Politická korektnost není cestou ke slušné společnosti, ale cestou do pekel

Nechci polemizovat se vším co pan Moláček píše a vydává jako znak vyspělosti, zvláště proto že některé jeho myšlenky bych podepsal. Přesto mě zarazily, slušně řečeno rozpory uvedené v dotyčném článku. Jan Moláček píše: Politická korektnost není cenzura. Nenutí nikoho, aby mlčel o „kriminalitě imigrantů“, o tom, že pachatelem byl Rom, a podobně. Pouze požaduje – pokud to někdo chce tématizovat, ať také dokáže obhájit, že je to relevantní informace, a ne pouze zlovolný útěk ke stereotypu. Případně jak pokračuje: Ať si každý odpoví na otázku jaká motivace je za titulky typu „Muslim v Německu přepadl ženu“ na dezinformačních serverech. Myslím, že odpověď je jednoznačná: posílit klišé „muslimové přepadají ženy“.

Na rozdíl od pana Moláčka si myslím, že uvedení všech informací samo o sobě neposiluje stereotypy a nevytváří klišé. Navíc, myslím, že by se mělo konečně vyjasnit co je to stereotyp, neboli klišé. Protože uvedení informace, že pachatelem byl Rom není zlovolný útěk ke stereotypu, ale pouze uvedení informace. Stereotypem by bylo říci, že pachatelem je Rom, protože všichni Romové jsou kriminálníci a asociálové. Stejně tak informace „Muslim přepadl ženu“ neposiluje negativní pohled na muslimy. To posiluje chování samotné chování muslimů a v pozadí je další otázka na kterou lidé jako pan Moláček neradi odpovídají, proč se muslimové chovají jak se chovají, proč mezi Romy je tak vysoké procento lidí na sociálních dávkách a proč má tolik Romů problémy se zákonem?

To však není předmětem mého blogu.

Pan Moláček pokračuje ve smyslu, že politická korektnost má smysl a ukazuje to na příkladu Romů, kde podle něj pořád přemýšlíme o této skupině „Čechů a Češek“ jako o Romech, se všemi stereotypy, tak v Británii se z nich najednou stávají úspěšní studenti, zaměstnanci, podnikatelé, či policisté s vyznamenáním od Jejího Veličenstva. Dále pokračuje, kdy dává za příklad Ameriku a blahodárný vliv politické korektnosti na začlenění Afroameričanů. Přičemž uvádí, že Češi si na mnoho „novot ze Západu“, tvoří názor na základě spíše okrajových excesů, kterým se nelze zcela vyhnout.

Dobře.

Pokud je informace, že pachatel byl Rom irelevantní a jen posiluje stereotypy, tak jakou má hodnotu informace, že Romů s titulem přibývá? Jakou hodnotu má informace, že romský policista pracuje jako policista a dostal vyznamenání od britské královny? Jakou hodnotu informace o tom, že muslim zachránil ženy před teroristy? Je relevantní informace , že muslim zachránil Židy,v souladu s tím, co píše Jan Moláček? Nejsou tyto “marginálie” zbytečné?

Když pan Moláček píše o Romech v Británii, ví, že Britové je nemají moc v lásce a jen díky „politické korektnosti“ se o tom nepíše? Že v USA Afroameričané tvoří sice jen 13 procent populace, ale ve věznicích je jich 50 procent?Že nejnebezpečnější města USA jsou města, kde mají Afroameričané většinu jako je Detroit?(2) Že v západních zemích existuje něco jako útěk bílých a to i v zemích s „rozvinutým“ multikulturalismem a politickou korektností jako ve Švédsku?

Politická korektnost se totiž stala synonymem pro cenzuru. Protože napsat, že ženu znásilnilo několik Švédů, nezatře skutečnost, že to Švédové nebyli. Napsat, že pachatel byl psychicky nemocný už dnes je automaticky synonymem pro muslima. A nelze jen říci, že se jen jedná o české specifikum. Zkuste si někdy přečíst diskuse v britské tisku po té co se stane nějaký teroristický útoky a tisk píše o mentálně postiženém jedinci. Politická korektnost vede jen k tomu, že lidé používají jazyk politické korektnosti a místo Romové používají mladící. Místo muslim mental illness. Skutečnost se nemění, jen slova dostávají jiný význam a politická korektnost se stává bičem na ty, kteří věci pojmenují jak jsou.

Otázkou je, komu to pomůže. Těm Romům, kteří se chtějí prosadit určitě ne, protože společnost je bude brát jako protekční. Muslimům, kteří upozorňují na nebezpečí v učení islámu také ne, protože ti jsou zase odmítání Dobromily a Dobromilami, protože to co říkají je v rozporu s tím, co oni vytváří v rámci politické korektnosti. A Černochům v Americe nepomůžou demonstrace proti policejnímu rasismu, pokud se bude zamlčovat, že policisté nejednají rasisticky, ale na základě zkušeností.

Pokud politická korektnost nebude o slušnosti, ale bude o zamlčování, tak se jedná o cenzuru. I kdyby pan Moláček napsal knihu, že tomu tak není.

 [ad#pp-clanek-ctverec] 

1