Jo a taky můžete fňukat, že se voda z těch tisíců metrů čtverečních střech všude kolem nevsakuje, že fičí do kanálu, a že pak všemožně hrozí povodně. Aneb všechno souvisí se vším.
Postavte si v rámci zeleného šílenství obří haly na baterie, zruště si ale celý zpracovatelský průmysl, a pak se divte, že vás zkrátka cenově i kvalitou přejede Čína
JANA MARKOVÁ
Víte, jak se tu lkalo, že se tu nepostaví nová obří gigafactory? Že tu nebudou ty pracovní místa ideálně pro stovky Mongolců a že si nebudeme likvidovat další a další metry čtvereční půdy? A že se bez toho nedá skoro žít? Tak já vám řeknu, že to nad námi někdo držel slušně ochrannou ruku. Protože každý metr nezastavěné půdy se počítá, a fakt nevím, proč bychom ho měli nechat k podnikání jakémukoliv cizímu kapitálu.
Krásný příklad uvedu ze Švédska, které je zelené a progresivní tak, jak jen země může být. Švédský projekt gigafactory pro výrobu akumulátorů pod hlavičkou společnosti Northvolt měl být totiž ukázkou konkurenceschopnosti evropského průmyslu v oblasti zelených technologií pod politickou záštitou Green Dealu, jenž počítá s uhlíkovou neutralitou celého kontinentu do roku 2050.
No a ukázal přesný opak. Totální nekonkurenceschopnost, nemožnost konkurovat regulacemi nesešněrované Číně a inovativním technologiím Tesly. Po krachu dodávek baterií pro německou automobilku BMW v hodnotě dvou miliard eur (50 miliard korun), nyní firma oznámila, že bude muset propouštět. A to hodně. Navíc elektrohračky skoro nikdo nechce, tak kam by ty baterie dávali. Prostě nevyhnutelný konec.
Původní plány přitom počítaly s budováním dalších pěti továren po Evropě a Severní Americe. Teď budou rádi, když se jim udrří ta jedna na rodné zastavěné hroudě. Mimo to pozastaví produkci materiálů pro výrobu katod a bude je raději výhodněji nakupovat od asijských výrobců, čínských a korejských. Zkrátka my už nevyrobíme ani fň, protože jsme si vše zeleně odstavili a sami sebe mimi realitu postavili.
Jo a taky Northvolt hledá kupce pro svou továrnu kompletace baterií pro skladování energie a průmyslové aplikace v polském Gdaňsku, která byla otevřena teprve v roce 2023. Prostě poslední zhasne, pokud to všechno nezhasne samo, a nezůstane jen ta prázdná obří halová obluda. I bez povodní.
- Idiotům se meze nekladou - 2.12.2024
- Prostě pokoj nedají - 2.12.2024
- Obdiv k nacismu … od protižidovské ideologie až po státní znaky jsou Arabové fascinováni německými Nacisty - 2.12.2024
Ještě jsem se zahloubal do cvrčko salám byznysu zkoumaného na Mendelově univerzitě a dovolil si amatérským výpočtem ověřit tvrzení „vědce“ z Brna, který zjevně dostal granty na výzkum pojídání hmyzu a hodně by zklamal, kdyby řekl, že to je blbost. Z průměrné krávy je po roce cca 300kg kvalitního masa. Průměrný cvrček domácí má 1g a dospělé velikosti dosáhne po dvou měsících. Abyste měli stejnou váhu cvrčků, potřebujete jich tedy 300 000. Podle ChatuGPT4o se při chovu vejde cca 4000 cvrčků do jednoho metru krychlového. K produkci 300 kil cvrččího salámu tedy potřebujete 75m3. Vzhledem k tomu, že cvrček roste 6x rychleji než kráva, tak rozpočteno na rok se jedná o 12,5m3. Klimatizovaného, vytápěného prostoru, kde musí být 27 stupňů. Jenže to má ještě jeden háček. Cvrček je tvořen z většiny vodou. A tak když se usuší, tak ztratí cca 70% své hmotnosti. Takže abyste měli 300 kilo cvrčků, potřebujete jich nikoliv 300 000 ale milion. To už je 250 metrů krychlových. To je třeba voliéra o rozměru 10x10x2,5m.To je prosím prostor potřebný k nahrazení JEDNÉ krávy. A opakuji vytápěný a klimatizovaný prostor se stabilní teplotou 27 stupňů. Kravín pro volně ustájených 200 krav zabere plochu cca 2000m2 a když jsem v jednom naposled byl, měl rozbitá okna a klimoška tam fakt nebyla, řekl bych, že ani topení. Vytápějí si to ty krávy samy. Na stejnou plochu by se tedy vešlo pouze 20 voliér na cvrčky. Když to vynásobím rychlostí růstu 6. Tak na stejnou plochu se vejde 120 ekvivalentů krav za rok. Takže plocha plocha potřebná pro cvrčky je větší, než plocha pro chov krav. Hovězí maso přitom obsahuje více bílkovin a kráva kromě nechutného prášku dává také mléko, sýr, tvaroh, kůži, hnojivo a další produkty. Cvrček cvrká. A potřebuje vytápění, klimošku a odvlhčovač vzduchu. No a co se týče energetické náročnosti zpracování. Krávu potřebujete mít po porážce v chlaďáku, cvrčka musíte sušit. Jenže když si pak chcete udělat steak, je to otázka minut a tedy i málo energie. Cvrčky musíte nakonec smažit DESÍTKY minut. Což je samozřejmě to ošklivé CO2.Je to takový sranda výpočet důvěřující ChatuGPT4o jako zdroji o prostoru pro chov cvrčků, ale NIKDE jsem žádná lepší data nenašel a žádný ze cvrčko salámistů je nikde neuvádí, když básní o tom, jak je to ekologičtější a lepší. A celý ten výpočet je potvrzen realitou a sice tím, že kilo hovězího začíná na 200 korunách. Zatímco 200 korun stojí 100 gramů cvrčků!!!!!!! Abyste se tedy nažrali stejně ze cvrčků jako z hovězího, musíte vysolit 10x víc peněz. A tím bych ty žvásty o tom,
jak je to spása lidstva a ekologický zdroj bílkovin ukončil.
Ňoumálně na 3 000% od vztyčení vysíracího stožáru druhými, co blbnete. Všichni to říkají – ZDROE SOU
Je zbytečné něco co je logické a neodporující fyzikálním zákonům vykládat totálním blbům politickým a jiným polovzdělancům,pěstovaných záměrně v zemi českomorácké od památného převratu v r.1989,o ojrohňupech nemá cenu ani psát,to je kapitola sama pro sebe.
Ano