11.5.2019
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Naprogramovaná falešná solidarita

Sdílejte článek:

J3K

Jedním ze znaků nynější doby se stal stav, ve kterém se nachází řada stran, jednotlivých politiků, aktivistů, neziskových organizací a různých komerčních subjektů. Tím stavem je falešná solidarita, která na rozdíl od přirozené postrádá skutečnou lidskost a touhu pomáhat tam, kde je to skutečně třeba. Přestože je kolem nás plno lidí, kteří by pomoc potřebovali, výše uvedení si vyloženě vyhledávají ty, kterým svou podporu nabízejí, vnucují a zároveň na ní vydělávají. Někdy napřímo a ekonomicky, jindy skrytě a politicky, což nic nemění na tom, že v důsledku také vydělávají.

Kdo naší pomoc opravdu potřebuje? Stačí se podívat kolem sebe, nemusíme tedy chodit daleko. Denně potkáváte mnoho spoluobčanů, kteří se dostali do tíživé situace. Na některých je to vidět na první pohled, jiní vypadají naprosto standardně a bojují, aniž by se snažili být někomu na obtíž.

Nejvíce výraznými jsou bezdomovci. U této skupiny lidí lze rozlišovat na smutné a nezaviněné osudy, dále na věčné průšviháře, notorické alkoholiky, uživatele drog. Podporu si tak nezaslouží každý, nicméně šanci možná ano. Kdo ji prošvihne, zůstane na ulici, ale určitě by se našla část těch, pro které by návrat do normálního života byl osvobozením.

Smutný pohled bývá na seniory přežívající s pár korunami. Zaplatit nájem, služby a energie není nic snadného a nechat něco na jídlo, oblečení a léky už může být často za možnostmi starých lidí. Je smutné, když se společnost není schopna postarat o své staré. Přitom to byli právě oni, kdo celý život dřeli a ještě vychovali své děti.

Matky samoživitelky patří do skupiny ekonomicky ohrožených druhů daleko více, než se na první pohled zdá. Žijí v časové tísni, neskutečném tempu, s obrovskou zodpovědností na krku a téměř bez možnosti onemocnět. Opět je otázkou, jak se do této pozice ženy dostaly, nicméně podstatné je, že se starají o děti a pomoc společnosti potřebují. Týká se to nejenom finanční stránky, ale také oblasti pracovní doby, školek, družin, sportovních aktivit.

Děti ze sociálně slabších vrstev (tím nejsou myšleni notoričtí sběratelé sociálních dávek především z řad nepracujících Romů) často postrádají možnost být součástí sportovních či kulturních týmů. Řadě skutečně talentovaných jedinců tak uniká možnost být jednou dostatečně ekonomicky silnými a přínosnými pro reprezentaci své země, jindy přebytek volného času způsobuje jejich život na chodníku a získávání špatných návyků.

Lidé postižení přírodní katastrofou, nečekanou životní situací, tíživým onemocněním. Tito potřební jsou často osudem dohnáni k zoufalým činům, které by za normálních okolností neudělali.

Místo podpory těchto skupin spoluobčanů směřuje činnost předurčených charitativních společností, médií a body shánějících politiků úplně jinam. Příkladem může být Šojdrová a její shánění syrských sirotků. Vysokou aktivitu tak zaznamenáváme u následujících příkladů vyhazování peněz, které by měly sloužit úplně jinde.

Migranti a muslimové, v podstatě se jedná o spojenou nádobu. Přestože je naprosto zjevné, že integrace se nedaří, dotyční přináší násilí, nemoci, změnu atmosféry ve společnosti, nárokují si postupně stále více, jejich podpora stoupá a jsou doslova vystrkováni do popředí. Desítky neziskových organizací parazitujících na solidaritě s nimi jsou odstrašující současností.

Nepřizpůsobiví. Mezi ně patří především romská hlučná menšina schopná dokonale vysávat sociální systém.

Zahraniční solidarita patří k velkému byznysu, který vytváří prostor pro činnost takových kolosů, jakou je například Pánkova neziskovka Člověk v tísni. Nesmyslné milodary končící v zemích, ze kterých se k nám nedostane nic dobrého, jsou financované mimo jiné i prací našich samoživitelek, ubírají důchodům a sociálním dávkám v nouzi. Jsme přesvědčováni, že se dělíme o bohatství, ve skutečnosti dotujeme přemnožení obyvatel Afriky a Jihozápadní Asie, které v důsledku způsobuje migrační pohyb směrem k Evropě. Navíc řada charitativních akcí končí rozkradením darů, jejich opětovným zobchodováním či jsou roztaveny v režijních nákladech neziskových společností.

Homosexuálové a další vyskytnuvší se pohlaví. Je třeba si uvědomit, že zatímco zdravotní pojišťovny odmítají nadále platit pacientům například za brýle, přešití přirození a dodávání hormonů jim uhradit divné nepřipadá. Navíc se zdá, že homosexuálové získají postupně více práv, než heterosexuální občané zajišťující zachování klasické rodiny i lidstva jako takového.

Dnes jsme vybrali po čtyřech protichůdných příkladech a je na Vás si uvědomit, v jak zvrácené době žijeme. Správci našeho společného majetku, tedy politici, postupně sdírají české občany a společnosti pomocí mnoha druhů daní, aby poté vybrané peníze přerozdělili způsobem, který lze považovat za otevřený výsměch všem pracujícím lidem. Obrovské náklady na projev falešné solidarity jsou příčinou zadlužování se jak státu, tak i jeho občanů. Vláda, která se nepostará o obyvatele vlastního státu, nemá právo na existenci. Jestliže nedokáže hospodařit, nechá se ovládat neziskových sektorem a zahraničními subjekty, například Evropskou komisí, sedí její členové na ministerských křeslech neoprávněně. To samé platí i pro poslance, senátory. Nevěřte v to, že solidarita tak, jak nám je předkládána, je v pořádku. Není. Nejsme bohatí, i my máme své problémy, tedy řešme prvotně je. Vše ostatní je přetvářka a lež vedoucí k vlastnímu obohacování elit a jednotlivců.

J3.K

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky