
Piráti ve vládě: Manažerská selhání a miliardové škody
MICHAL MALÝ
Když se Česká pirátská strana poprvé objevila na politické scéně, prezentovala se jako svěží vítr, který vymetá pavučiny starého světa. Bartoš tahá harmoniku a zpívá: „nemit prachy….“ a co autorská práva? Má souhlas?
Kde se stala chyba?
Digitalizace stavebního řízení: Projekt s problematickým startem
Ivan Bartoš, coby vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj, měl být hlavním architektem modernizace státní správy. Jeho úkolem bylo přenést českou byrokracii do 21. století. Spuštění nového systému digitalizace stavebního řízení k 1. červenci 2024 se však stalo předmětem ostré kritiky. Úředníci na stavebních úřadech po celé zemi upozorňovali na nedostatečnou funkčnost softwaru, chybějící mapové podklady a problematické propojení na státní registry.
Kořeny problémů sahají hlouběji do minulosti:


- Na počátku mandátu byla zrušena původní zadávací řízení připravená předchozím vedením.
- NSS potvrdil rozhodnutí ÚOHS rušící tendr na digitalizaci stavebního řízení, což poukázalo na procesní pochybení při zadávání nových zakázek.
- Časový tlak vedl k nasazení systému, který podle odborné veřejnosti nebyl plně otestován.
Piráti, kteří dlouhodobě prosazovali otevřená výběrová řízení, se v tomto případě sami dostali do rozporu s pravidly hospodářské soutěže a procesní čistoty.
Ekonomické dopady a miliardové ztráty
Nefunkčnost systému neměla pouze technický charakter, ale přinesla i reálné hospodářské hrozby. Podle ekonomických analýz mohou potíže s digitalizací stavebního řízení způsobit velké škody v řádech miliard korun. Důvodem je především zablokování povolovacího procesu a nejistota investorů na trhu s nemovitostmi.
Svaz měst a obcí (SMO ČR) opakovaně upozorňoval, že situace v regionech je neudržitelná. Vláda byla nucena narychlo schválit legislativní úpravu, která umožnila provizorní návrat k papírovému řízení, což je v přímém rozporu s původním cílem digitalizace. Premiér Petr Fiala v září 2024 Ivana Bartoše odvolal, přičemž aktuální odhady hovoří o tom, že plně funkční systém bude k dispozici zřejmě až v roce 2028. Podle dostupných dat za digitalizaci stavebního řízení stát zatím zaplatil 182 milionů korun v přímých nákladech.


Dopady na život občanů
Dostupné bydlení: Sliby versus realita trhu
Dostupnost bydlení byla jedním z pilířů pirátského programu. Realita po třech letech na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) je však komplikovaná. Počet zahájených staveb nevykazoval potřebný růst, zatímco ceny nájmů ve velkých městech nadále stoupaly. Kritici poukazují na to, že namísto reálné výstavby se ministerstvo soustředilo spíše na tvorbu strategií a koncepcí.
V komunální politice, konkrétně v Praze, vzbudily kontroverze některé návrhy na řešení bytové krize, například:
- Úvahy o analýze dat z elektroměrů pro zjištění prázdných bytů (návrh Adama Zábranského).
- Zastavení privatizace městského bytového fondu bez adekvátní náhrady v podobě nové výstavby.
Otazníky nad transparentností a kauza Dozimetr
Pirátská strana, profilující se jako protikorupční hnutí, musela čelit konfrontaci s kauzou Dozimetr v Praze. I když hlavní podezření směřovala k partnerům z hnutí STAN, Piráti v té době drželi klíčové pozice ve vedení města, včetně postu primátora Zdeňka Hřiba. Opozice v čele s Patrikem Nacherem opakovaně upozorňovala na netransparentní procesy v Dopravním podniku hl. m. Prahy (DPP).
Transparentnost a důvěra
Dalším tématem k diskusi bylo působení zástupců strany v dozorčích radách a holdingových strukturách, jako je Pražská energetika Holding. Tyto pozice s sebou nesou odměny, které Piráti dříve kritizovali jako zbytečné benefity pro politiky, což v očích části veřejnosti vyvolalo otázky o konzistentnosti jejich morálních postojů.
Marketing a plánování opravdu jak z doby historických pirátů.

Zapomenuté priority a politické ústupky
Co se (ne)podařilo?
Kromě technických selhání se Pirátům nepodařilo prosadit ani některé ze svých ideových priorit, které dlouhodobě slibovali svým voličům:
- Legalizace konopí: Téma, které se pravidelně objevuje v předvolební rétorice, zůstalo v rámci vládních kompromisů bez reálného výsledku.
- Svoboda internetu a autorský zákon: Původní pilíře strany ustoupily do pozadí ve prospěch vládní loajality.
- Legislativní proces: Digitalizace stavebního řízení vykazuje podle Senátu zásadní nedostatky a chyby, které nakonec musela korigovat zbytek vládní koalice spolu s opozicí.
Zdá se že loď Pirátů nabírá vodu a půjde ke dnu a oni skončí na ostrově zapomění.
Pirátská strana se během svého vládního angažmá přeměnila z protestního hnutí v zavedenou součást státního aparátu. Tento proces však doprovázela řada manažerských pochybení a odklon od původních radikálních slibů o transparentnosti. Pro české školství, ekonomiku i veřejnou správu je toto období cennou zkušeností o tom, jak náročný je přechod od politického aktivismu k efektivnímu řízení státu.
Bilance působení Pirátů ve vládě končí rozpačitě. Odchod ze Strakovy akademie v září 2024 byl důsledkem nahromaděných problémů v digitalizaci, které otřásly důvěrou v odbornost strany. Rekonstrukce poškozených systémů a obnovení plynulosti stavebního řízení budou úkolem pro příští roky.

