Poučení z pádu Asadovy Sýrie

LUBOMÍR VYLÍČIL

Každého asi překvapila rychlost, s jakou se zhroutil Assadův režim v Sýrii. Od prvních zpráv o ofenzivě povstalců kdesi v idlíbské periferii až k převzetí hlavního města uplynulo zhruba 10 dní. Jak to mohlo jít tak snadno? Vždyť vládní síly disponovaly zhruba 170 tisíci dobře vyzbrojených vojáků regulérní armády, zatímco tak zvaní rebelové neměli nikdy více než 30 – 40 tisíc vousatých otrapů v sandálech. V čem byl problém?

Ponechme pro teď stranou zájmy velmocí, zákulisní dohody velkých hráčů, Izrael, Turecko, peníze USA z ukradené syrské ropy, stejně jako ještě větší peníze syrské narkomafie z produkce Captagonu, který se stává pro Střední Východ podobným morem, jako je pro USA Fentanyl. A místo toho se zaměřme na vlastní mechanismus převzetí státu.

Základem nečekaného úspěchu rebelů bylo, že se syrská armáda zhroutila, anebo vzdala. Ustupovala, vyklízela pozice a předávala povstalcům celé oblasti, a to bez jakéhokoli náznaku odporu. A přitom ještě před pár lety tatáž armáda úspěšně vzdorovala mnohem silnějšímu ISIL. Navíc tajně podporovanému a zásobovanému USA. Přesto si vedla dobře. Od těch dob se její vybavení nijak nezhoršilo. Assadovi vojáci měli stále k dispozici tanky, letadla a v zádech krytí od Ruska, které již jednou prokázalo schopnost ztřískat protivládní síly na jednu kouřící hromadu. Naproti tomu parta, postupující od Idlíbu, měla jen „kalachy“ a otřískané Toyoty po Islámském státu. A přesto…

Jak je možné přimět armádu, aby utekla z pozice? Ty možnosti jsou odedávna pouze dvě. První spočívá v demoralizaci hrůzou. Ve „vyslání signálu“, že vojáci moc, moc špatně dopadnou, ať udělají, co udělají. Provádí se to podobně, jako to svého času učinili Římané, když nechali Spartaka pochodovat poněkud demoralizujícím špalírem ukřižovaných otroků, po obou stranách silnice. Na tuto kartu vsadil Islámský stát, se všemi svými videi upalovaných a podřezávaných zajatců. Neklaplo to. Ba spíše naopak. Bojovníci se v té hrůze ještě zatvrdili. Že bojují proti čirému zlu, které ohrožuje vše, na čem jim záleží a že je asi přece jen lepší, být v boji zastřelen, než v zajetí upálen.

Druhou možností, jak přimět armádu k hromadnému vyklizení pozic, je dát jí „lepší nabídku“. Koupit, přeplatit, motivovat… nazvěte si to, jak chcete. Ale v principu jde o vyslání opačného signálu. Že si voják může polepšit. A nejen on. Že si polepší si i jeho rodina, jeho obec… Stačí zamávat bílým hadrem a odejít z pozice. Tak co, riskovat smrt za současný, nepříliš dobrý stav a nemilovaný režim, anebo zkusit, jestli to nebude s novými pány lepší? Nabídka zní lákavě.  A prý je to „nahoře“ domluveno, prý v tom jedou i jeho šéfové, takže mu nic nehrozí!

Podívejme se, z tohoto úhlu pohledu, na nedávná vyjádření šéfů hnutí odporu a všelijakých jejich tiskových mluvčí. Tak třeba Al-Bahra pohovořil o nutnosti zachovat syrské instituce a chránit ekonomiku. Požádal všechny, aby normálně nastoupili do práce. „Nechceme zničit současné státní instituce. Chceme je udržet v chodu.“ Státní zaměstnance preventivně ujistilo hned několik zdrojů z opozice, „že nebudou nijak poškozeni.“ K syrským ženám pak směřovalo jiné ujištění: že noví vládcové nehodlají ženám nařizovat, jak se mají oblékat. „Je přísně zakázáno zasahovat do ženských šatů nebo ukládat jakékoli požadavky týkající se jejich oblečení nebo vzhledu, včetně požadavků na skromnost,“ deklarovalo velení rebelů.

První praktické kroky nového vedení země skutečně vypadají, jako by to s tou tolerancí mysleli (na islámské poměry) vážně. Nabídli amnestii vojákům odvedeným za al-Asadova režimu a zavázali se chránit náboženské menšiny. Vůdce rebelů Ahmed al-Sharaa, běžněji známý jako Abu Mohammad al-Jolani, nařídil svým bojovníkům, aby se nepřibližovali k veřejným institucím, které podle něj zůstanou pod dohledem bývalého premiéra, dokud nebudou oficiálně předány. A dokonce už proběhla i první jednání s předáky náboženských menšin. Devátého prosince se sunnitští vůdci povstalců setkali se staršími Alavitů v rodném městě bývalého prezidenta a získali jejich podporu. Pokud pak jde o životy a majetky běžných občanů, tak místními sítěmi koluje video ze vstupu rebelů do Aleppa. Na něm je vidět, jak náčelník bojové skupiny vydává rozkazy po telefonu – zakazuje svým bojovníkům vstup do domů a připomíná jim, aby chránili životy občanů.

Ani zatím známé plány povstalců do budoucna nevypadají nijak zle, despoticky či fanaticky. Tedy na místní poměry. Ohlášeno je tak zvané přechodné období, v jehož prvních 6 měsících má být vypracována nová ústava země. Demokratické instituce mají být zachovány a jestli půjde o presidentský, polopresidentský, či parlamentní systém, bude ponecháno na plebiscitu, který se povstalci zavázali o nové ústavě uspořádat.

Na první pohled samá pozitiva a sociální jistoty. Oproti Asadovu období určitě. Jeho vláda sice občanskou válku s povstalci vyhrála, ale pak neučinila vůbec nic, aby životy svých občanů zlepšila. USA si ponechaly oblasti, kde se těžila ropa, takže příjmy z těžby vyschly. A z toho mála, co měla Sýrie k dispozici platila armádní výzbroj a provoz státu. Poměrně dost peněz přitom zůstávalo za nehty úředníkům a vysokým důstojníkům. Běžné lidi trápila zdecimovaná ekonomika a inflace, která učinila syrskou měnu téměř bezcennou. Všudypřítomnou korupci zhoršovalo ještě počínání armády, jejíž níže postavení vojáci ze zoufalství kradli, aby udrželi své rodiny nad vodou. Perspektiva nějakého zlepšení neexistovala, zato vládcovy paláce se plnili sbírkou luxusních vozidel. Za takové situace není divu, že ochota k boji za režim postupně konvergovala k nule.

A co my s tím? Jak se nás dotýká pád režimu vzdálené, polopouštní země? Kupodivu možná víc, než si naši vládní představitelé připouštějí. Zkusme si takový myšlenkový experiment. Představme si, že na naší hranici stojí silný a v boji zkušený nepřítel. Ano, samozřejmě je to myšleno jen hypoteticky. Ale přesto si na chvíli představme takovou, zhola nemožnou situaci. No a ten nepřítel vyhlašuje: už dlouho nás štve vaše vláda, která rozdmýchává nepřátelství k naší zemi a všechny vaše zdroje dává do služeb Kolektivního západu v boji proti nám. Nechceme, abyste zbytečně umírali za cizí loutky. Nechte nás projít. Požadujeme jenom odpojení vaší země ze západního válečného úsilí a potrestání válečných štváčů. Životy a majetky běžných občanů budou nedotknutelné.

Činnost vlády, parlamentu a ústavního soudu bude pozastavena. Pravomoc Evropské unie na vašem území bude zrušena. Politické neziskovky budou rozpuštěny. Všechny dosavadní zákony a předpisy ovšem zůstávají v platnosti. Do 6 měsíců budou uspořádány všeobecné volby s účastí mezinárodních pozorovatelů. Majetky a životy občanů, pravomoci obecních samospráv, stejně jako jmění a aktivity tuzemských firem nebudou nijak dotčeny.

Tedy v kostce něco podobného, co nabízela syrská opozice. „Nemá cenu riskovat, vše zůstane při starém. Jen si zvolíte jinou vládu, která se holt nebude klanět k Bruselu, ale jinam. Přijdete sice o evropské hodnoty a o Green deal, ale získáte přístup na trhy BRICS. Po části vašeho zboží je vcelku poptávka a ty roury s východními palivy stále fungují… Uvažujte.“

A teď přichází hlavní část onoho myšlenkového experimentu. Jak si myslíte, že by reagovaly silové složky a většina naší populace? Domníváte se, že by matky aktivně tlačily své syny na frontu? Že by se otcové od rodin dobrovolně hlásili do boje? Za naši vládu! Za Ukrajinu! Za Evropské hodnoty! Za třicetiprocentní (celkovou) inflaci! Za další zisky nadnárodních společností! Mimochodem, dezerce a „nenastoupení“ vojenské služby byly jedním z hlavních problémů, přiznaných letos na podzim Assadovou armádou… Ale pokračujme. Umíte si představit nějakého kaprála v první linii, jak své vojáky motivuje: za další práva nebinárních! Za zákaz spalovacích motorů, vpřed!

Už je vám jasné, jak mohl za 10 dnů padnout režim státu o rozloze poloviny Německa?

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc PROSINEC 2024:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Jan Procházka 1000,- Kč, Josef Tichý 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Eva Hudíková 500,- Kč, Tomáš Šimčík 200,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Marek Janičko 400,- Kč, Táňa Shcherban 500,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Aleš Antoš 250,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Jiří Langr 500,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Vladimír Rozinek 300,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč

Celkem za měsíc: ... 11 320,00 Kč

Vybráno 25.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Co je dovoleno Jovovi - 11.12.2024
• Na vůdce Hayat Tahrir al-Sham vypsala americká FBI v roce 2017 odměnu 10 milionů dolarů - 11.12.2024
• Karlovarské panoptikum - 11.12.2024

(11 votes, average: 4,82 out of 5)

Loading...