Poznámky na okraj zemědělských protestů

Protesty zemědělců v Praze považuji za úspěšné, protože zřetelně ukázaly několik faktů. Byla poražena korporátní média, která musela připustit, že středobodem protestu je Zelený úděl. Také se ukázalo, že profesní svazy tu nejsou od hájení zájmů členů, ale udržení poslušnosti vůči moci a ta ukázala, co je zač. Na evropské poměry byly protesty krotké, ale je vidno, že i letargičtí Češi začínají chápat, že to bez boje nepůjde.

Porážka korporátních médií

Organizátoři protestů od začátku zvolili taktiku vytváření informačního pole pomocí tzv. alternativních médií. Ukázalo se, že ta mají srovnatelný, ne-li vyšší, dosah, než mají korporátní sdělovací prostředky hlavního proudu. Díky protestům se ukázalo, že pravověrná média mají své limity a dosah se jim krátí. Snaha o vymlčení faktu, že ústředním motivem protestů jsou stupidní opatření vyplývající ze zelených přeludů, se nesetkala s úspěchem. O to více se začaly používat nálepky jako proruský, dezinformátor, dezolát apod. Je to stejné jako za pozdního komunismu, kdy už protesty nešlo zakrýt, tak se používala slovní spojení jako nezodpovědné živly, prozápadní přisluhovači a ohrožení socialistických výdobytků.

Díky tomu protestující zjistili, že nemá smysl se různě distancovat od osob pisálky označovanými jako závadové a dávat si pozor, kdo mluví na tribuně, aby si náhodou nezadali. Pokud na osobu nelze nic nalézt, tak se prostě něco vyrobí a dají to nějakému panákovi, aby ze sebe udělal debila jako Sáša Vondra. Snaha vyhovět tomu je naprosto zbytečná, protože úkolem korporátních novinářů je pomlouvat kohokoliv, kdo nezapadá nebo ohrožuje zájmy majitelů klíčů. Oficiální média pak pokrytecky radí, že nelze společně protestovat s těmi nebo oněmi, jelikož jsou proruští, rasističtí, nenávistní a vůbec nějací špatní. Naskakovat médiím na tuto notu je vysloveně hloupé, protože to zbytečně rozděluje síly. Rozděl a panuj, to už fungovalo za starého Říma. Když je někdo takto označen za závadného, správnou odpovědí je – no a co? To ho zbavuje práva protestovat? Kašlat na to, co o tom řeknou v České televizi nebo napíši na plátku FORUM24. To, co nás spojuje, je odpor k Zelenému údělu, který ohrožuje zájmy drtivé většiny obyvatel.

Nečekané reakce na obvyklé počiny

Protesty byly na evropské poměry vysloveně poklidné, ale i tak je dost zřetelně cítit paniku u správně myslících lidí. Bylo vidět, že protestujících není pět a půl jedinců buď šílených, nebo s vyprahlou duší, ale že se jedná o citelnou sílu. Ukázalo se totiž, že pravověrní liberálové tvoří malou menšinu. Najednou je vidět, že správně myslících není tolik, jak to malují média. Na české poměry byla nezvykle silná reakce na politické prohlášení majitele firmy Rohlík, který čelí výzvám k bojkotu. O tom, že dopady nebudou až tak bezvýznamné, svědčí i reakce majitele na sociálních sítích. Zejména slova o tom, že je zmaten a přece to vždycky procházelo, napovídají mnohem víc, než asi byl záměr. Uznávám právo jeho společnosti volit si své dodavatele podle své libovůle, ale když se z toho udělá věc politická, tak je nutné počítat s tím, že to pár lidí naštve a obchodu to neprospěje. Lepšolidé v diskusích ho utěšují, že se nemá bát, protože dezoláti stejně nemají peníze a u něj nenakupují, protože jezdí do Polska. Společnost pohybující se v poli prodeje širokému okruhu zákazníků má mít radost z toho, že potenciální množina jejich nakupujících bude výrazně menší. Není nad útěšné slovo v těžkých časech.

Zlí zemědělci si nás, podle majitele Rohlíku, vzali za rukojmí svých zájmů. Zvláštní. Co blokáda magistrály v boji za snížení rychlosti na třicet kilometrů v hodině? Proč u živitelů národa je to jasná agrese a ohrožení našeho zřízení? Když jsme u těch rukojmí a principů, tak nevadí, že vláda si nás bere jako rukojmí všechny? Kdo vlastně chce zelený úděl? Kdo chce platit šílené zelené vize? Kdo chce raketové zdražování energií nebo odvádět daň ze svícení a topení zvanou emisní povolenka? Kdo chce nedostatek potravin, který zákonitě vznikne aplikací zelených nesmyslů? Kdo chce závislost na dovozu potravin? Kdo chce likvidaci domácího průmyslu? Kdo chce platit povinné poplatky za občasné zdroje energie? Máme zaplatit ztrátou vybudované životní úrovně za choré sny o zelené budoucnosti? Proč? A tak by se dalo pokračovat dále. Snad jen ještě úvahu o tom, jak se asi zdraží podnikání páně majitelovo, až bude v souladu s ojrohodnotami nucen přejít na elektromobily, kterých bude muset mít víc, ale o to budou horší a dražší. Nabízí se provokativní otázka, zda lidé nechudnou z toho důvodu, že nedobrovolně financují tohle zelené mrtvě narozené dítě? To způsobuje zužující se segment spotřebitelů služeb firmy Rohlík a zvyšující se náklady na distribuci zboží. Jste si jist, pane majiteli, že Zelený úděl neohrožuje také vaše zisky?

Milouš Fialeš hovoří k národu

Nádhernou ukázkou nechtěného byl projev soudruha Fialy, který na adresu protestujících pronesl vřelá slova ne nepodobná blábolům soudruha Jakeše. Je téměř neuvěřitelné, jak hlavní představitel státu žije naprosto mimo skutečnost. Všechny protesty proti jeho dokonalé vládě a zelenému údělu musí být proruské. Osobně si myslím, že Rusové se každý den modlí za to, aby zelené šílenství v Evropě pokračovalo, protože to znamená vyřazení konkurentů a takové vnitřní problémy, že evropským zemím nezbydou síly zasahovat do sféry ruských zájmů. Pominu komickou nesmyslnost zmateného projevu s obvyklým politickým nálepkováním a zaměřím se spíše na obsah sdělení včetně nechtěného. Chtěné je zřejmé. Rusko je nepřítel, v ulicích proto musí být nepřátelé demokracie a našeho zřízení. Nechtěně však sděluje naprostou neprostupnost mezi světem liberála a zbytkem národa. Šéf vlády nemůže pochopit, jak se mohlo stát, že občané nepřijímají kosmické dobro, které přichází ze Západu. Z jeho pohledu, čím více věrnosti a zavádění evropských hodnot, tím vše musí být lepší. A ono ne. Lidé demonstrují, bouří se a toto dobro odmítají. Logickou úvahou to musí být nepřátelé, protože jinak to být přece nemůže. Prostě klasický cargo kult. My primitivové z Východu přijímáme dobro od vyspělého Západu. Takže čím víc to budeme kopírovat, tím lepší to tady všechno bude. Tak jaképak demonstrování? Jedná se o úplně stejné myšlenkové schéma, jaké měli komunisté nebo obecně totalitáři všech odstínů. Když to nefunguje podle předem dané vědecky zdůvodněné ideologie, je to výsledek záškodnictví nepřátel a nikdy to není chyba přesvědčení. Nic neilustruje úpadek politiky jako nemožnost vyvázat se z hranic vymezených vyznávanou ideou, která se ukazuje být zjevně chybnou. Zelený úděl nefunguje? Nevadí, řešením je více zeleného údělu. Na to vtipně navázal ministr Výborný, který veřejně řekl, že si posvítí na financování organizátora protestů. Přímé vyhrožování od představitelů státu naprosto nikoho v korporátních médiích nezarazilo a v klidu to otiskli. U Babiše to bylo zaklekávání a teď jde o spravedlivý hněv lidu? To, že je někdo příjemcem dotací, ho zbavuje možnosti poukazovat na chybnost přijaté politiky?

