31.10.2021
Redakce
0
Kategorie: Politika

Polský premiér Morawiecki: Evropa řeší více imaginární než reálné problémy

Sdílejte článek:

IVAN DAVID

DAVIDMateusz Morawiecki napsal o sporu mezi Polskem a Evropskou unií komentář, který byl zveřejněn v deníku WELT. Podtitul zní: „Respektujeme evropské právo, ujišťuje polský premiér Mateusz Morawiecki v příspěvku pro hosty. Polsko je loajálním členem EU. Respektování komunitárních zákonů však neznamená, že mají přednost před národními ústavami.“ Dovoluji si předložit v celém znění:

„Evropská unie je dnes v choulostivé pozici. Stále se potýkáme s postupnými vlnami pandemií. Teprve po krizi začínáme s obnovou našich ekonomik, která vychází z potřeby obnovit ekonomický život. Ozdravný fond ještě pořádně nezačal a na obzoru se rýsuje hrozba energetické krize. Občané byli těžce zasaženi zvýšenými cenami plynu. Poprvé v poválečné Evropě si následující generace nemohou být jisti, zda budou mít lepší budoucnost.

Tlak na Evropu roste. Rusko využívá vydírání plynem, aby přinutilo jednotlivé státy, aby činily rozhodnutí, která slouží jeho vlastním zájmům. Na východní hranici EU jsou Polsko, Litva a Lotyšsko denně konfrontovány s provokacemi z Běloruska a rostoucí vlnou nelegální migrace. Dochází také ke globálním posunům – USA korigují svou současnou strategii a jejich místo zaujímají další země aspirující na velmoci.

EU si sama vytváří problémy

Nadměrné krize by měly povzbudit pocit odpovědnosti. Ale dnes se Evropská unie více zabývá imaginárními problémy než skutečnými problémy, problémy, které si sama vytvořila, a nereaguje na vnější výzvy. Musíme být jednotní tváří v tvář výzvám. Jsme však zapleteni do vnitřních sporů. Mám dojem, že konflikt s Polskem je pro mnoho politiků pohodlným alibismem, jak se vyhnout konkrétním opatřením. Tento spor je koneckonců založen spíše na stereotypech a předsudcích než na faktech.
Je těžké najít národ, který by byl více spjat s myšlenkou svobody, demokracie a evropské myšlenky než Poláci. V polském parlamentu a veřejném životě převládají proevropské síly. A přesto se média a politici snaží vyvolat propagandistický slogan o „Polexitu“.

Pravda je zřejmá. Polsko nechce opustit Evropu. Polsko je a bude členem Evropské unie. Jsme nedílnou součástí Evropské unie. Společenství, které by měla odmítnout jazyk vydírání, nátlaku a trestů pro ty, kteří mají vlastní názory. Musíme se mezi sebou dohadovat, i když je to obtížná a zdlouhavá hádka. Vždy to však musíme dělat v duchu úcty a snahy o jednotu. Jen tak se budeme moci společně posunout vpřed.
Polsko je loajálním členem EU. Respektujeme evropské právo jako každý jiný členský stát. Dodržování právních předpisů Společenství však neznamená, že mají přednost před vnitrostátními ústavami. Polsko není výjimkou.

Proto musí být zachován ústavní pluralismus, který umožňuje zachovat rovnováhu mezi různými vnitrostátními a evropskými právními systémy. Umožňuje nám mluvit o vzájemně se doplňujících nikoli vzájemně se vylučujících systémech.

Smlouvy o EU přesně specifikují, které pravomoci členské státy přenesly na Unii a které si ponechaly výhradně pro sebe. Zásada přednosti práva Unie znamená, že má přednost před právem v oblastech, za které je Unie odpovědná. Plně to uznáváme i v Polsku.

Jsou to však státy, které jsou „pány smluv“ a v případech konfliktů mezi smluvními normami a ústavou jsou v konečném důsledku odpovědné národní ústavní soudy. Musí rozhodnout mezi ústavními a smluvními standardy. Poslední nález polského ústavního soudu, zkoumající vztah mezi právem EU a ústavou Polska, by tedy neměl být žádným překvapením. V podobném tónu se již vyjádřily soudy v Německu, Dánsku, Francii, Itálii, Španělsku, Litvě, České republice a dalších zemích EU.

Rozsudek z Německa

„Princip přednosti práva Společenství (…) nemůže podkopat přednost ústavy ve vnitrostátním právním řádu,“ rozhodla francouzská ústavní rada. „Ústavní soud může zkoumat přístup ultra vires (…), tedy určit, zda jednání orgánů Evropské unie porušuje princip omezené individuální pravomoci, v případech, kdy orgány, úřady a agentury EU překročili své pravomoci způsobem, který porušuje ústavní principy.“ To je zase rozsudek německého ústavního soudu.

Dánský ústavní soud na druhé straně uvedl, že „ústava zakazuje delegování pravomocí v takovém rozsahu, že [členský stát] už nelze považovat za suverénní a demokratický stát“.

Rád bych zde uvedl ještě silnější tezi. Princip přednosti národních ústav je de facto principem přednosti demokracie států před institucemi EU. Dnes odpovídáme na otázku, zda by evropští suveréni měli zůstat národy a občany, nebo zda by se suveréni měli stát institucemi. Institucemi z Bruselu a Lucemburku, které se vyznačují demokratickým deficitem. Na této odpovědi závisí naše společná budoucnost.

Polsko zmizelo z mapy světa na 123 let v roce 1795. Ano, tehdy jsme byli v těžké situaci. Polsko ale padlo, protože místo toho, aby čelilo skutečným výzvám, některé elity mezi sebou bojovaly o vliv a zájmy. To byl náš hřích. Hřích, kterého okamžitě využili bezohlední a mocní sousedé. Tyto chyby bychom v Evropě neměli opakovat. I my máme globální sousedy – bezohledné a stále mocnější sousedy. Toto historické varování nám všem má dát lekci.“.

Jsem rád, že polský premiér v tomto článku shromáždil nálezy ústavních soudů několik členských zemí, které se jednoznačně shodují na nadřazenosti státních ústav a funkci ústavních soudů jako kontrolních orgánů i vůči Bruselu. V tomto článku je jasně doloženo, že ani Brusel ani Evropský soudní dvůr nejsou žádnou vrchností nad členskými státy s neomezeným právem poroučet. A že členské státy a jejich ústavní orgány nejsou z právního hlediska něco jako koloniální správa. Pokud se tak chovají, je to vina národních politiků, které mohou občané ve volbách vyměnit. Na rozdíl od eurokratů, na něž nedosáhnou.

Souhlasím s tím, co předseda polské vlády řekl na minulém plénu EP. Evropský soudní dvůr udělením pokuty Polsku za údajné porušení zásad právního státu při reformě justice postupoval protiprávně. Soudní dvůr je podle Smlouvy o EU a o fungování EU zřízen a vybaven pravomocemi k rozsuzování sporů v oblastech, které upravuje právo EU. Soudnictví není v působnosti EU. Neexistuje žádná směrnice ani nařízení, která by upravovala, jak mají být organizovány soudy v členských státech. V oblasti justiční spolupráce členských států existuje pouze několik nařízení, která upravují spolupráci soudů z různých zemí. Příkladem je nařízení o evropské zatýkacím rozkaze. Nikde v nich však není stanoveno, jaké soudy má členský stát zřizovat, jak mají být uspořádány ani jaké má být postavení soudců a jiných zaměstnanců soudů.

Rozsudek Soudního dvora EU, který odsoudil Polsko k denní pokutě 1 milion eur do doby zrušení Kárného senátu při Ústavním soudu je tedy zcela protiprávní. Nemá oporu v žádném předpisu EU a popírá základní zásadu právního státu, podle níž není trestu bez zákona. Je to podobná situace, jako kdyby žadateli o stavební povolení na rodinný domek stavbu zakázal Puncovní úřad a ještě mu vyměřil pokutu. Švédsko žádný ústavní soud nemá a nikdo jej za to v Bruselu ani u Evropského soudního dvora nepopotahuje.

 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 4,79 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky