Pět dní

Aneb vidlácký návod vládních opatření. 

Čtenář Carlos v sobotní diskusi řekl, že nezpochybňuje covid, ale že je rozhodně prostor k diskusi nad smysluplností a vhodností vládních opatření. Ano, souhlasím s tím, protože právě v tomto ohledu má podle mého vláda dost velké rezervy. Opatření se příliš nedaří. Jednak proto, že se málo dodržují, jednak proto, že míří do sektorů, které nejsou pro vývoj epidemie významné. Dalšími faktory je také prostá únava obyvatelstva, demoralizace, do jisté míry by se dalo mluvit i o “sabotážích” a vůbec o české povaze, která ze všeho dělá tak trochu cochcárnu. 

Než se pustíme do diskuse nad opatřeními, chci říci, že tato diskuse má smysl jen tehdy, když se nepochybuje o existenci covidu a o zhruba dvanácti tisíc mrtvých.  Pokud podle někoho covid neexistuje, není nakažlivý, nezpůsobuje úmrtí a zahlcení nemocnic, je zbytečné diskutovat o opatřeních. Pokud covid neexistuje a není nebezpečný, není důvod mít jakékoliv opatření a v té chvíli je všechno jen spiknutí. Pokud je Covid jen spiknutí, je diskuse nad ním zbytečná.  Takový člověk mi může poslat článek o tom, jak nám lžou a jak je pravda něco jiného a může se tady na Kydech zesměšnit sám. Pokud  ale covid kromě spiknutí a kromě toho, že se leckomu hodil do krámu, je zároveň nebezpečný a způsobil proti jiným rokům zhruba 10 – 15% úmrtí navíc, pak jste zváni k diskusi nad vládními opatřeními, jejich nastavení a jejich smyslu.  

Mojí snahou dnes není ukázat, že jsem chytrý a vláda má jednat podle mě, to ani náhodou. Jen jsem ochoten jít s kůží na trh. Nechci jen nadávat, že něco nefunguje a říkat, jak nás chtějí zotročit, ale chci říct, jak bych se snažil postupovat já. Nejsem na Babišově místě, ale kdybych tam byl a věděl o covidu to, co si myslím že vím, snažil bych se o následující: 

Dovolil jsem si   vidláckách opatření pojmenovat “Systém pěti dní”. 

O co jde… To nejhorší na covidu je, že člověk je infekční i v době, kdy ještě nemá žádné příznaky a část lidí nemá příznaky vůbec, přesto mohou někoho nakazit. Mohu si zcela bezpříznakově dojít za stařičkou maminkou, přinést jí domů nákup, aby sama nemusela do obchodu a mohu ji při tom nakazit a zabít, protože čich ztratím až o den později. 

Stejně tak platí, že většina nákaz proběhne doma. Tedy tam, kde nikdo nechodí v rouškách. Osobní svědectví našich čtenářů jednoznačně ukazují, že jak se covid dostane do domácnosti, prostě jí projde ať se děje cokoliv. 

Druhé největší množství nákaz probíhá v zaměstnání  – tedy tam, kde se vládní opatření také moc nedodržují. Nebo se dodržují jen občas, nebo vágně, nebo na kameru. Náskok tady mají firmy v průmyslu, kde zaměstnanci tak jako tak nosí nějaké ochranné pomůcky. Firmy kancelářské už jsou na tom podstatně hůř a velké množství malých firmiček o třech zaměstnancích to samozřejmě nedodržuje vůbec. 

Dva největší (a možná i rozhodující) zdroje nákaz tak stojí v podstatě zcela mimo vládní opatření. 

Stejně tak se ale ukazuje, že covid se zpravidla projeví do pěti dní až jednoho týdne. Inkubační doba je statisticky v této úrovni a v drtivé většině případů se do týdne také ukáže, jestli infekční bacilonosič nakazil někoho dalšího. Do týdne je zpravidla jasno, co se stalo, jak se to stalo a kdo to dostal. 

Svým způsobem není možné covid detekovat dříve než za pět dní. V prvních pěti dnech nepomůže technika, nepomůže pozorování. V prvních pěti dnech je možné přijímat pouze opatření preventivní, kde se i na zdravého člověka musí koukat jako na potenciálně rizikového.  Navíc testování má i určité procento chyb. Prvních pět dní je svým způsobem rozhodujících o všem, co se stane pak. Na druhou stranu, pkud se do pěti dnů nic neprojeví a nic nestane, covid zpravidla nenastal. 

Vidlácky bych řekl, že je důležité na jedné straně těchto pět dní tvrdě držet a hlídat, ale je také žádoucí, aby se člověk vrátil do ekonomického oběhu co nejdříve po těchto pěti dnech. Aby prostě neměl výpadek čtrnáct dní nebo tři týdny, ale pokud je zdravý, aby co nejdříve mohl zase pracovat. Proto si myslím, že všechna opatření, všechno trasování i testování by mělo být uděláno tak, aby se do pěti dnů vše zjistilo, protestovalo, vytrasovalo, ověřilo a uzavřelo. Proto pravidlo pěti dní. Pokud trasování, testování, ověřování a další trvají déle, je to jako by se s epidemií vůbec nebojovalo, preventivní opatření musejí trvat déle, to generuje zbytečné ztráty, atd, atd. 

Jak tedy nastavit opatření:

První, co bych řekl, že obchody by měly být otevřené  bez rozdílu všechny. Ať se dodržuje omezení počtu nakupujících na velikost plochy, ať je uvnitř méně lidí. V Kauflandech to funguje hezky – najednou jsou otevřené všechny pokladny, aby to lidi odbavovalo rychleji a nebyly fronty. Aby se nákupní vozíky rychleji střídaly. Stejně tak jsem viděl ochranku, kterak přistupuje k důchodcům s košíkem a upozorňuje je, že vykecávat se mohou venku a bez košíků a neblokovat provoz v infekčním prostoru uvnitř.  Vláda by se tím zbavila nařčení, že likviduje malé obchodníky. Význam nákaz z obchodů, kde nesmí být moc lidí a kde všichni vydrží nosit roušku a už jsme si na to zvykli, tyto nákazy jsou zcela marginální. 

U škol  a hospod bych se přimlouval za takové kroky, aby preventivní opatření nikde nemusela trvat déle jak týden. Školy by neměly být uzavírány plošně, ale individuálně podle nákaz. Pokud se ve třídě objeví covid, třídu okamžitě zavřít, žáčky poslat na distanční výuku do karantény. Za pět dní všechny otestovat (ne hned, ale až po pěti dnech) a negativní zase poslat zpátky do třídy. 

Samozřejmě dodržovat opatření s rouškami a zakázat kontakt mezi třídami, ale  i kontakt mezi učiteli ve sborovně. Ať učitel sedí od začátku do konce se svojí třídou.  Na druhém stupni a na střední škole  učitelé sice chodí do různých tříd, ale jinak ať má každý svůj osobní kabinet, kde se nebude stýkat s jinými. Aby se minimalizovalo přenášení covidu ze třídy do třídy.

Podobně smysluplné by se mi jevilo střídání tříd po týdnu. Jeden týden ve škole, jeden na distanční výuce.   Znamenalo by to polovinu ošetřovného, polovinu lidí, kteří musejí zrovna být s dětmi doma. 

Pokud se objeví covid zároveň ve více třídách, okamžitě zavřít celou školu a za pět dní všechny otestovat a negativní vrátit do výuky. 

Tuto kompetenci by měl mít ředitel a ne hygiena. Hygiena se ukázala jako naprosto neschopná organizace, která v moderní válce prostě neobstála a měla by být rozpuštěna, stejně jako se v První světové ukázalo zbytečným jezdectvo.  Objednání testování třídy nebo školy by měl udělat přímo ředitel školy, aby mohl reagovat ihned a ne až po týden spožděném telefonátu od hygienika v kól centru. Navíc hygiena stále pracuje od sedmi do tří.

Hospody a hotely to mají horší. Ale dovedl bych si představit alespoň zkusmo registraci lidí – každý do své  jedné jediné konkrétní hospody.  A na místě pak píchačky. V dnešní době čipů by to nebyl problém. Host přijde, píchne si příchod i odchod a pokud bude mít covid, bylo by velmi snadné zjistit, s kým se v posledních pěti dnech v hospodě potkal. Tyto hosty všechny upozornit, nařídit jim zvýšenou míru distance a při prvním nakaženém, okamžitě otestovat i všechny ostatní.   Osobně si ale myslím, že v hospodě probíhá tolik kontaktů, že by víceméně byla zavřená furt.   

Logiku asi má, když bude v karanténě člověk, který se doma stará o covidní manželku a nebo kdo osm hodin seděl v kanceláři s nakaženým kolegou. Ale jinak si myslím, že by stačila obezřetnost. Vytvořit atmosféru ve které by nebylo stigmatem mít rizikový kontakt. Prostě jen říci šéfovi, že jsem se včera potkal s kamarádem, co mi dneska volal, že je pozitivní, ať mě šéf posadí někam jinam, kde nemohu nikoho případně nakazit. Za pět dní se vše vrátí do normálu. 

Prostě nedělat to plošně. Dát kompetence ředitelům, starostům, obvoďákům. Hygienu bez milosti zlikvidovat. Tahle organizace dělá víc škody než užitku. Ať zavřou školu, když se tam objeví covid, ale ať klidně o vesnici dál škola funguje.  A pokud hospodský dokáže udržet mezi zákazníky distanc, ať klidně nalejvá. 

A ještě bych měl jedno pěkné čínské opatření – měření teploty všude a při každé příležitosti. Čínský pracant ráno vstane z postele a změří si teplotu. Pokud ji má zvýšenou, nevychází z domu, protože venku bude do pár minut někde změřen. Pokud mu naměří teplotu, odlifrují ho okamžitě do karantény bez ohledu na to, co má. Bez ohledu na protesty. 

Možná by i toto samo o sobě u nás stačilo. Že by jinak stačily roušky v obchodech a MHD.  Hotely mají problémy, tož vláda z nich udělá karanténní zařízení. Všechna zařízení, co chtějí mít otevřeno  a všude  ve škole, v práci, v hospodě instalovat měření teploty jako podmínku k otevření.  Policie bude mít kompetenci namátkově měřit teplotu. A nebude dělat nic jiného. Jen chodit a měřit. Komu naměří 38°C, okamžitě ho sbalí a odveze do covid hotelu, kde bude čekat na test. Bez pardonu. Propuštěn bude až po provedení testu.  Každý hospodský bude mít povinnost změřit zákazníkovi teplotu a pokud pustí dovnitř někoho s teplotou, bude to na likvidační pokutu.  S teplotou jen k doktorovi a nikam jinam. Ani do obchodu ne. 

A samozřejmě by se mělo plošně dezinfikovat všechno, kde je hodně lidí. 

Stejně tak bych starostům svěřil odpovědnost za opatření ve svých městech nebo vesnicích. Stejně mají celkem přehled, kolik lidí je nemocných. Stejně spolupracují s řediteli nemocnic a i dnes apelují na občany, aby dodržovali opatření. Proč by nemohli mít kompetenci prostě svoje město uzavřít, pokud by to začalo být na hraně. Udělat pro ně manulá by po roce covidu neměl snad být takový problém. A pokud se ani páni epidemiologové do roka neshodli, co to tu máme za breberku a jak to funguje, tak bychom je asi také měli povyhazovat všechny. 

Jsem si vědom, že jsou moje návrhy poněkud naivní. Ale vyzývám všechny, kterým současná opatření lezou krkem, aby přišli a řekli o jiných. Aby jen nekritizovali, ale navrhli vlastní, aby také šli s kůží na trh a podrobili je rozumu ostatních. Aby sami poznali, jaké to je být ve vládě, navrhovat opatření a čelit kritice veřejnosti. Zvu vás. Pojďte čelit kritice kydařské veřejnosti.  

Je dost možné, že dnes večer po dvou stech komentářích zjistíme, že současná vládní opatření jsou vlastně jediná možná. Ne proto, že jsou dobrá, ale proto, že v rámci atmosféry, odporu, lobingu, protichůdných zájmů, zásahům EU i Merkelové, vytíženosti Babiše, protestů veřejnosti, jsou jediná, která bylo možné uplatnit. Že veškerá jiná řešení (včetně těch, co jsem navrhl) způsobí tolik posměchu a nedůvěry, že vlastně nemá ani cenu je zkoušet uvést do praxe.