Pře
3.5.2019
Kategorie: Společnost10 přečtení

O svobodě

Sdílejte článek:

MIROSLAV ČERVENKA

Tyto řádky píši proto, že bych rád upozornil na skutečnost, že hájení svobody a demokracie vůbec není zbytečné a že ona míra, jíž si vážím, není automaticky jistá do budoucna. Svět, v němž my, pro které je svoboda a s ní těsně související demokracie nejdůležitější hodnotou, je totiž prakticky neustále ohrožován různorodými transparentními i netransparentními tlaky našemu nahlížení/způsobu života nepřátelskými.


Nikdy bych si někdy po roce 1989 nepomyslel, že zase přijde doba, ve které bude opět jedna z nejzákladnějších lidských potřeb, tedy svoboda ve všech svých projevech, tak fatálně ohrožena jako v posledních letech a že zdroj tohoto ohrožení bude v oblasti, ke které jsme vždy vzhlíželi s vírou a nadějí co by tradičnímu hájemství vysoké úrovně svobody a demokracie – kulturnímu Západu.

„Čas však oponou trhl“ a jsme z Bruselu svědky nových a nových pokusů umlčet svobodu slova, ve Francii dochází k tak brutálním zákrokům policie vůči demonstrantům, ke kterým kdyby docházelo v Budapešti či Moskvě, byly by na předních místech zpravodajství našich „zaručeně nezávislých a vyvážených“ médií, jejichž způsob informování, spíše manipulování, dění ve světě evokuje u nás starších dobu totality neméně živě, než návrhy na zestátnění soukromého majetku.

Ale nejsou to bohužel pouze naše média, která ve skutečnosti neslouží šíření svobody a prostoru pro ni, ale právě naopak, snaží se na tyto hodnoty dnes a denně útočit, ať již formou ostrakizace a pomlouvání všech, kteří se snaží podstatu svobody, jíž jsou politické svobody, hájit, nejinak je tomu bohužel i všude jinde v místech, která byla ještě nedávno nazývána „svobodný svět“.

Samostatnou kapitolou je pak na tomto základě vznikající systém udavačů a zesilující politizace aktivit orgánů státní správy. Jejím náhledným příkladem je nedávné stíhání lidí, kteří nějakým způsobem vyjádřili podporu teroristickému útoku na Novém Zélandě. Ne, v žádném případě s jejich názorem nesouhlasím, ale podstata svobody slova, lakmusového papírku míry svobody ve společnosti, je možnost beztrestně pronášet i hloupé a právě politicky nekorektní názory a nevyzývají-li ke konkrétnímu násilnému činu vůči jednotlivci či skupině obyvatel, je nepřijatelné, aby byly takovéto projevy perzekuovány. Dle mého přesvědčení se jedná o politickou perzekuci v rozporu ústavou, konkrétně Listinou základních práv a svobod.

Užívám-li pojem „nepřátelský našemu nahlížení/způsobu života “ mám na mysli v zásadě dva přístupy:
a) nepřátelství k lidské svobodě a demokracii jako takové
b) nepřátelství k oné míře či onomu typu, jimiž disponujeme

U podmnožiny „a“ je vcelku jednoduché identifikovat skupiny, které svůj odmítavý postoj ke svobodě a demokracii coby základním hodnotám našeho světa víceméně neskrývají a pakliže se o nějakou kamufláž pokoušejí, dle jejich skutků a neveřejných vyjádření je jejich zařazení sem naprosto jasné. Je už pak jedno, zda pronásledují a vraždí kvůli třídní/rasové nenávisti nebo pronásledují/vraždí kvůli víře, či takovouto aktivitu fakticky podporují.

Hůře identifikovatelní jsou lidé/uskupení náležející do skupiny „b“, obzvláště nebezpeční pak ti, kteří se nacházejí na pomezí skupin „a“ a „b“. Jejich společným hlavním jmenovatelem je to, že svobodu a demokracii jako hodnoty uznávají jenom do okamžiku, pokud se jim to hodí. Jsou-li ještě v pozici, že disponují reálnou politickou mocí, může se ze dne na den projevit obhájce těchto hodnot, minimálně ve verbální rovině, v bezohledného diktátora. Typickým příkladem budiž události v Egypt., kde vojenská junta zlikvidovala uspořádání vzešlé z legitimního demokratického procesu ve chvíli, kdy se noví správci země chystali vyměnit vedení armády. Co následovalo, je známé – likvidace politických svobod, masové zatýkání a bezprecedentní udělování trestů smrti, za něž by se nemuseli stydět ani nejmasovější vrazi v dějinách.

Fakt, že existenci tohoto opovrženíhodného režimu se snaží dodat legitimitu vrcholní představitelé našeho světa – viz zde, ukazuje na skutečnost, že potenciální ohrožení našich hodnot nemusí nutně přicházet zvenčí – od režimů typu KLDR, Venezuela či radikální islám, ale může mít původ ve stávající nedotaženosti instalace demokracie coby automaticky fungujícího systému. Právě stávající princip fungování EU, konkrétně její demokratický deficit, v sobě skrývá značné potenciální nebezpečí našemu světu.

Existuje totiž vysmívaná/popíraná varianta, že náš svět je pouze mocnými povoleným matrixem, který skončí v tu chvíli, kdy by naše míra svobody a demokracie narazila na ekonomické zájmy skutečně mocných. Známé prokecnutí knížete Schwarzenberga o hlasování v netransparentní struktuře, jehož důsledkem bylo napadení suverénního a víceméně demokratického státu pro nás budiž varováním, že ony automaticky fungující mechanismy garantující existenci svobody a demokracie coby základních hodnot našeho světa nejsou ještě zdaleka instalovány.

Boj za tyto hodnoty prostě ještě zdaleka neskončil. Buďme rádi za to, že jediným bitevním polem v našem světě, jsou zatím stále volby. Važme si toho, není to žádná samozřejmost. Variantou k ní je Majdan a Slavjansk, mrtví a destrukce.

I sami ze své nedávné minulosti máme smutná poučení:
1. Nikdy v moderní historii nás neokupoval žádný jiný národ, ale vždy armády sloužící nějaké ideologii s imperiálními/globálními choutkami.
2. Nezanedbatelným důvodem k okupaci pokaždé byla míra svobody a demokracie u nás, která byla vyšší než míra svobody a demokracie v zemi/zemích, odkud k nám přicházela okupační vojska.
3. I dnes jsou ve světě síly s globálními ambicemi, kterým je svoboda a demokracie trnem v oku.

Abychom míru nejen svobody a demokracie, ale i státní suverenity a prosperity udrželi minimálně na současné úrovni, je nutné čas od času vzít do ruky zbraň/volební lístek a podpořit ty, kteří svobodu a demokracii mají jako základní hodnotu ve svém programu. Jak se poznají? Jednoduše, sami se jí ve své činnosti řídí! I proto v nejbližších důležitých volbách do parlamentu Evropského svazu budu volit Kláru Samkovou a její projekt.

Dělám to nejen pro naši budoucnost, ale i kvůli svému svědomí, aby mi jednou nikdo nemohl říci:„Ty si věděl, a mlčel, nekonal“.

Držme si palce…

Autor: Miroslav Červenka

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
10 přečtení
(18 votes, average: 3,67 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.