetence, nebo zásadní společenskou krizi, která by otřásla důvěrou v samotný establishment a donutila voliče přehodnotit, co vlastně znamená být „úspěšný“. Dokud se tak nestane, bude volební mapa České republiky pravděpodobně vypadat stále stejně a vlastenecká scéna zůstane jen hlasitým, ale v konečném důsledku bezmocným aktérem na politickém okraji.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc DUBEN 2026:
*****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Jan Tománek 2000,- Kč, Tomáš Šimčík 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, František Burda 50,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, ing. Vojtěch Vorel 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč

Celkem za měsíc: ... 10 720,00 Kč

Vybráno 24.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.

Latest posts by Redakce (see all)

• 27 bruselských podmínek pro „nové“ Maďarsko - 15.4.2026
• Jízda na tygru - 15.4.2026
• Péter Magyar … nová naděje? - 15.4.2026

(20 votes, average: 4,90 out of 5)

Loading...