
Projev čirého zoufalství a vyprázdněnosti opozice, která se ještě nesmířila s prohrou ve volbách
JIŘÍ MAŠEK
Už jsem si opravdu naivně myslel, že prezident Pavel včera odpoledne vystoupí na mimořádné tiskovce a řekne něco prostého: „Přehnali jsme to s generálem Řehkou. Byla to chyba. Omlouváme se.“ Že přizná, že ten jeho generálsko-zbrojařský manévr, ten tak trošku hradní „puč“ v přímém přenosu, byl přes čáru.
Že aspoň na vteřinu sundá uniformu a vzpomene si, že je prezidentem 11 milionů převážně civilistů, ne velitelem posádky v obsazeném městě.
A co jsme dostali místo toho?
Demonstraci moci. Arogantní gesto.
Na místopředsedu vlády prezident posílá tajné služby a NCOZ.
Neuvěřitelný důkaz slabosti a neschopnosti vyřešit problém sám.
A teď to nejlepší: vždyť přece přímo z Hradu víme, že pan Kolář tam nemá žádnou funkci. Žádnou. Nula. Panem prezidentem byl označen za přítele.
Tak jak, proboha, může Macinka „někoho na Hradě vydírat“?
Kolář tam přece není!
Pokud prezident tvrdí, že šlo o vyhrožování, pak jeho nejbližší kamarád po boku – ta šedá eminence – má okamžitě odevzdat svůj mobil policii.
Ne zítra. Ne „až se to uklidní“. Hned.
Včetně všech dalších konverzací, které tahle postava v zákulisí vede.
To by bylo zřejmě zajímavé čtení.
Tenhle muž nemá ani prověrku „tajné“. Přesto se kolem něj motají informace, vliv, zákulisní tlaky a zjevně tahá za špagáty moci.
To je jako co? Nový standard Hradu?
Prezident, který má po boku člověka bez prověrky, ale s obrovským vlivem, a pak se tváří, že mu jde o bezpečnost státu?
Mezitím, co tihle pánové hodí do téhle země granát, pan prezident si v klidu odjede na týden fotit krajinky a jezdit na motorce. Jako by se nic nedělo – dovolená.
Jako by tady za ním nezůstala rozpolcená země a naspídovaná společnost.
Prezident nemá být rozbuškou.
Nemá být generálem v domácí válce.
Nemá vytahovat tajné služby jako klacek na politické soupeře.
Má být pojistkou systému, ne jeho hrozbou.
Má uklidňovat, ne eskalovat.
Má držet mantinely, ne je bourat.
Místo omluvy jsme dostali studenou sprchu moci. Místo státnického gesta jsme dostali vzkaz od Koláře: „Držte hubu, já mám nástroje.“ A to je sakra špatně.
Protože v tu chvíli už nejde o Koláře, Macinku ani nějaké esemesky.
To, že na tu „hradní hru“ naskočili všichni opozičníci, je už jen projevem čirého zoufalství a vyprázdněnosti opozice, která se ještě nesmířila s prohrou ve volbách.
FB
- Rusové chystají invazi z Běloruska a Brjanské oblasti RF! - 22.5.2026
- Proč? Jednoduchá otázka - 22.5.2026
- Pětatřicet let smiřování - 22.5.2026


Tohle dějství je tragikomedie, kterak novináři vyhlásili válku proti obyvatelstvu. Nevím jak to udělat, ale novináři by měli být zkroceni na maximální úroveň. Je strašné poslouchat konstrukce Honzejka, Kund(r)y, Šídla, Řezníčkové, Kroužkové, Moravce, lidi z Denníku a Seznamy… Nikdy jsem si nepomyslel, že taková špinavá vlna novinářské tsunami zachvátí společnost. Od bulváru k nenávisti.
Doba pokročila. Hitlerův vedoucí kanceláře Martin Bormann měl alespoň nějaké oficiální funkce, i když zdaleka neodpovídaly jeho vlivu na Vůdce.
Nejen křiváckého hradního lampasáka, ale dokonce celou Českou republiku, by rád řídil velehajzl Kolář, který nemá NIC, jen kombinaci nebetyčné drzosti, podlosti a vlezdobruslního kolaborantství.
👍
skopčáci si potrpí na formality, to v čuru resp. banderostánu není pro debilní obyvatelstvo třeba
V Pávkovi asi stále zůstala ta mladická nerozvážnost. Ovšem dávno bylo jasné, co čeká republiku zvolením bezpáteřního lampasáka.