Místo u sebe doma šetří Němci plynem v Česku

Ano, porušení centrálně nařízeného šetření politickou vrchností má být doprovázeno v obydlích s centrální dodávkou tepla až pokutou 200.000 korun. Tak se těšme na domovní hlídky a různé komise, 50léta se vracejí. Česká vláda se tak nařízeními a zřejmě i propagandistickou kampaní horlivě připojuje k masivnímu šetření energiemi, které ovládlo země Evropské unie.

Klíčovým problémem je zemní plyn, jehož dodávky z Ruska do Německa klesly na 1/5 původního objemu. Načež se Evropská unie v čele s Německem rozhodla, že každá země musí ušetřit 15 % této komodity. Když se ale podíváme na Německo poněkud blíže, zjistíme, že Německo je klíčovým viníkem hladu po zemním plynu v Evropě, který do Putinova vpádu na Ukrajinu ruský Gazprom uspokojoval německou spotřebu cca 200 miliard m³ v průměru ze 40 %. Plynová spotřeba narostla v Německu v posledních desetiletích na čtyřnásobek. Tato komodita se stoupencům zelené německé tranzice pod nechvalně proslulým názvem Energiewende zdála výhodná, aby kompenzovala nestabilní a přerušovanou výrobu elektřiny z větrných a slunečních elektráren, jichž už mají naši sousedé instalován spolu dalšími minoritními obnovitelnými zdroji obří výkon 150.000 MW.

Navzdory překotné snaze o dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) ze zámoří bude prostě v Německu plyn letos v zimě očividně chybět, a to ještě nevíme, zda a jakou si ruský prezident Vladimír Putin zahraje kolem dodávek plynu z Ruska s Evropou šachovou partii. Zda nakonec na podzim nezavře plynové kohouty zcela, aby nedosáhl rozbití dosavadní jednoty v EU ohledně sankcí na Putinův režim za válku proti Ukrajině.

V roce 2021 mělo Německo ještě v provozu šest moderních jaderných elektráren, které vyrobily asi 13 % z německé produkce elektřiny. Letos v prosinci chce ovšem vláda kancléře Olafa Scholze složená z koaličních sociálních demokratů, zelených a liberálních svobodných demokratů zavřít poslední tři jaderné elektrárny v provozu s výkonem 4200 MW (mj. shodným s českými jadernými zdroji), takže po loňském ukončení provozu předchozích tři bloků skončí i tato bezemisní produkce elektřiny. Vlády Francie, Španělska, Slovenska a Maďarska vyzvaly Berlín, aby tyto jaderné elektrárny nezavíral, případně aby otevřel již loni zavřené. Vláda ČR se k této výzvě nepřipojila.

Za energetickou situaci v Německu ve vládě kancléře Olafa Scholze (SPD) zodpovídá vicekancléř Robert Habeck za Zelené. Ten inicioval analýzu, podle níž by pokračování činnosti posledních tří jaderných elektráren v Německu, které by měly na věky zavřít na Silvestra t.r., „nebylo výhodné a bezpečné“. Schválit další provoz jaderných elektráren, což není technicky i personálně jednoduché, nemůžete navzdory nadpolovičnímu souhlasu obyvatel SRN chtít od vedoucího politika Zelených, když odmítání jádra je naprosto klíčovou součástí jejich zelené ideologie posledních 40 let.

Němci tak zbytečně pálením zemního plynu vyrábějí z této nedostatkové komodity více elektřiny, než činí celá spotřeba elektřiny České republiky. Cena plynu se proti počátku roku 2021 ale zvýšila z 20 eur za 1 MWh na DESETINÁSOBEK, což kopírují také meziročně ceny elektřiny nejen pro Německo, ale bohužel prostřednictvím obchodování na lipské burze také Česko. Přitom spalování plynu na elektřinu by bezemisně mohlo téměř nahradit šest posledních zavřených, respektive zavíraných jaderných elektráren.

To raději němečtí politici Zelených dali zelenou opětnému zapojení nenáviděného uhlí. K 26.000 MW současného výkonu se má znovu připojit 8000 MW odstavených uhelných elektráren, z nichž část si němečtí správci elektrické sítě umístili do dotačně dobře placené „rezervy“, tzv. kapacitní zálohy. A protože Němci chtějí zdvojnásobit kapacitu svých solárů a větrníků do roku 2030, je nasnadě, že musí k nim existovat rezervní zdroje pro docela častý případ, že nesvítí slunce a nefouká vítr. Co tím zdrojem bude? Vize o spalování milionů tun vodíku vyráběného z OZE elektrolýzou vody jsou spíše sci-fi, nemluvě o nákladech promítnutých ještě více do cen energie. Reálně to bude muset být uhlí.

Rady o šetření, nařízení či dokonce udávání sousedů a pokuty by si orgány české státní správy mohly a měly odpustit. Stejně jako knížecí rady špičkových a finančně zajištěných domácích politiků, že lidi by si měli natáhnout na sebe svetr navíc proti zimě. Nebo si snad někdo se zbytkem rozumu v hlavě myslí, že rodina, kterou zřejmě za příští celorok čeká za energii účet navíc ve výši 100.000 korun i více, začne elektřinou, plynem či teplem plýtvat?

V celé Evropě se racionální obyvatelé na nedostatek plynu či i elektřiny připravují. Horečně se nakupují různé elektrické radiátory a kamna. Uhlí a dřevo tržně prudce zdražilo a jsou nedostatkovým zbožím. Do provozu se tak nejen v nadcházející zimě vrátí v Evropě statisíce lokálních topenišť. Na rozdíl od centrálních, ekologicky vyspělých a tvrdě kontrolovaných uhelných elektráren (nemluvě o bezemisní výrobě v jaderných elektrárnách) se tak zcela zásadně letos v zimě zvýší v Evropě všechny možné emise, kdy také nelze vyloučit spalování plastů u velmi chudých domácností. Zelená ideologie se tak stává opakem toho, čím chtěla být: že nám všem zajistí zářnou zelenou budoucnost na základě zdrojů, jejichž technologie a funkčnost to nikdy nedokážou. Nemluvě o brutálním zbídačení stamilionů Evropanů účty za „zelenou“ energetiku. Výmluvy na ruskou agresi jsou jen alibistickým zastíráním těchto faktů.