18.8.2016
Redakce
0
Kategorie: Historie

Odpověď na diskuzní příspěvek pánů anninger a zombie pod článkem Oligarchismus nás dusí

Sdílejte článek:

LUBOMÍR

Plně chápu Vaši frustraci z toho, že se komunistům od roku 1948 nepodařila výstavba nové společnosti. Tato společnost byla totiž založena na mylných ideologiích a snech, které nikde mimo diktatur nefungují. Po celou dobu komunismu to bylo jen o hledání příčin, proč to nefunguje a hledání řešení, jak by to fungovat mohlo, aby se posléze zase hledaly příčiny, proč to funguje tak blbě.

[ad#clanek-respo]

Po 20 letech konstatování (viz. Zasedání ústředního výboru KSČ ve dnech 28. března a 1.-5. dubna 1968. – část uvádím níže -komunisté jsou totiž odborníky v pojmenování toho, co je špatně ) si bezradní komunisté radši pozvali internacionální pomoc a tím si zajistili dalších 20 let tápání. Tentokrát pod dohledem staršího a moudřejšího bratra, který už věděl, jak se dá z prdu udělat kulička a prezentovat to jako úspěch.

Po roce 1989 jsme pod soudružským dohledem Prognostického ústavu nastoupili cestu nové přestavby. Takzvané hledání třetí cesty. Jak se socialistickým myšlením a socialistickými praktikami (nazývanými již kapitalistické) dopracovat k nějaké formě kapitalismu. Výsledek po 27 letech? Tady musím opět odkázat na část ze Zasedání ústředního výboru KSČ 1968. Pokud si to dobově upravíte, podobnost není náhodná.

Od roku 1948 se řítíme jako šneci k zářným zítřkům. Proč jako šneci? Protože levice to rychleji neumí.

A pravice? Ta se ještě nestihla narodit. Za 40 let komunismu už chybí genetický základ. A ten (samozřejmě levicový – pravicový je fuj) co jsme přidali ze „západu“ je už neolevicí tak zmutovaný, že bych ho radši potratil.

Úpadek morálních hodnot za všechna ta léta dosáhl takového rozměru, že se nejsme schopni ubránit žádnému nebezpečí, které se na nás hrne ze všech stran. Teprve teď hledáme hodnoty, o které se můžeme opřít a opět děláme stejné chyby jako za komunistů. Přebíráme hlavně ty pokřivené. Proto se také pod článek pana Bednáře plně podepisuji.

Citace diskusního příspěvku z titulku:

anninger 16.8.2016 17:05:30 

no ony transparenty a billboardy půjčíme vám na vše nejsou o moc lepší nezdá se vám pane?A že by na kázání faráře chodily tisíce lidí to teda fakt nepamatuji.a to jsem žil v Kyjově.takže bych vaše nadšení trochu brzdil.a poslouchat o pekle když něco provedu mě jako dítě moc nebralo.nevím jak vás.každé náboženství je zlo.a to mi nikdo nevymluví.i křesťanství.statisíce mrtvých ve jménu kříže, možná miliony jen pro to že nechtěly líbat nohy prelátům bylo taly zlo.chcete tvrdit opak?misie které násilím domorodce nutily ke křesťanství považujete za správné?vyvraždění statisíců indiánů v peru, chile či jiné jihoamerické zemi ve jménu kříže bylo správné?podle vás ano.podle mě to byly stejné zvěrstva jako dělají muslimové.ukradení neskutečného množství zlata, drahých kamenů a dalších cenností ve jménu kříže bylo podle vás asi oukej že?a je vidět že dějepis není vaší silnou stránkou.poněvadž za tatíčka Masaryka nebylo vše tak čisté jak se píše.ale o tom co bylo špatně a co se dělo za Masaryka se asi u vás doma nesmí mluvit že?tak jo.budu se toho držet.co se týče chalupářství člověče drahá v takovým rakousku či francii chalupářství funguje desítky let a nepotřebovali k tomu socialismus.takže trochu mimo ne?a k tomu blábolu že mládež musela milovat pionýra nelze fakt nic dodat.nevím jak u vás ale na naší škole do pionýra chodil ten kdo chtěl.asi jsem žil v jiné době a na jiné planetě na rozdíl od vás.na vš jsem se dostal i bez ssm.a to jsem ročník 1954.tož tak vy máte takové vzpomínky já jiné,ale tahle doba se mi vůbec nelíbí.všemu kralují jen peníze.důležité jsou daleko více než za komančů známosti a ne vědomosti.téměř celá vládní garnitura a poslanci jsou toho důkazem.a tak můžeme pokračovat. 

