26.6.2024
Kategorie: Ze světa

Před očima se nám rýsuje mocenská, vojenská i ekonomická hradba proti Západu

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Těsně nad Jižní Koreou, za hraničním přechodem, na místě zvané Pchjongjang, se setkal Vladimir Putin s Kim Čong-unem. Oba prezidenti nepřátelských zemí. A my z toho máme legraci. To už Putin hrabe hodně hluboko. Na absolutním dně lidské civilizace této planety. No, aby nás ten smích nepřešel. Podívejme se na to realisticky.

Představme si, že začne Česká pošta rozvážet povolávací rozkazy vydané ministryní Černochovou. Země je v ohrožení. Sice stovky a stovky kilometrů za hranicemi. Ale jak se zavedlo, že u Kábulu se bojovalo za Prahu, může se za Prahu bojovat kdekoliv. A teď je tu otázka. S jakým nadšením se příjemci povolávacích rozkazů budou hlásit o své místo na hřbitově při obraně Prahy někde daleko za hranicemi?

Země se v tu chvíli rozdělí na čtyři nesmiřitelné tábory. Jedni by rádi a hned vyrazili na frontu hynout pro vyšší ideály, ale hatí jim to jejich chatrné zdraví. Psycholog říkal, že by měli cíleně věnovat pozornost jen pozitivním podnětům, po ránu cvičit jógu, jíst kuskus a cizrnu a vyhýbat se konfliktním situacím. A válka, když by v ní měl člověk sám hynout, příliš pozitivních podnětů nenabízí. S takovou člověk neocení ani opušťák. To když hynou jiní, to si do rukou rádi vezmou fangličky a křičí hrr na ně, bijte je, mor ho. Ale že by vyrazili sami leštit bajonet o vnitřnosti nepřítele? To radši ne.

Druhá část populace by také ráda vyrazila hynout do zákopů, ale bojovat by se podle ní mělo zásadně a neohroženě jen od klávesnic. Jen co se za pošťákem zabouchnou dveře, už budou balit kufry a chytat první letadlo, které je odveze ze země. Kamkoliv, kde se do války neženou nevinní, spokojení, zpovykaní a zvyklí na svůj životní standard. Válka není nic pro nás, zazní z této skupiny obyvatel.

Pak je tu samozřejmě i třetí část společnosti. Ale o té se nemluví. Tedy mluví, ale jinak než s nádechem pohrdání nikoliv. Ti, kteří mluví už dva a půl roku o míru. Ale ty nebere nikdo vážně. K míru se musíme proválčit, to je jasné. A mír znamená další mnichovskou zradu na Ukrajincích. To nesmíme dopustit. A tak se bude válčit do zemdlení.

A ano, pak tu vznikne určitá nepočetná skupina obyvatel, která na ostatní bude působit svou mravní konzistencí hodnou mramoru a vyzývat je k uvědomělé smrti na bojišti. Tito budou většinou z řad politiků, kteří jsou i s rodinami zákonem chráněni před nástupem k flintičkám a pohřebnímu marši. Však pomníky se staví těm, kteří neválčí, ale mravně působí na svědomí odvedenců. Těm, kteří válčí, se většinou nestaví nic, případně pomníky neznámým vojínům. A neznámými se pohříchu stávají tím, že je po polích rozmete nějaká výbušnina a ostatky už nejdou identifikovat. A jak zpívá Karel Kryl v Písni neznámého vojína – šel by zas a rád? Odpověď čekáte, nasrat, jo nasrat.

Do války za Prahu tak nastoupí naše nepočetná armáda s velmi početnou skupinou generálů, kterou za odpoledne porazí i průvan. Proč?

K té toliko vysmívané Severní Koreji. Tak se na ni podívejme. Má jaderný program a jaderné zbraně. A vyvinula je i přes velmi drtivé sankce a izolaci od světa. Korea je silně militaristický stát, kde zbrojařský průmysl táhne národní ekonomiku. Dokonce přes izolaci dokázala vypustit do vesmíru družici a sleduje dění v nepřátelském světě. Ale co je zásadní, Severní Korea má velmi, velmi, ale velmi početnou a velmi vycvičenou armádu. Ne nějaký specnaz, ale všehoschopný kanónenfutr. I obyvatelstvo. Tam žádné výmluvy na psychologa a pozitivní náhled na svět neproběhnou. Severokorejci s nadšením vyrazí na výlet na Ukrajinu a vycvičení hladem Severní Koreje a bezmyšlenkovitým přijímáním vládní politiky Kimů až do třetího kolene budou jako vraždící stroje.

Zároveň Rusko může, a jistě to udělá, výrazně modernizovat severokorejskou armádu, poskytnout jim zpravodajské informace a zaplavit jejich trh ruským zbožím. Tím ze Severní Koreje udělají další a větší problém pro západně laděné země. V lokálním významu pro Jižní Koreu a Japonsko. Severní Korea je zaostalá co se lidských práv týká, rozhodně se ale nepřipojím k těm, kteří z ní mají srandu. Naopak, před očima se nám rýsuje mocenská, vojenská i ekonomická hradba proti Západu, která den ode dne sílí a zvětšuje se. Jen otázka – proč v posledních dnech severokorejští vojáci dvakrát bloudili na hraničním přechodu s Jižní Koreou až je Jihokorejci museli zahnat varovnou střelbou? To se jim jen porouchala buzola?

Náš tisk celou událost komentoval jen tím, že se Putin s Kim Čong-unem vezl v autě západní výroby. A svým výsměchem jsme (si) „dokázali“, že jsou oba prezidenti jen chudé a bezmocné loutky. Já nevím, jestli tohle je to pravé ořechové. Třeba ano. Ale co až rotačky tiskáren začnou chrlit povolávací rozkazy?

Všechno to sbližování Ruska s ostrůvky ne příliš pozitivních deviací mohla zastavit diplomacie. Místo toho jsme volali hrr na ně. Je možné, že do války na Ukrajině Rusko zatáhne i severokorejskou armádu? Vyloučené to rozhodně není. Netvrdím, že by Severní Korea zásadně zamíchala kartami. Jen poukazuju na to, že problém pro západní země kyne jako dobře promíchané těsto. Eskalace se tomu říká. Postupná a neúprosná. A nakonec to někde nevhodně vybouchne a pak už pofrčíme jen z kopce.

Mluvte spolu. Domluvte se. Nejste děti na pískovišti. Dobrý začátek by byl, kdyby na mírovou konferenci pořádanou Ukrajinou, která proběhla před týdnem ve Švýcarsku, pozvali i Rusko. A mluvili s ním. Zpočátku jistě zcela bez pochopení a za asistence bouchání pěstí do stolů, ale mluvili. Takhle celou tu katastrofu jen nafukujeme.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (26 votes, average: 4,81 out of 5)
Loading...
34 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)