25.3.2015
Kategorie: Ekonomika, Politika

Nesnesitelná lehkost hospodářského růstu

Sdílejte článek:

ROMAN BRANDŠTETER 25|03|2015

Málo co je v dnešní době tak snadné jako zajistit hospodářský růst. Růst je zkrátka přirozený a i kdyby se (čirou náhodou) něco pokazilo, tak to opravíme. Do ekonomiky nalijeme, napumpujeme, nasypeme, alokujeme a proinvestujeme další peníze. A budou se stavět dálnice, letiště, nové čtvrti domů, železnice, nové fabriky s dotovanými pracovními místy atd. To vše vygeneruje hospodářský růst.

[ad#hornisiroka]

Takové je to snadné. A kdyby se (čirou náhodou) opět něco pokazilo, řekněme, že by začali bít do očí letiště, kde nepřistávají letadla nebo zbytečná letiště nebo dálnice, které nikam nevedou nebo zbytečně postavené domy atd., tak máme po ruce další nástroje inteligentního a udržitelného růstu. K moderním nástrojům pro hospodářský růst patří zahrnutí prostituce, pašování a prodeje drog do HDP. 

A je to správné, bylo by přece škoda nezahrnout usilovnou činnost pasáků, pašeráků, dealerů či konzumentů drog do našeho domácího produktu. A hned vypadaji čísla HDP hezčí, i zadlužení se utěšeně sníží. Ne to nepodstatné (absolutně zadlužení), ale to důležité (jako poměr k HDP). Výborné zprávy o zlepšeném HDP přicházejí prakticky z každé strany – úspěch hlásí Irsko , Polsko , Itálie , Velká Británie , Španělsko i my.

00dalnice

A kdyby ani to (čirou náhodou) nestačilo, máme po ruce další úpravy – do HDP můžeme zařadit i jiné druhy kriminality zejména kvůli velkému příspěvku organizovaného zločinu a mafie do HDP, který může být na úrovni několika procent (např. 7% v Itálii v roku 2007 ). Škoda by bylo nevylepší těmito čísly evropskou ekonomiku a tím pádem i neustále snižovat dluhy, kterými zatížíme budoucí generace. 

Nezapomínejme také na nezanedbatelný příspěvek gamblerství, ale i žebráckého a bezdomoveckého sektoru naší ekonomiky. Tyto příspěvky se na první pohled mohou zdát nevelké ale nezapomínejme na obrovský prorůstový potenciál, který tato odvětví v budoucnu nepochybně mají.

Zkrátka a dobře, víme jak na to. Růst HDP a snižování dluhů ještě nikdy nebylo tak snadné jako dnes.

Samozřejmě, mohou se objevit kuvici, skeptici a jim podobní kverulanti, kteří povedou pochybovačné řeči a bodou nám kazit radostné pocity z dobře vykonané práce. My si však nedáme kazit dobrou náladu pesimisty a odpovíme jim slovy prognostika Slovenské akademie věd V. Baláže: Střízlivý (…) pohled říká, že ekonomika není fyzika. Fyzika měří to co je, dokud ekonomie to, co si řekneme, že je. Co počítat a co nepočítat do HDP bude tedy vždy dilematem “.

A my se věru žádných dilemat neobáváme. To, co budeme potřebovat, to do HDP započítáme a co nebudeme potřebovat, to do dluhů nezapočítáváme. HDP, dluhy a hospodářský růst zkrátka nejsou fyzika, ale to, co si řekneme, že jsou. A to je třeba brát jako fundament.

Možná si ani neuvědomujeme revoluční důsledek, jehož jsme svědky. Je to něco jako ekonomické perpetuum mobile (pozor, nejsme ve fyzice, kde perpetuum mobile fungovat nemůže) – opravdový a udržitelný růst. Už nebude žádným strašákem skutečnost, že řekněme nějaká ocelárna (důl, automobilka …) ukončí svou činnost. Bývalí zaměstnanci již nebudou bezprizorně bloudit po úřadech práce a odčerpávat státní finance. Naopak, budou se moci integrovat mezi gamblery, pašeráky, pasáky, dealery či konzumenty drog, ale co je nejdůležitější – zůstanou aktivními tvůrci růstu HDP.

A v případě, že tyto nové prorůstové sektory podpoříme investičními pobídkami, dotacemi a eurofondy (těch máme k dispozici více než dost ), tak nově vytvořený hrubý domácí produkt může dokonce převýšit příspěvky dosavadních oceláren či automobilek. Ať si klidně odejdou jinam, ale nám HDP zůstane. I kdyby se tedy z Evropy odstěhovaly třeba i všechny fabriky, tak my nebudeme na kolenou (jako bychom možná byli při staré a nemoderní metodice výpočtu HDP), ale stále budeme mít miliony aktivních tvůrců hospodářského růstu (podle nové a moderní metodiky). 

Už byste tedy měli vědět co v praxi znamenají tyto výroky:

  • “Naším cílem je růst – udržitelný růst … to je naší nejdůležitější prioritou” (Barroso).
  • “Vytyčil jsem kroky, jak modernizovat naši sociální orientovanou tržní ekonomiku tak, aby podněcovala růst” (Barroso)
  • “Všem obyvatelům Evropy odkazuji, že. .. (EU) udělá vše, co bude zapotřebí, aby zajistila jejich budoucnost “
  • ” Všechno co děláme, děláme pro občany Evropy “(Barroso)
  • “Pokud je situace vážná, musíte lhát ”  (JC Juncker, nový šéf Evropské komise)

[ad#velkadolni]

Jsme zkrátka odsouzeni k úspěchu a v žádném (ještě jednou a pomalu: žád-ném) případě nehrozí, že bychom měli souhlasit s názorem všelijakých Hayekovců, kteří do omrzení opakují, že:

  • “Když ve vývoji civilizace nastane nečekaně zvrat – když místo neustálého pokroku, který jsme si zvykli očekávat, najednou cítíme, že nás ohrožuje zlo, … připisujeme za to vinu lecčemu, jen ne sobě samým. Nesnažili jsme se snad … aby se svět stal lepším?
  • Ať už se … vyskytnou jakékoli rozdíly při označování viníků, ať už to bude špatný kapitalismus … nebo společenský systém, … jistotu máme v jedné věci – že vedoucí ideje, které určovaly hlavní změny našeho společenského života nemohou být nesprávné.
  • Jsme ochotni přijmout skoro každé vysvětlení současné krize naší civilizace kromě jednoho : že totiž současný stav světa může být výsledkem skutečného omylu na naší straně, a že uskutečňování našich nejdražších ideálů nás zcela zjevně dovedlo k naprosto odlišným výsledkům než jsme očekávali.

Taková slova na nás neplatí a platit nikdy nebudou. Pokrok a prosperita totiž nejsou (podobně jako růst HDP nebo dluhy) fyzika. Takže neplatí to co je, ale to, co si řekneme, že je. A s tím je třeba smířit.

ZDROJ: Roman Brandšteter

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...