Pominout duchovní rozměr evropských církví s poukazem na to, že v Kyjově to je jinak a zmiňovat středověké mrtvé ve jménu kříže včetně indiánů, to je opravdu argument hodný toho ÚV KSČ. Je fakt, že jsem o 4 roky mladší a žil jsem jinde než Vy. Také máte jiné a lepší zkušenosti z dob komunizmu než já. Váš problém je, že nejste schopen vidět ty, kteří svět viděli a vidí jinak. K tomu Vás strana nevychovávala. Stejně tak jako k tomu, že lze dosáhnout úspěchu jinou cestou než jen pod taktovkou levice.

A zde je ona vzácná sebekritika Zasedání ústředního výboru KSČ z roku 1968 (uvádím hlavně pro ty kdo nezažili) :

Přijatá opatření proto nepřinesla očekávané výsledky. Naopak, průběhem let se hromadily obtíže a uzavíraly se v kruhu. Nebyly včas překonány subjektivistické představy, jako by výstavba nové společnosti byla závislá pouze na urychleném extenzivním vývoji výroby. To vedlo k překotnému rozšiřování těžkého průmyslu, k neúměrným nárokům na pracovní síly, suroviny a nákladné investice. Taková hospodářská politika prosazovaná administrativně direktivními cestami už neodpovídala ekonomickým potřebám a možnostem země a vedla k vyčerpávání jejích materiálních a lidských zdrojů. Před ekonomiku se kladly nereálné úkoly, pracujícím se dávaly iluzorní sliby. Tato orientace prohlubovala nepříznivou, národním podmínkám neodpovídající strukturu výroby, v níž se nemohla dostatečně uplatnit domácí kvalifikovaná práce, způsobila značné technické zaostávání naší výroby, brzdila rozvoj služeb, vedla k porušení rovnováhy na trhu, zhoršovala mezinárodní postavení naší ekonomiky, zvláště podmínky směny naší národní práce se zahraničím, a nakonec musela vyústit ve stagnaci a v některých případech i ve snižování životní úrovně lidí.

Bezprostředně byly tyto nedostatky vyvolávány, udržovány a stále znovu obnovovány především starou direktivní soustavou řízení: ekonomické prostředky, zbožně peněžní formy a tržní vazby byly nahrazovány přímou direktivou centra. Nerozvíjelo se socialistické podnikání. V hospodářském životě nebyla oceňována samostatnost, dělnost, odborná schopnost a iniciativa lidí, nýbrž naopak nesamostatnost, poslušnost, případně poklonkování směrem nahoru.

Hlubší příčinou toho, že se udržovaly přežilé způsoby řízení ekonomiky, byly deformace politického systému. Socialistická demokracie nebyla včas rozšiřována, metody revoluční diktatury se zvrhávaly v byrokratismus a staly se překážkou vývoje na všech úsecích našeho života. Tak se spojovaly politické chyby s ekonomickými obtížemi a vytvářel se mechanismus, který vyvolával bezmocnost, roztržku mezi teorií a praxí. Promarňoval mnoho činorodého úsilí pracovníků strany, státu, hospodářství, vědy i kultury. Když k tomu přistoupily i nepříznivé vnější okolnosti na počátku šedesátých let, došlo k vážnému hospodářskému otřesu.

Odtud plynou dodnes potíže, s nimiž se denně pracující setkávají: po řadu let pomalý růst mezd, stagnace životní úrovně a zvláště stále se prohlubující zaostávání vůči vyspělým průmyslovým zemím v oblasti infrastruktury, katastrofální stav bytového fondu a nedostatečná bytová výstavba, havarijní stav dopravního systému, špatná kvalita zboží a služeb, nekulturnost životního prostředí a vůbec celkové podmínky, jež citelně postihují právě lidský faktor, možnosti rozvoje lidských sil a aktivity člověka, které jsou pro socialistickou společnost rozhodující. V lidech narůstalo roztrpčení a pocit, že přes všechny úspěchy, jichž bylo dosaženo, a přes všechno úsilí, jež bylo vynaloženo, pohybuje se socialistická společnost kupředu příliš ztuha, s osudovým zpožděním a s morálně politickými defekty v lidských vztazích. Vznikaly pochopitelně obavy o socialismus, o jeho humanistické poslání a lidskou tvář. Někteří lidé propadli demoralizaci, jiní ztráceli perspektivu.

[ad#clanek-respo]

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 3,65 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky