15.4.2016
Kategorie: Společnost

Proč jsou dnešní lidé stále nesoustředěnější a lenivější?

Sdílejte článek:

FFN 15|04|2016

Pokud jste si všimli, že míváte problémy přečíst celý článek, tato informace je pro vás nutností! S každým dalším dnes si více a více lidí stěžuje na problémy s mozkovou činností – na stále větší rozptýlenost (nemožnost soustředit se, zaměřit myšlenky na řešení nějakého úkolu), na problémy se zapamatováním informací, na fyzickou nemožnost číst delší texty, nemluvě už o knihách.

[ad#clanek-respo]

Problém se paradoxně netýká jen starších lidí, ale i mladých lidí a lidí středního věku. Příčina je v tom, že nehledě na jakékoliv argumenty, nikdo se nechce zříkat takzvané stálé, celodenní „připojenosti k informacím“. Jinými slovy, zrychlená ztráta Vašich mozkových funkcí začala v ten památný okamžik, kdy jste se rozhodli být neustále „online“. A nemá vliv, zda vás k tomu donutilo zaměstnání, nuda nebo strach „nebýt v kurzu“.

Degradace mozku

Už v roce 2008 bylo známo, že průměrný uživatel internetu nečte více než 20% textu, umístěného na stránce, a nejrůznějšími způsoby se vyhýbá čtení delších odstavců! Všimli jste si u sebe? Tak tak. Navíc speciální výzkumy ukázaly, že člověk, stále připojený k síti, text nečte, ale skenuje jako robot – vybírá odevšad nesouvislé střípky informací, skáče z jednoho místa na druhé a informaci hodnotí téměř výlučně z hlediska „je možné se o to s někým podělit?“ – ne s cílem probrat obsah, ale hlavně udělat dojem, vyvolat emoce v podobě reakcí a replik, emotikonů a zpráv.

Během výzkumu se ukázalo, že stránky na internetu se jak už bylo řečeno nečtou, ale letmo prohlížejí podle šablony, připomínající písmeno F. Uživatel si napřed přečte několik vět na začátku, pak přeskočí někam do poloviny a přečte si dalších pár vět, často ne do konce, a nakonec rychle přeskočí na konec, aby se podíval „jak to dopadlo“.

Červená jsou oblasti, kde se pozornost čtenářů udržuje nejdéle. Žlutá jsou oblasti letmého prohlížení. Modré a šedé oblasti se nečtou vůbec. 

4b156fd0a8645820

Nejefektivnějším způsobem podání informace řadovému uživateli internetu je proto podání informace v podobě převrácené pyramidy (princip „čím níže, tím méně“) s závazným zdůrazněním klíčových slov (aby spotřebitelé informace chápali, co je důležité a co méně) a s omezením maximálně jedné myšlenky na odstavec. Jen tak je možné zadržet pozornost na stránce maximálně dlouho. Pokud směrem dolů na stránce hustota informace vzrůstá, u takových stránek se zdrží jen zlomek uživatelů. Věříme, že jste ještě s námi …

Na problémy s vnímáním informací si stěžují lidé všech úrovní a specializací – od vysoce kvalifikovaných univerzitních profesorů po opraváře praček. Podobné stížnosti je možné často slyšet v akademickém prostředí, tj. od těch, kdo je zavázán intenzivně se zabývat čtením dlouhých textů a každodenními diskusemi s lidmi (učit, diskutovat, zkoušet, …) – oni informují, že i tak nízká úroveň schopnosti přijímat informace dále a dále klesá.

Mozek odmítá zpracovat velký objem informací

Většina lidí zažívá kolosální potíže při čtení delších textů, nemluvě už o knihách. Dokonce blogové zápisky délky pár odstavců už jsou vnímány jako problém a nudné, a proto nezasluhující pozornost.

Vzniká uzavřený kruh – dlouze psát nemá význam, protože to téměř nikdo nebude číst, a zkrácení objemu předávaných myšlenek vede k další degradaci nejen čtenářů, ale i autorů. Ve výsledku sledujeme to, co sledujeme – masovou debilizaci populace. 

Čtení prostě „nejde“ především proto, že:

а) se nedaří přinutit se přestat „skenovat“ text a hledat v něm klíčová místa ;

b) problémy způsobuje složitá větná skladba, vlastní většině klasických, obsažných nebo vědeckých prací, která zcela absentuje v online komunikaci. 

Ve výsledku je pro mnoho lidí nutné číst jednu větu mnohokrát! Ale to ještě zdaleka není vše. Kvůli stálé připojenosti k internetu se prudce zhoršují také návyky člověka, jako například schopnost vracet se k už jednou zhodnocené informaci, analyzovat přečtené a zapojovat obrazotvornost. Ještě horší je to, že v 8 z 10 případů lidé chodí na internet v cílech pochybné zábavy, nebo odtud čerpají informaci, mající negativní mravní nebo kulturní hodnotu.

Přitom většina lidí, zvláště mladých, je přikována ke svým „hračkám“ natolik, že při nebezpečí odluky od sítě nebo od svých „gadgetů“ byť na jeden den zažívají těžký psychický diskomfort až depresi hraničící s panikou, a občas i reálné fyzické symptomy absťáku, podobného drogovému. Nevěříte? Zkuste vypnout své hračky a internet na pouhé 2-3 dny.

Existuje názor, že schopnost efektivně vnímat složité texty, číst náročnou literaturu, se brzy stane elitární záležitostí, dostupné jen úzké vrstvě lidí. Myšlenka to není nová, už i Umberto Eco ve svém „Jménu růže“ navrhoval pouštět do knihoven jen ty, kdo je připraven absorbovat komplexní znalosti. A všichni ostatní budou schopní číst jen výcucy pro internet.

Krátce, žádné tabletky, žádné doplňky stravy, žádné diety, žádné operace mozku nejsou schopny zastavit tuto degradaci mozku. Zastavit ji je možné jen jednou cestou – zamezit zahlcování mozku neustálým informačním šumem, takzvanou „užitečnou informací“, postupující denně z internetu. Je to proces mimořádně složitý a pro mnohé lidi už ujel vlak, ale je to jediná cesta.

Co dělat pro zastavení degradace Vašeho mozku:

  • 1. Hračky, zabezpečující vaši stálou připojenost k informaci / internetu – smartphony, tablety atd., bez nichž si dnes neumíte představit den, vás dělají prakticky debilem s apatickým, ledva přemýšlejícím mozkem, neschopným přemýšlet a analyzovat. Díky těm hračkám do vašeho mozku proudí nepřetržitě všemožný informační šum, který zahlcuje váš „palubní počítač“ natolik, že jste pak schopní plnit jen nejprimitivnější, nízko kvalifikovanou činnost. Zato jste profík v dělání selfie (a dalších odpadních fotek) a stále někomu voláte nebo sms-kujete nebo facebookujete. Mobilní telefon je nutné využívat výlučně v nutných případech. Například pokud jste se ocitli v cizím městě a minuli se s vaším kolegou. Nebo máte zpoždění na schůzku – zavolat je skutečně slušnost a nutné. Ale po zbytek doby musí být vaše hračky jen v pasivním režimu, pro případ příchozího volání, jako starý telefon stojící na nočním stolku.
  • 2. Je třeba se připravit na to, že okolí vás nepochopí – řeknou vám, že jste zbláznili a podobně. Kašlete na podobné názory – je nutné pamatovat na to, že jste cílovým objektem informačního útoku a podle toho se chovat, tj. chránit se. Jak řekl prezident CBS News Richard Salant: „Naše práce není prodávat lidem to co chtějí, ale to co chceme my.“
  • 3. Potřebujete se naučit číst knihy. Skutečné papírové knihy, chápete? Ne hodiny surfovat po internetu a „skenovat“, ale číst knihy. Bude to pro vás těžké, ale zkuste to. Není třeba se bičovat – první den přečtete půl stránky, druhý den celou stránku, třetí den stránku a půl atd. Vezměte v úvahu, že organismus se bude všemožně bránit – bude se vám točit hlava, budete mít nutkání zabývat se čímkoliv jiným, neodolatelnou chuť „podívat se co je nového / co se děje“ atd.. mozek si vymyslí cokoliv, aby se nemusel namáhat.

[ad#clanek-respo]

Pokud jste tento článek skutečně přečetli a ne jen přeskočili na konec, pak máte za sebou první krok k úspěchu. Gratulujeme.

ZDROJ: fun.facenews.ua

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...