Úpadek schopnosti řídit

Odpůrci protestujících také neopomněli poznamenat, že se třetina unijního rozpočtu dává do zemědělských dotací, a tak co by ještě sedláci chtěli více? Třetina (sic!) rozpočtu Unie se rozdělí na zemědělské dotace a přesto je dovoz ze třetích zemí o mnoho levnější. Jak je to jen možné? Stačí připomenout rozhovor z roku 2021 s bývalým ministrem Tomanem, který pojednává o budoucnosti zemědělství, jehož důsledky dnes lze vidět. Cílem dotací je vytvořit větší rovnováhu mezi přírodou a výrobou potravin, snížit závislost na pesticidech, omezit hnojení a rozšířit ekologické zemědělství. Což v praxi znamená návrat do středověku a neustálé zdražování výroby. Dokonce v tom rozhovoru zazní, že u hovězího masa je rentabilita 70 % a u vepřového ještě hůr (sic!). Takže přeloženo do češtiny jsou podmínky vytvořené zemědělcům tak pitomé, že nejsou schopni dosáhnout návratnosti. Jsou dokonce tak idiotské, že nejsou schopní konkurence na trhu i přes tak masivní dotace. Ale to nic, vyřeší se to dalšími dotacemi a regulacemi. Výborné řešení, klasicky socialistické. To raději pomíjím, kolik peněz se ztratí po cestě k příjemcům. Nemyslím tím, že by je někdo kradl, ale jsou to náklady na úřednický aparát pro přerozdělování, kontrolování, pokutování a vůbec administrativu s tím spojenou. Plus k tomu připočtěte zbytečné papírování na straně zemědělců a pak je jasné, že v takových podmínkách nelze mít konkurenceschopnou nabídku.

Profesní svazy pak místo toho, aby požadovaly zlepšení podmínek, tak následně vyjednají navýšení dotací. Což je přesně ve shodě s cíli mocných, protože jim to umožňuje vytvářet další a další závislé lidi na přídělu přerozdělovaných peněz. Tím se správci svěřených peněz stávají mocnějšími než ti, co ty hodnoty vytvářejí. Proto lidé pochopili, že pokud chtějí něco dosáhnout, musí si to zařídit sami a nespoléhat na různé komory. Zjistili totiž starou pravdu, že komory a svazy tu nejsou od toho, aby hájily jejich zájmy, ale od toho, aby zajistily jejich poslušnost a nekřížení zájmů těch správných lidí. Vrchol komičnosti je poděkování ministra Výborného za protesty organizované Agrární komorou. Mimochodem žvásty o snižování byrokracie poslouchám, co jsem na světě. Člověk nemusí být zrovna génius v politice, aby pochopil, že ministr nic měnit nechce. Naopak. Pokud by ministr něco doopravdy chtěl změnit, tak protesty, ideálně bouřlivé, by mu hrály do karet. Přijel by do Bruselu a tam by meldoval něco o tom, jak on osobně by zelené kraviny rád prosazoval, ale nejprve se musí uklidnit situace doma. Proto je potřeba něco zpozdit, něco odložit, něco zrušit atd. Dostal by se do pozice, kdy by mohl skutečně něco dělat pro svrchovanost země. Podle vystupování jeho a předsedy komory je zřejmé, že na stavu nehodlají změnit vůbec nic, protože jim vyhovuje. Takto se ve skutečnosti dohodnou na nějakém symbolickém ústupku, navýší dotace těm, co jsou loajální, a systém pojede dál až ke zničení. Protesty zemědělců však byly velmi důležité, neboť vylomily první kamínek ze zdí vězení naší letargie. Předvedly, že stávky a blokády jsou účinnou zbraní nás dole a ukázaly starou pravdu, že jen v boji získáš své právo.