NE! z nás dělá to, co jsme. Tolerance ke všemu je sebevražda

Je důležité uvědomit si, že existují hranice. Tohle jsme my a tamto jsou oni.

Lidé jsou různí, liší se mnohými vlastnostmi: černí – bílí, muži – ženy, velcí – malí, tlustí – štíhlí, muslimové – křesťané, plešatí – vlasatí, homo – hetero, chytří – hloupí, přírodní – civilizovaní, vzdělaní – negramotní, pracovití – líní, krásní – oškliví, zdraví – nemocní, agresivní – mírní, zlí – laskaví, věrní – záletní, zamlklí – ukecaní, podvodníci – poctivci, upřímní – záludní, pravdomluvní – lháři, staří – mladí, pyšní – pokorní, nároční – skromní, silní – slabí, lysí – chupatí, věřící – ateisté, voňaví i smrdutí, mrzouti i pohodáři.

Každý ví, kam patří, nebo kam by se aspoň chtěl zařadit. Každý má své preference. Třeba já za životního partnera upřednostňuji krásnou, vzdělanou, chytrou, věrnou, pracovitou, zdravou, laskavou, poctivou, pravdomluvnou, skromnou, bílou, pohodovu a voňavou ženu.

Naši pra-pra rodiče se učili, že existují vlastnosti prospěšné a škodlivé. Některé jsou z hlediska prospěšnosti neutrální. Hlavně ale to, že ty prospěšné se mají pěstovat a proti škodlivým bojovat. Měřítkem prospěšnosti je, jestli ta která vlastnosti přispívá ke zkvalitnění života, nebo jestli je na překážku. Za císaře pána se nevychovávalo k toleranci vůči lenosti, nepoctivosti nebo ublíženosti. Dnes je tomu jinak. Většina lidí musí být pracovitá, vzdělaná a poctivá, jinak by svět nefungoval. Ty špatné vlastnosti bývají soustředěny u těch samých lidí, kteří tvoří menšinu. Dnes se však bojuje proti diskriminaci menšin.

Dnes jako by se všechny špatné vlastnosti lidí sváděly na Stvořitele, nebo se hledá jiný viník. Nikdo si za nic sám nemůže, všem někdo ubližuje. Uvedu nekonkrétní příklad, kdy imigrant z nekompatibilní kultury spáchá nějaký zločin. Že je to líný, hloupý, zlý, nevzdělaný, prolhaný podvodník, úchylák a třeba i vrah? Že patří do basy? Zkusme se na to podívat jinou optikou. On je přece také oběť. Přinesl s sebou své mravy a tady zjistil, že je tu stal diskriminovanou menšinou.

Až potud se to dá pochopit. On je oběť své zhoubné kultury, kdyby byl vychováván od narození tady, nestalo by se to. Co se ale nedá pochopit je to, že jsme vyzýváni k toleranci této zhoubné kultury. On může i u nás zachovat a šířit kulturu, do které patří a která je příčinou bestiálních činů. Není nám dovoleno říct NE! My už totiž nepatříme nikam.

Zcela jinak je tomu u přišelců. Oni klidně řeknou NE! Nebudeme se přizpůsobovat, ponecháme si svou kulturu, zvyky, víru, obřízky atd. Naše kultura je lepší než vaše, protože naše víra je z boží vůle nadřazená. Že pochází ze 7. století? Vždyť je to důkazem její síly, že funguje dosud! Trvat na svém, když narazíme na odpor, sekat ruce a hlavy, zotročovat. Využít slabosti a hlouposti nepřítele, použít krutost a bezohlednost, neustoupit ani o píď. Podle definice uvedené výše jsou to všechno prospěšné vlastnosti, neboť přinášejí blahobyt jejich nositelům. V našich řadách najdeme plno dobrovolníků, kteří jsou ochotni naše ideály šířit a položit za ně život v boji.

Proto i řada mužů z evropské kultury přestala být ochotna státi se měkkým lejnem ve společnosti páchající odevzdaně sebevraždu. Blaničtí rytíři nikde, proto jim nezbylo, než konvertovat k islámu. Pokud chtějí někam patřit, pak jsou lepší barbarské hodnoty, než žádné.