Otevřený dopis profesoru Tomáši Halíkovi

[ad#clanek-respo]

Hovořil jste o nenávisti k neznámému a neodůvodněném strachu z neznámého obyvatel naší země, protože muslimy u nás vlastně nemáme. A z toho jste patrně odvodil, že taková nenávist a takový strach je neodůvodněný, čili iracionální.

Ale to přece není pravda.

Za prvé bych chtěl říci, že se nejedná o strach, ale o obavu. A to je rozdíl.

A za druhé, chcete snad říci, že když jsme tady, v Česku, ještě neprožili žádné muslimsko-náboženské teroristické útoky, jaké si již prožili v Anglii, ve Francii, Belgii a dalších státech EU, tak z toho obyvatelé České Republiky, která je také členem EU, obavy mít nemusí?

Ale my jsme si neprožili ani žádnou válku. Já jsem se narodil až jedenáct měsíců po jejím skončení a žádné další jsem se nezúčastnil. Znamená to tedy, že pokud mám obavy z případné války, tak je to iracionální a já bych neměl mít strach si to vyzkoušet? To si snad nemyslíte.

Žijeme v době internetu a volného proudění informací. A tak je samozřejmé, že lidé vědí i o řádění muslimů ve státech, jako je Velká Británie, Belgie, Francie, Švédsko a dalších, kde již dříve otevřeli svou náruč přílivu muslimských migrantů, a v rámci demokracie a lásky k bližnímu umožnili vytváření muslimských enkláv.

A jaký je důsledek této bezmezné tolerance?

• Masové demonstrace vyznavačů tohoto „náboženství“ proti původním obyvatelům.
• Prosazování práva šaría.
• Napadání původních obyvatel, kteří proti tomuto protestují.
• Přímé teroristické útoky proti těm, kteří je do své země přijali.
• Vykřikování muslimských demonstrantů, že když se to původním obyvatelům nelíbí, tak se mohou vystěhovat, protože dnes již tyto země patří jim, muslimům.

Můžeme si ale také přečíst vyjádření jejich kněží, kteří otevřeně ve svých kázáních vyzývají k napadání bezvěrců (nemuslimů) a znásilňování jejich žen, protože „prorok Mohamed toto také dělal a proto je to správné a žádoucí“. A přesně tuto odpověď dostala i jedna muslimka, když se zeptala svého imáma v Londýně, jestli je správné, že podporuje a schvaluje znásilnění jedné Angličanky. A i když tento imám byl posléze zatčen a uvězněn pro další násilné činy, tak zcela názorně toto ukazuje způsob jejich myšlení.

Je toto snad něco, čeho my se bát nemusíme? Jsou naše obavy iracionální?

Možná, že jako katolický kněz stále vyznáváte zásadu, že když nás někdo uhodí do jedné tváře, máme mu nastavit i tu druhou. Ale kam až jste ochoten s touto filozofií zajít? Znamená to snad, že když nám někdo z těch, kterým máme otevřít svou náruč, a své srdce, znásilní naši dceru, tak mu hned máme nabídnout i další ke znásilnění? A když v rámci zviditelňování svého „náboženství“ podřízne našeho syna, tak mu také máme pod ten nůž připravit ještě dalšího?

Teď mne můžete obvinit z přehánění. Jenže ono to přehánění není. Toto se ve státech, kde muslimy přijali ve větším množství, děje!

Obviňujete většinu tohoto národa z iracionality, protože v rámci svých opodstatněných obav odmítají přijímat do naší společnosti ty, kteří v jiných zemích již ukázali, jak je to jejich „náboženství“ netolerantní a zvrácené. Proč tedy při svých vystoupeních také neřeknete, ke kolika znásilnění, náboženským vraždám a teroristickým útokům musí dojít, abyste došel k názoru, že naše obavy jsou oprávněné a racionální? Kolik cizích životů musí být naprosto zbytečně zmařeno, abyste Vy změnil svůj názor? A jaké to je, nabízet cizí životy ke zmaření, abyste si mohl vyzkoušet, jestli ten Váš názor je či není správný?

Já si myslím, vážený pane profesore, že ani Vy, ale ani žádný politik tohoto státu či Evropské Unie nemá právo prosazovat něco, z čeho pak vyplývají tak nebezpečné situace, o jakých jsem psal výše.

Já vím, že asi budete pokládat ode mne za neomalené, když Vám řeknu, že toto Vaše televizní vystoupení, a názory, které jste tam prezentoval, byly až příliš selektivní a naprosto mimo jakoukoliv realitu.

A je mi jasné, že na toto mi můžete říci, že ne všichni z těchto muslimských migrantů mají teroristické záměry. Že ne všichni příchozí muslimové jsou teroristé.

Na to bych Vám ale já odpověděl, že všechny teroristické útoky, spáchané v posledních mnoha a mnoha letech v Evropě a ve světě, byly spáchány muslimy, a tito se při tom vždy zaštiťovali svým náboženstvím.

Také jste tuším opět naznačil, že náš národ by měl vracet dluh, který má z toho, že kdysi Západ velmi ochotně přijal migranty z naší země, když ti prchali před nacisty a později před komunisty.

Jen jste tak nějak zapomněl dodat, že ti naši emigranti neprchali bez svých dokladů, aby zabránili své identifikaci. A nepoužívali falešné doklady. Ba dokonce ani nevykřikovali nic o tom, že Západ je povinen je přijmout a to bez jakýchkoliv podmínek. Všichni tito lidé, pokud již na Západě neměli dobře postavené známé, prošli utečeneckými tábory. A teprve z těchto táborů mohli podávat své žádosti o azyl. A vůbec neměli jisté, že je země, do které se chtěli vystěhovat, přijme. Tito lidé přicházeli na Západ s čepicí v ruce a ne se zaťatou pěstí. Tak proč nyní náhle prosazujete něco jiného?

Také nám neustále někdo říká, a vy jste to použil také, že ti lidé prchají před nebezpečím svého zabití, a proto je naší povinností je přijmout.

Ale je to tak skutečně? Protože jestli ano, tak jak je možné, že se ti, kterým se nepodařilo projít přes hranice do vytouženého Německa či Švédska, se do těch válkou zmítaných zemí Sýrie a Iráku sami a o své vůli vracejí zpět?

A jak je možné, že se tam dokonce sami a o své vůli vracejí i ti nejvíce v těch zemích pronásledovaní, tedy iráčtí a syrští křesťané? Nezdá se Vám to podivné?

I já jsem byl vychovávaný k tomu, že slabým a ohroženým se má pomáhat. A také jsem se vždy tímto řídil. To ale neznamená, že mám do svého bytu, domu, města či státu přijímat i ty, kteří již ze své náboženské ideologie mne považují za něco méněcenného, čemu oni jsou nadřazeni.

Tuto naši společnost jsme, vážený pane profesore, nebudovali jen my. My jsme ji převzali od svých otců, dědů a pradědů. A oni se vždy snažili, aby ji těm svým následníkům předali zase o něco lepší, než jakou ji oni sami přejímali od svých předků.

Tak proč nám nyní říkáte, že to riziko rozvrácení naší společnosti přílivem nepředstavitelného množství těch, kterým naše hodnoty nic neříkají a chtějí si přinést a prosadit jen ty své, je přijatelné?

Promiňte, ale musím se Vám přiznat, že když jsem si uvědomil, že právě toto vyplývá z Vašeho vystoupení, tak jsem si také uvědomil i to, že tyto Vaše argumenty mají stejnou racionalitu, jako názor gamblera, který do hracího automatu vrazí poslední stokorunu, kterou doma sebral své ženě a svým dětem, a která byla určena na obživu, a který si při tom říká, že ta možná výhra za to riziko prohry stojí. Skutečně toto vše, co se okolo muslimských migrantů děje, stojí za riziko rozvratu naší společnosti a našich hodnot? Ale to jsme se pak zcela směle mohli podrobit i nacistům a ne proti nim vést válku. Vždyť o co šlo? Stačilo jen přijmout teorii nadřazenosti árijské rasy. A druhá světová válka vůbec nemusela být. Zdá se Vám, že přeháním?

Většina tohoto národa tyto lidi s jejich hodnotami tady u nás nechce. Nechce je prostě proto, že jsou naprosto protichůdné těm hodnotám, které byly nám vštěpovány našimi rodiči, a jim zase těmi jejich, a to již bezmála dva tisíce let.

Já nechci mít ve svém okolí lidi, pro které násilí proti tzv. bezvěrcům či jinověrcům je dovolené a dokonce žádoucí. Já nechci ani ty, pro které je ukamenování nevěrné ženy správné.

Ano, pomáhejme jim, pokud jsou v nouzi či nebezpečí, ale pomáhejme jim tak, abychom nebyli ohroženi ani my, ani naši blízcí, a ani naše společnost jako taková. Protože pokud naše pomoc jiným ohrožuje naše vlastní blízké, tak nejednáme ani racionálně, ani rozumně a ani správně. A skrývat takové jednání za křesťanskou lásku není správné.

A Vy jste neudělal svým vystoupením nic jiného, vážený pane profesore, než že jste pro prosazení svých ideálů nabídl utrpení jiných. A to také není správné.

Lidé z České Republiky, v poměru k množství obyvatel, údajně posílají nejvíce peněz a zboží na různé charitativní akce po celém světě. A můžete si být jistý, že to není proto, aby vykoupili svůj klid a umlčeli své svědomí. Dělají to proto, aby pomohli těm, kteří jsou v nouzi. A pokud by někdo řekl, že by bylo potřeba vybrat dostatek peněz na to, aby se někde v Iráku či Sýrii vybudovala nějaká bezpečná zóna, chráněná i našimi vojáky, tak s tím budou souhlasit a sami také finančně, ale i jinak, pomohou.

[ad#clanek-respo]

Přesvědčovat je ale o tom, že mají někomu pomáhat za cenu ohrožení svobody, zdraví a života svého či svých dětí, je špatné a nesmyslné.

Je mi líto, vážený pane profesore, ale já jsem přesvědčený o tom, že i to Vaše vystoupení na ČT24 bylo špatné, nesmyslné a postrádající jakoukoliv racionalitu.

ZDROJ: Zdeněk Majzlík