31.5.2015
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Polévka pro bezdomovce aneb o páchání dobra

Sdílejte článek:

PAVEL KVĚTOSLAV KOLÁŘ 31|05|2015

Jestli mi něco vadí, tak to je plýtvání zdroji. Jenže využívání některých věcí “aby se nevyhodily” je právě takovéto plýtvání, které spotřebuje těch zdrojů mnohem více s efektem blížící se nule. Tedy, opačně, nevyhodit někdy něco, třeba jídlo, které nikdo jíst nebude, je alibismus a blbost.

Ano, zůstala polévka, kterou nikdo z nějakých důvodů jíst asi nebude. Je prý moc hustá a hlavně jsem ji vařil já. Prostě se stalo. Co tedy s ní? Byť mi to rve srdce, jediná smysluplná varianta je ji vyhodit. Spláchnout do záchodu a dál neřešit. Zmíníte se o tom na FB a hned tu máme: „Chudáci bezdomovci mají hlad.” Nebo: „Vyhazovat jídlo je hřích”.

[ad#hornisiroka]

Takže si to hezky rozebereme. Jaké jsou tedy možnosti? Nejprve vezmu polévku, kterou nikdo u nás v rodině už jíst určitě nebude, protože oni mají morální problém, že jsem ji vařil právě já, nebo že je, jako zástupný problém, moc hustá a já mám problém s požíváním stejného jídla 5x za sebou. Její výrobní cena je cca 20 korun. První, co mne napadne je, že se ji pokusím tedy naředit. Zástupný problém sice zmizí, primární ovšem zůstává. Vyhodím ji zaručeně později s tím rozdílem, že spotřebuji jen další zdroje na ředění. Špatná varianta.
.
Jiná varianta. Údajně tu máme mraky hladových bezdomovců. Kouknu z okna a nikde nikdo. Překvapivě. No nic, musím do míst, kde by se mohli vyskytovat. Dám ji tedy do jídlonosiče, nastartuji auto a pojedu půl hodiny na Hlavní nádraží, abych našel nějakýho toho hladovýho bezdomovce. Náklady na auto vyjdou bratru na 200,- Kč a to nepočítám zabitý čas v příjemném prostředí a veselé historky z parkování, respektive cenu za parkovací automat. Tam to po nějakém tom hledání vytipovanému bezdomovci nabídnu a on mě pošle, jak jinak, do prdele. Co myslíte, že jiného? Že mi poděkuje a bude mě blahořečit do pátého kolena? Prdlačky. Následně po mně bude chtít dvě kila na jídlo v podobě krabičáku. Když mu je logicky nedám, vytáhne na mě kudlu, bude mě urážet, bude sprostý a já se buď budu bránit a pak minimálně příští měsíc strávím na výsleších na policii, nebo vezmu roha, přijdu o jídlonosič za 100 a budu rád, že si zachráním holou kůži. No nejsou to samá pozitiva při snaze spáchat dobro a nakrmit hladovějícího bezdomovce přebytečnou polévkou, kterých jsou plné ulice? Další zdroje v háji a navíc zaděláno na spousty dalších netušených problémů. Pachatele dobra hodný to počin.
.
Jo je zde ještě onačejší varianta, že si bezdomovec jídlo vezme. Myslíte, že jsme zvítězili? Omyl, veliký omyl. Polévka bude určitě hnusná a přistane mi na oblečení a dozvím se, jakej jsem to hajzl, že si žiju v přepychu, zatímco oni strádají… Nebo se stane zázrak a dotyčný to opravdu sní a bude mu chutnat. Jenže ani tak není vyhráno. Mám tutově na krku buď nějaké komando, které bude zkoumat, pod jakým legislativním rámcem vůbec bezdomovce krmím, nebo upadnu v podezření, že chci bezdomovce otrávit, nakazit, nebo kdoví co ještě. Mohou mne začít klidně vyšetřovat, mohu být najednou podezřelý ze spáchání nějakého zločinu, který se náhodně v okruhu 5 kilometrů odehraje. Prostě divnej týpek s polévkou je horší jak zahradník.
.
Klidně mě pak někdo obviní, že jsem ho chtěl otrávit a bude po mne požadovat odškodnění. Vykládejte pak někomu, že jste jen chtěli zužitkovat přebytečnou polévku. Á propos, kdo z vás by si dal polévku od neznámého člověka jen tak na ulici, který by přišel a řekl: „Na, jez, je mi to líto to vyhodit?“ Nenamíchal do ní někdo něco? Proč mi to najednou nabízí? Není to podivné?

POLEVKA.
Sečteno a podtrženo, pokud nemám vlastního psa nebo prase (a to si opravdu pořizovat za tímto účelem nechci), pak jakýkoliv pokus přebytečnou polévku zužitkovat se bude rovnat plýtvání dalšími zdroji. V lepším případě jen zdroji, v horším případě to vygeneruje posloupnost událostí, která nepřinese nic pozitivního. Pokud se pokusíme problém odložit a polévku strčíme do ledničky, zaručeně to bude jeden ze scénářů, kdy se počká, až to shnije, aby to pak nebylo líto vyhodit a už to mělo opravdu opodstatnění. Plesnivou polévku přeci již bezdomovcům nabízet nelze a padne tu ten morální apel, stejně jako zmizí argument o hříchu a vyhazování jídla.
.
Takových lidí s plnou ledničkou hnijícího jídla znám dost a dost. Je jim to líto vyhodit, neb je to hřích, nebo je spousta hladových bezdomovců, černochů v Africe, co ti by za to dali. V této souvislosti mi přijde neskonale komická představa, že dotyčný poletí letadlem do Afriky rozdat 3 porce polévky. Nepoletí, ale strčí to do ledničky protože „co kdyby“.
.
Takže tito lidé, aby jídlo nevyhodili, dělají všechno tak, aby umenšili pomyslný morální problém s jeho vyhozením, zpravidla ale jen plýtvání zdroji ještě prohloubí. Lednička se stává odkladištěm pro jídlo, které už by člověk nesnědl, ale ještě není dostatečně zkažené, aby ho nebylo líto vyhodit. Náklady na provoz ledničky se tak nějak neřeší.

[ad#velkadolni]

Jsou například schopni celou zimu jíst plesnivá vykrajovaná jablka, protože ty je potřeba spotřebovat přednostně, zatímco ještě pěkná jablka je škoda jíst, protože ještě vydrží. Místo aby si dali k jídlu jablka pěkná a zdravá, jí ve skutečnosti jablka plesnivá a zaručeně jedovatá, aby ušetřili, neb vyhazovati jídlo je hřích. Mají sice dobrý pocit, že pro šetření, potažmo planetu a karmu udělali maximum, ale ve skutečnosti zvolili jednu z nejhorších variant. V rámci páchání dobra škodí. Škodí sobě, škodí jiným. Ostatně tak jak je u pachatelů dobra zvykem, cesta do pekel je pravidelně dlážděna dobrými úmysly.
.
A jaké je tedy z toho správné poučení? Příště si jezte jen tu polévku, co si sami uvaříte. Já už ji pro nikoho vařit nebudu.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 4,42 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky