Oběd zdarma neexistuje

[ad#hornisiroka]

“Vlaky zdarma” je politické rozhodnutí. Znamená intervenci státu do spontánních tržních procesů. Nemá žádné ekonomické opodstatnění a bude tak dlouho aplikována, jak to pro politiky bude výhodné. Jelikož železnice vlastní stát, zdrojem financování vlaků zdarma jsou daně. Vláda tak proto svou zákonnou donucovací mocí (daňovými zákony) zatěžuje jednu skupinu domácností a “pomáhá” jiné skupině. Ekonomové nazývají tento proces přerozdělováním.

Obhájci sociální spravedlnosti budou samozřejmě podporovat taková opatření, vždyť co špatné může být na podpoře studentů nebo důchodců. Problémem je však neefektivnost tohoto druhu sociální podpory, neboť “strojvůdce” nezkoumá, zda cestující studenti a důchodci jsou sociální případy, nebo patří do vyšších příjmových vrstev obyvatelstva. Jako příklad neefektivnosti (a nesociálnosti) takového přerozdělování můžeme uvést nezaměstnaného obyvatele Veľkého Krtíše, který zaplatí ze svého 100 eurového nákupu potravin 20 euro daň z přidané hodnoty. Tyto prostředky pak politici použijí na podporu studenta z rodiny s nadprůměrným příjmem, bydlící v rodinném domě v Devínské Nové Vsi, který denně cestuje vlakem zdarma na přednášky na Právnické fakultě UK v Bratislavě. Pokud by už šlo politikům opravdu o prokázání sociální empatie, mohli by zavést vlakové režimky zdarma například pro příjemce dávek v hmotné nouzi a jejich rodiny. Tato cílová skupina má však pouze 330 tisíc osob, což oproti 2,5 milionu aktuálně oprávněných voličů je zanedbatelné.

Kromě přímých aktérů vlaků zdarma jsou tu ještě i nepřímí. Autobusové společnosti (podniky) a samosprávné kraje. Cenová intervence v segmentu vlakové dopravy, v jejímž důsledku spotřebitelé nahrazují autobusy vlaky, znamená změnu byznys plánů autobusových dopravců. Rušení linek, propouštění zaměstnanců a znehodnocení investic. Pro samosprávné kraje (dotující regionální autobusovou dopravu) to znamená vyšší dotace (úhrada ztrát ve veřejném zájmu) v trasách, kde se oba typy dopravy překrývají. Můžeme tedy mluvit o multiplikaci neefektivity a nespravedlnosti jako důsledku tohoto politického rozhodnutí.

[ad#velkadolni]

Termínem reálný socialismus se nazývá typ ekonomicko-politického systému, který jsme v Československu měli do roku 1989. Hlavním důvodem jeho kolapsu byla ekonomická neefektivita, která způsobila zaostávání ve srovnání s vyspělými ekonomikami, kde politici více či méně nechali působit “neviditelnou ruku trhu” . V socialismu neměl centrální plánovač k dispozici tržní ceny, které vyjadřují relativní vzácnost jednotlivým zdrojů a proto tyto zdroje většinou použil na nesprávných místech. I proto se reálný socialismus v poslední dekádě často označoval jako “nedostatková ekonomika”. Některé výrobky se vyráběly nadměrně a jiné zase nedostatečně. Centrální plánovač proto zavedl na nedostatkové zboží přídělový systém, přes který rozděloval žádané zboží. Ne náhodou se toto nápadně podobá zavedeným limitům na počty bezplatně cestujících, které představily slovenské státní železnice, jako reakci na velký zájem o vlaky zdarma. Rakouští ekonomové Mises a Hayek vědecky dokázali, že socialistický ekonomický systém je dlouhodobě neudržitelný a nevyhnutelně se musí rozpadnout. Jelikož vlaky zdarma jsou socialistický koncept, jeho budoucnost je předem jasná.

ZDROJ: Ivan Sedliačik