31.7.2019
Redakce
0
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Odvykli jsme si spolu mluvit, důsledky vidíme všude

Sdílejte článek:

PAVEL VESELÝ

#Pavel VeselyJsem zvědav, kdy se v politice objeví konečně osobnost, která místo slov, že nepřišla vládnout, ale sloužit, řekne toto:„ Jsem takový, jaký jsem. Mám své přednosti a své chyby. Něco dělám dobře a v něčem se nevyznám. Ale nic z toho by nebylo možné, nebýt vás. Bez vás to nezvládnu a budu rád za vaši pomoc. Ti, kteří mě mají rádi, těm v pokoře děkuji a budu se snažit vás nezklamat. A ty druhé prosím o kritické připomínky, protože bez vás není možné být lepší. Važme si svých nepřátel, protože jedině díky nim můžeme být lepšími. Jsem člověk. A takového mě prosím berte. Nikdo nejsme dokonalí a nezvolili jste Boha, ale chybujícího člověka. Společně to dokážeme.“ Jsem zvědav, jestli se někdo takový najde.

Odvykli jsme si spolu mluvit. Uzavřeli jsme se do klubů přesvědčených. Tyto kluby a komunity mají jasnou představu o tom, co je to demokracie. A jen jejich pohled je ten správný. Mluvit s jiným je zapovězeno. Dokonce je zcela jasné, s kým se může a s kým nemůže mluvit. Osobnost umí mluvit s každým. Chybí zde politik, který dokáže bez emocí mluvit s každým. To není mínus, ale plus. Výrazné plus. Chybí zde lidé, kteří umí mluvit, jak s lidmi na vesnici, tak ve městě. Dokáží spojit bohaté a chudé. Je potřeba zbořit hranici beznaděje. Chudí musí vědět, že mohou být bohatými. Protože bohatí vědí, že mohu být chudými. Ale mnohdy na sobě pracují dnem i nocí. A jasně, mají i štěstí. Ale ti chudí potřebují neztratit naději. Vizi. Když pominu fakt, že hmotné bohatství je pomíjivá veličina. Ten, kdo dokáže spojit názorově i postavením zdánlivě nespojitelné skupiny bude král. To umí však pouze osobnost s vnitřní pokorou, láskou k lidem a úctou k člověku. A takových bohužel je stále méně.

Václav Havel byl člověk se všemi svými klady a zápory. Nebyl Bohem, ale tak jako všichni po něm, jen obyčejným člověkem, který má své klady i zápory. Myslím, že by byl dnes velmi smutný z toho, že se jeho ideály zaštiťují lidé, kteří neumí naslouchat a mluvit s každým. A právě tyto klady berou jako nereálnou demagogii. A to je smutné zvláště v současné době. Mnoho lidí mluví o tom, co se mělo a co ne. Dnes mluví o minulosti, i když tehdy byli těmi, kteří čekají, jak to dopadne a přemýšleli o tom, co by udělali, kdyby. Každý národ potřebuje vizi. A společenskou dohodu pro většinu lidí snesitelnou. Potřebuje i ekonomický základ, protože snít své vize bez jasného ekonomického rámce nemá smysl. Taktéž i právního. A tak se vraťme ke starému známému. Demokracii tady máme. Teď ještě nějaké demokraty. Těch je však stále méně a méně než šafránu.

František Ladislav Rieger říkal, že jeden lidé někoho vyzdvihují k nebesům, aby ho druhý den kamenovali. Samozřejmě se jedná o ty samé lidi. Kolikrát se už takový příběh stal. A kolikrát ještě stane. Vždyť v anonymitě skupiny se pravdy říkají vždycky nějak lépe. Jsme v době emotivní. Je potřeba vzbudit emoce. Ten pocit, je dnes základním heslem. Doba je opravdu přelomová. Postavíme novou platformu pro komunikaci?

Z politické scény se stalo tržiště, kde strany soupeří s marketingovými produkty. A komunisté, kteří celé hemžení pozorovali léta zpovzdálí, se stali jazýčkem na vahách. Předseda strany, která vyhrála volby, je mistrem druhých pokusů. Přesto se teď ocitl v jiné situaci. Celý svůj podnikatelský život byl ve svých firmách hlavním akcionářem. Tím, který rozhodoval, zajišťoval provoz a počítal s výnosy, ztráty a dotace. V podstatě neměl důvod se někoho na něco ptát.

„Na tomto chaosu můžeme vydělat spoustu peněz. My potřebujeme všechny mozky,“ citace z filmu Den před krizí. Jak příznačné. Bylo, bude a zůstane. Na druhé straně ti samí lidé, co v době pozdvihování, pozdvihují lidi do výšin, po nich druhý den hází kameny. Hlas lidu, hlas Boží. Mnozí v dějinách o tom vědí své.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 3,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky