Rozložení inteligence v populaci je však stále konstatntní a průměrný IQ je stále jen 100 bodů. Stoupá-li počet vysokoškoláků, nutně stoupá počet vysokoškoláků s příliš nízkou inteligencí pro vysokoškolská studia, takže je nepochybné, že aby mohl počet absolventů vysokých škol opravdu stoupat, musí docházet k prudkému snižování nároků, k těžkému poklesu úrovně vysokoškolského studia.
[ad#clanek-respo]
Z čehož pak vyplývá, že opravdu vysoce inteligentním lidem se nedostane dostatečného vzdělání v míře, v jaké ho jsou schopni. A také z toho vyplývá, že úroveň a schopnosti nositelů titulů klesají. Dnešní třicetiletý magistr čehokoli se prostě co do svých vědomostí a schopností vůbec nemůže měřit s žádným absolventem svého oboru o 30 starším.
Úbytek počtu řemeslníků představuje pro společnost stejné nebezpečí jako nárůst počtu vysokoškoláků ve všech těch vymyšlených a nic společnosti nedávajících oborech. Pokud by rostl počet vysokoškoláků v takových oborech, jako je medicína, strojařina, elektronika a vůbec oborů technických, bylo by to jen dobře. Pro všechny ty pochybné obory, jejichž absolventi nic společnosti nedávají, jenom bloudí bez možnosti být zaměstnán v užitečném povolání, by měl být stanoven přísný a sledovaný numerus clausus. Stát za ně vzdělání platí a od absolventů dostává leda kozí bobky.
Loading...