22.6.2019
Kategorie: Společnost

Poslední stupeň konzumu

Sdílejte článek:

JAN SOLDÁT

„Lidi nevědí co s penězma. On má barák, televizor, auťák, tak si říká: co ještě nemám? Hrobku!“ Tenhle nedoceněný výrok z Vesničko má středisková krásně shrnuje dnešní klimatické šílenství. Na první pohled vypadá jako vzpoura proti konzumu, ale právě naopak. Samo to klimatické šílenství je vrcholem konzumu a jeho koncovým stádiem.

Když se zdrogovaný John Lennon proháněl ve svém luxusním Rolls-Royci a blábolivě obhajoval nejtvrdší komunismus Mao Ce Tunga, většina společnosti ho nebrala vážně. Až na hrstku znuděné privilegované mládeže, která v tom neviděla pražádný rozpor.

V dnešním západním světě, který navzdory finační krizi stále ještě zažívá nebývalý rozkvět, jako bychom k tém privilegované vrstvě patřili skoro všichni. A tak si začínáme vymýšlet hlouposti.

Je v tom cosi freudiánského a cosi bibického. Jako kdyby v nás dřímala neodolatelná touha po smrti, která jakoby jediná dokázala zhodnotit náš vyprázdněný život. Anebo biblicky: K čemu je člověku, že získá celý svět, když přitom ztratí svou duši?

Současné západní (a je nutné si uvědomit, opravdu JEN západní) ekologické šílenství, je prostě jen zoufalým pokusem městské bohaté společnosti získat zpět svou duši a najít smysl svých znuděných a uštvaných životů.

Vtipné je, že vůbec, ale vůbec nejde o ekologii. Mohlo by to být cokoli jiného. Podobné motivy, byť nezpůsobené hmotným nadbytkem, byly přítomny i v německém národě 30. let. Všichni ti podporovatelé muže se směšným knírkem, chtěli prostě jen získat zpět svou duši. Aby se nakonec uvrhli do ještě většího prokletí.

Je totiž příznačné, že ti ekolgističtí šílenci nechtějí měnit sami sebe, chtějí měnit jen své okolí. Co nejde koupit, toho se zmocníme třebas i svévolně, to znásilníme. Místo abychom sami přestali jezdit automobily a létat letadlem, začneme to zakazovat druhým. Nebo snad zmatená Greta a její příznivci cestují po světě pěšky?

Smutné je, když se k podobnému blouznění přidávají i církve (např. stále političtější a stále levicovější Českobratrská církev evangelická ZDE). Tím totiž popírají samy sebe. Některé věci se prostě nedají koupit, některé musíme dostat. Třeba dar víry. A kdo věří, že svět je v dobrých rukou, ten se nemusí budoucnosti bát. A pokud ji chce změnit k lepšímu, vždy musí začít u sebe.

A komu se nechce měnit sám sebe, ten ať raději poslouchá Johna Lennona a nemluví nám ostatním do života.

Autor: Jan Soldát

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (22 votes, average: 4,82 out of 5)
Loading...