23.5.2015
Redakce
0
Kategorie: Historie, Společnost

Náš nepřítel – Stát (II.)

Sdílejte článek:
ALBERT JAY NOCK 23|05|2015Ve Spojených státech jsou v současné době tři základní ukazatele zvyšování moci Státu. Zaprvé je to míra, které dosáhla centralizace státní moci. Prakticky veškerá výsostná práva a pravomoci menších jednotek — všechna, která byla dostatečně významná, aby stála za absorpci — byla absorbována federální jednotkou.

[ad#hornisiroka]

Státní moc tak byla koncentrována do Washingtonu, ale ještě více se koncentrovala do rukou exekutivy, takže existující režim je režimem osobní vlády. Je nominálně republikánským, ale ve skutečnosti mo­no­kra­tic­kým. Kuriózní anomálie, ale charakteristická pro lidi málo obdarované intelektuální integritou.

Osobní vláda zde není vykonávána stejným způsobem, jako v Itálii, Rusku či Německu, protože zde zatím není žádný státní zájem, kterému by mělo být slouženo, spíše naopak; zatímco v těchto zemích tomu tak je. Osobní vláda je ovšem vždy osobní vládou; způsob jejího výkonu je záležitostí okamžité politické výhodnosti a je zcela rozhodnuta okolnostmi. Tento režim byl ustanoven pomocí coup d’Etat nového a neobvyklého druhu uplatnitelného pouze v bohaté zemi. Nebyl proveden násilím ve stylu Ludvíka-Napoleona nebo terorismem ve stylu Mussoliniho, ale nákupem. Tudíž představuje to, co bychom mohli nazvat Americkou variantou coup d’Etat. (1)

1984Film

Náš národní zákonodárný sbor nebyl potlačen silou zbraní, jako Francouzské shromáždění v roce 1851, ale byl koupen za veřejné peníze, jak se nejjasněji ukázalo ve volbách v listopadu 1934 a konsolidace tohoto coup d’Etat byla provedena týmiž prostředky; odpovídající funkce v menších jednotkách pak byly zredukovány pod osobní kontrolou exekutivy. (2) To je velmi pozoruhodný fenomén; pravděpodobně nic podobného se dosud neodehrálo; a charakter tohoto procesu a jeho implikace si zasluhují velkou pozornost.

Druhým ukazatelem, který je nyní pozorovatelný, je ohromné rozšíření byrokratického principu. K tomu prima facie stačí spočítat všechny nové komise, úřady a výbory, které vznikly ve Washingtonu během posledních dvou let. V současnosti představují okolo 90 000 nově přijatých úředníků, kteří do nich nastoupili ze soukromé sféry, a jejich celkové výplaty činí něco přes tři miliony dolarů měsíčně. (3)

To je ovšem poměrně okrajovou záležitostí. Tlak centralizace silně zapůsobil na transformaci každého veřejného zaměstnance a politického uchazeče na menším stupni na úplatkářského a úslužného agenta federální byrokracie. Můžeme tak sledovat zajímavou paralelu se stavem převládajícím v Římské říši v posledních dnech dynastie Flaviovců, a letech následujících. Práva a praktiky místní samosprávy, které měly v dřívějších dobách v obcích a provinciích velkou váhu, tak byly ztraceny spíše následkem kapitulace nežli násilného potlačení.

Imperiální byrokracie, která představovala až do druhého století poměrně skromnou záležitost, se rapidně rozrostla a místní politici vzápětí objevili výhody plynoucí ze spolupráce. Přicházeli do Říma s kloboukem v rukou, podobně jako dnes guvernéři, aspiranti do kongresu a jim podobní přicházejí do Washingtonu. Jejich oči i myšlenky se neustále soustředily k Římu, protože tam leželo potenciální povýšení a uznání; a ve svém nepoučitelném patolízalství se stali, jak pravil Plutarchos,„hypochondry neodvažujícími se najíst či vykoupat, aniž by se předtím neporadili se svým lékařem“.

Třetím ukazatelem je povýšení chudoby a žebroty na permanentní politické aktivum. Před dvěma lety žilo mnoho našich lidí v těžké tísni; do jisté míry bezpochyby nikoli vlastní vinou, ačkoli je dnes jasné, jak skrze populární, tak skrze politický pohled na věc, protože nebyla jasně sta­no­ve­na linie mezi zaslouženou a ne­za­slou­že­nou chudobou.

[ad#velkadolni]

V té době bylo populární se na převládající neštěstí dívat spíše jako na důkaz nějaké obecné křivdy, kterou na daných obětech napáchala společnost, než jako na následek chamtivosti, pošetilosti, či opravdových zlo­či­nů; čemuž také skutečně tak bylo. Stát, vždy využívající každou příležitost ke svému prospěchu v rámci urychlení převedení společenské moci na moc Státní, rychle využil výhodu plynoucí z takového obecného rozpoložení mysli.

Vše, co bylo zapotřebí k přetvoření těchto nešťastníků do neocenitelného politického aktiva, bylo vyhlášení doktríny, že Stát dluží všem svým občanům slušné živobytí; což také bylo učiněno. Tento čin okamžitě zajistil ohromnou masu subvencované voličské podpory, tedy zásadního zdroje pro posílení Státu na úkor společnosti. (4)

Pozn. redakce: zkuste v článku zaměnit americké reálie za české, nebo evropské. Rázem je jasné, že mechanismy jsou zcela identické.

1) Existuje precedent v historii Říma, je-li tedy pravdivý, který spočívá v tom, že armáda prodala císařskou hodnost Didiu Juliánovi za zhruba pět milionů dnešních dolarů. Peníze byly často používány pro namazání kol Coup d´Etat, avšak přímý prodej je výjimkou, pokud je mi známo, vztahující se pouze na tyto dva případy.

2) V den, kdy píšu tyto řádky, stojí v novinách zmínka o tom, že president se chystá nařídit zastavení finanční podpory Luisiany z federálních fondů, s cílem nátlaku na senátora Longa. Neviděl jsem však žádný komentář týkající se vhodnosti takové procedury.

3) Přítel pracující v oboru divadelnictví mi pověděl, že z pohledu pokladníka je Washington nejlepším divadelním městem, koncertním městem, a obecně zábavním městem v celých Spojených státech, daleko lepší než New York.

4) Prvek nastávající kampaně roku 1936, který bude studenta civilizace nejvíce zajímat, je čtyřmiliardový dotační fond, jenž byl dán k dispozici prezidentovi.

ZDROJ: mises.org

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Oni to skutečně rozvrátili

    ŠTĚPÁN CHÁB Stát pod vedením progresivní politiky zrušil zvláštní školy a vytvořil bájné monstrum známé pod pojmem inkluze. Do