Návštěva, která dráždí komunisty

Šéf čínské komunistické diplomacie Wang I řekl, že Vystrčil zaplatí vysokou cenu za to, že porušil princip jedné Číny. Čínský ministr zahraničí řekl doslova, že Čína „přiměje” Vystrčila zaplatit „vysokou cenu”. Podle Wanga znamená zpochybňování zásady jedné Číny „znepřátelit si 1,4 miliardy Číňanů”.

Princip „jedné Číny,“ byť ho uznává řada států je ale v podstatě nesmyslný. Tuto mantru komunistické Číny přebírají státy s vidinou bohatého „bakšiše“ do čínských komunistů.

Komunisté podstrčili světové veřejnosti teorii, že Tchaj-wan je odjakživa součástí jejich totalitního státu, ale jejich nárok na Tchaj-wan zdaleka není oprávněný.

Ostrov nejprve v roce 1544 osídlili Portugalci (odtud původní název Ilha Formosa, Krásný ostrov). V první polovině 17. století byl ostrov předmětem koloniálního soupeření mezi Nizozemskem a Španělskem. Později se ostrov dostal pod nadvládu Mandžuů, kteří z ostrova vytlačili Holanďany.

V roce 1895, po prohrané válce musela dynastie Čching ostrov postoupit na základě Simonesecké mírové smlouvy Japonskému císařství, které na ostrově zahájilo krutou japonizaci obyvatel.

Na konferenci v Postupimi po druhé světové válce bylo rozhodnuto, že Tchaj-wan bude přičleněn k Číně. Ostrované se ale proti čínské nadvládě bouřili, a tak došlo k povstání, které bylo krvavě potlačeno v roce 1947.

V roce 1949 se pak na ostrov uchýlily pod vedením generála Čankajška zbytky poražené armády Čínské republiky, která prohrála válku s komunisty. Mao Ce-tung pak ovládl pevninskou Čínu a vyhlásil Čínskou lidovou republiku. Od těch dob existují dva státy – demokratický (dnes) Čínská republika, jak zní oficiální název, se sídlem na Tchaj-wanu, a komunistický s názvem Čínská lidová republika.

Její součástí Tchaj-wan tudíž nikdy nebyl a tak se dnes nemůže považovat za „odštěpeneckou provicií“. Nelze se přece „odštěpit“ od nějakého celku, jehož jsem nebyl součástí. To je jenom floskule, zakrývající komunistickou rozpínavost a agresi.

V roce 1950 v souvislosti s korejskou válkou zabránila pokusu Mao Ce-tunga o obsazení Tchaj-wanu armáda USA. Tchaj-wan si pak i díky podpoře Spojených států udržel nezávislost na komunistech dodnes.

Čínská republika byla až do roku 1972 členským státem OSN, odkud ji pak vytlačila Mao Ce-tungova Čínská lidová republika.

V roce 1987 se ostrov vydal na cestu parlamentní demokracie s voleným prezidentem a soutěžením různých politických stran.

Různý postup „dvou Čín“ se projevil u nás i zcela nedávno. Zatímco komunistická Čína poslala do Česka roušky, které nefungovaly, a zdravotnický materiál s prošlou lhůtou, dodali Tchaj – wanci kvalitní materiál bezplatně jako dar.

Premiér české vlády Andrej Babiš s místopředsedou vlády a ministrem vnitra se na letišti při první dodávce z Čínské lidové republiky děkovně klaněli až po pás. Později je to přešlo, když se zjistilo, že z komunistické Číny nám poslali v podstatě zdravotnický šunt, který jsme jim, na rozdíl od Tchaj-wanců, draze zaplatili. Na kolik nás to přišlo je státním tajemstvím. Reklamaci nekvalitního materiálu Číňané pochopitelně odmítají.

Je proto zcela správné, že Vystrčil také poděkoval Tchaj-wanu za pomoc, kterou poskytl České republice při boji s koronavirem.

Nyní čínský komunistický ministr hrozí blíže nespecifikovaným postihem, prý za to Vystrčil draze zaplatí. Ten to považuje za zasahování do vnitřních záležitostí České republiky. Ministr zahraničí Tomáš Petříček si chce kvůli tomu předvolat čínského velvyslance v Praze.

“Cesta má samozřejmě dopady na vztahy s Čínou, ale myslím, že toto je již zahranou,” řekl Petříček. Vládní politika jedné Číny se podle něj nemění. Jenomže to je vzhledem k historii velice ošemetné. Navíc si připomeňme, jak končí dohoda s komunisty o Hongkongu zvaná „jedna Čína, dva systémy.“ 

Vyhrožování patří ke komunistické diplomacii jako hrb k velbloudu. Pamětníci si pamatují, jak v šedesátých letech vydávala, tehdy ještě za vůdce Maa, Čína jedno vážné varování Sovětskému svazu za druhým. Až to nakonec bylo pro smích. Čína vydává tři sta padesáté šesté vážné varování…

Nakonec budou výkřiky šéfa čínské diplomacie Wanga I i dnes pro smích. Pes, který štěká, přece nekouše, praví staré české přísloví. Před „papírovým drakem“ se hrbí jen premiér Andrej Bha – biš a prezident Miloš Zhe – man.

• Ivan Bednář