Případ Tommyho Robinsona … ostuda labouristické vlády

Ten na něho podal žalobu za pomluvu, kterou Tommy prohrál a dostal od soudu příkaz veškerá nařčení odstranit z veřejných projevů. S přesvědčením, že spor prohrál neprávem, Tommy nechal na webu X dokumentární film „Silenced“ (Umlčen), který má desítky milionů zhlédnutí. Nařčení proti Syřanovi také zopakoval v několika rozhovorech, včetně toho s kanadským psychologem Jordanem Petersonem.

Násilníkům stačí „sorry“

Rozsudek je na 18 měsíců, v proslulé přísné věznici Belmarsh, kde sídlí převážně pachatelé tvrdých zločinů, včetně terorismu. Tedy i sbírka džihádistů, kteří na Tommyho mají spadeno a už se ho předtím ve vězení pokusili zabít. Pro jeho „osobní bezpečnost“ mu proto vězení připravilo samotku. Počítá se, že si tam za dobré chování odpyká jen 9 měsíců, neboť vzhledem k přeplněným věznicím se teď po polovině trestu propouští většina vězňů, včetně vrahů a teroristů. To, aby uvolnila místo pachatelům internetové „slovní nenávisti“ – dodávají politicky nekorektní vtipálci. Z důvodů přeplněných věznic policie zavedla praxi promíjení násilných činů, včetně útoků nožem, hned při zatčení, jestli pachatel řekne „sorry“. (A tohle vážně není vtip).

Nikdo nezpochybňuje, že se Robinson pohrdání soudem skutečně dopustil („udělal na soud dlouhý nos“, slovy soudce). Demonstrace na jeho podporu jen upozorňují na „dvojí míru“, jakou současná vláda v trestním řádu praktikuje: tvrdé tresty na „pravicové“ domorodé Brity, oproti třeba netrestání demonstrantů muslimských a levicových, jejichž hesla na hamásských demonstracích jsou trestným činem schvalování terorismu.

Nebo ty mnoho tisíceré případy organizovaného znásilňování anglických puberťaček gangy pákistánských muslimů, zanedbávané policií, soudy, médii i veřejnými institucemi. O jejich zveřejňování se Robinson zasloužil víc než kdo jiný. A protože tím ztrapňoval veřejné instituce jako spolupachatele, snahy o jeho umlčení mají neúprosnou politickou logiku. Nebýt Muskova převzetí Twitteru, mohlo to umlčení už být trvalé.

Iniciativa Maggie Oliver

Před několika lety jeho tažení za spravedlnost pro znásilňované dívky převzala bývalá policejní vyšetřovatelka Maggie Oliver. Po letech potýkání se s překážkami kladenými jejímu vyšetřování od policie odešla, aby mohla založit charitativní nadaci, která případy znásilňování vyšetřuje, zveřejňuje, a kde to jde i pomoc poskytuje. Ta teď ve svém rozhněvaném podcastu zveřejnila informace dokazující, že organizované znásilňování anglických puberťaček muslimskými gangy nejen neskončilo, nýbrž zesílilo. Jen se o něm už nepíše, protože se děje v nezajímavých městech severní Anglie.

Jsou těch nešťastných děvčat pořád tisíce. Násilnickým gangsterům to usnadňují chytré telefony, které dnes má každé dítě a jimiž je gangsteři v roli „láskyplných obdivovatelů“ lákají do sexy komunikace včetně posílání necudných fotek, jejichž hrozbou zveřejnění je vydírají, vynucují si setkání, zdrogují a přepravují je od násilníka k násilníkovi. U některých nešťastnic Maggie zjistila až 150 „zákazníků“. Psychické následky u mnohých jsou nevyléčitelné, některé páchají sebevraždy.

Děje se to opět za nezájmu policie, pro niž ty holky jsou „teenager prostitutes“, rekrutované „ze šmejdského prostředí“ a dokonce jejich rodiče jsou „zprostředkovateli“, jak se Maggie občas doslýchá od místních konstáblů, kteří nad udáními mávnou rukou. Je těch případů tolik, že by na jejich šetření policie ani neměla dost personálu. K soudu se už nedostávají.

Znásilňování a ochrana mešit

V tomtéž týdnu, kdy byl odsouzen Robinson, policie po měsících zatajování potvrdila, že onen „rodilý Welšan“, jehož červencový masakr děvčátek v baletní škole vyprovokoval vládou tvrdě potlačené anti-islámské demonstrace „pravicových extrémistů“, nebyl jen tak ledajaký mladistvý potomek rwandských rodičů, nýbrž držitel příručky nazvané „Vojenský nácvik džihádu proti tyranům, výcvikový manuál Al-Kajdy.“

Labouristická vláda mezitím věnuje 4 miliony liber na ochranu mešit před „pravicovým terorismem“ – jenž je „zanedbatelný ve srovnání s islámským“ i podle nejnovější zprávy MI5. Ta též uvádí, že naopak následkem čtyřnásobného nárůstu muslimských akcí protižidovských se Londýn stává „pro Židy no-go-zone“.

Čluny s ilegálními muslimskými imigranty připlouvají dál, tisíce měsíčně, stále většinou muslimští muži vojenského věku. Třicet tisíc jich vláda hostí v hotelích za 4 miliony liber denně, na něž občanům zvyšuje daně. Omezení imigrace neplánuje.

Ale pro nás ve Střední Evropě je to vlastně požehnání. Kdyby je nepřijímala Británie, Macron by je přesměroval k nám.