Měli jsme se v roce 1968 bránit okupaci vojensky i za cenu obrovského masakru?
SM
Uvažoval někdo z československých nejvyšších politických představitelů o obraně země?
Sovětský svaz 21. srpna 1968 násilně ukončil slibně se rozvíjející obrodný proces, který zahájilo reformní vedení KSČ v čele s Alexanderem Dubčekem v lednu 1968. Moskva odůvodnila vpád pěti států Varšavské smlouvy ,,plíživou kontrarevolucí” a působením pravicových sil, které chtěly demontovat v Československu socialismus, a proto poskytla ,,internacionální”, v tomto případě tedy vojenskou pomoc.
Konzervativci v KSČ – V. Biľak, E. Rigo, O. Švestka či jiní kolaboranti (náměstek ministra vnitra V. Šalgovič) činili aktivně všechna opatření pro úspěšný politický a vojenský úspěch operace Dunaj, kterou sovětské vedení definitivně schválilo 17. srpna 1968. Zatímco po vojenské stránce proběhla celá operace úspěšně, politicky zcela selhala, protože konzervativcům v čele s V. Biľakem se nepodařilo z noci z 20. na 21. srpna prosadit prohlášení , které by legitimizovalo vstup vojsk do Československa.
Co se týče samotného vpádu vojsk Varšavského paktu, je nutno říct, že se jednalo od skončení druhé světové války o největší vojenskou operaci. Do Československa vstoupilo pět cizích armád v čele se Sovětským svazem, který nesl největší tíži celé akce. Do naší země se neúprosně valilo zhruba 6 000 tanků, k akci bylo vyčleněno 300 – 500 tisíc vojáků a okupanti měli samozřejmě k dispozici další moderní těžkou techniku.
Československo mělo v té době armádu o síle zhruba 200 000 mužů, disponovala moderní technikou a patřila v rámci sovětského bloku k ,,výkladním skříním”. Ministrovi obrany Martinovi Dzúrovi bylo sovětskými nejvyššími místy sděleno, aby československá armáda v žádném případě nekladla odpor, nebo dojde k masakru. Dzúr, kterému Sověti nedůvěřovali a činili na něho nemístný nátlak, tak dal příkaz, aby vojáci zůstali ve svých posádkách a nekladli odpor. To se týkalo i SNB a Lidových milicí.
Problémem možné aktivní obrany státu také byl fakt, že československé zbraně byly namířené na Západ, nikoliv na Východ, kde byl hlavní spojenec, tedy Sovětský svaz. Naše armáda byla tak přirozeně soustředěna kolem západních hranic. Navíc Sověti měli o naší armádě veškeré potřebné informace včetně znalosti velitelů, dislokaci posádek či úkolech armády. A co je možná nejdůležitější: z nejvyšších československých představitelů nikdo reálně neuvažoval o možnosti ozbrojené obrany proti agresorovi, který byl paradoxně považován za největšího spojence.
Co by se stalo, kdyby přece jen československé jednotky kladly odpor a postavily se postupujícím okupačním vojskům? Není pochyb o tom, že by došlo k obrovskému masakru. Sovětský svaz se řídil vždy mocenským pragmatismem, potřeboval zlomit reformní úsilí reformistů za každou cenu a nastolit zpět tuhý předlednový režim v čele s ochotnými normalizátory, nehledě na počet ztrát, pokud by se Československo bránilo obsazení. Musíme brát v potaz, že okupačních armád bylo celkem pět a Československo by tak kladlo odpor izolovaně bez spojenců (viz analogie s rokem 1938), Pomoc Západu vzhledem k poválečnému rozdělení sfér vlivu byla vyloučena.
Výsledek operace Dunaj by tak byl pokaždé stejný, Sověti by dosáhli svého. Pokud by se Československo bránilo, mělo by to také nedozírné politické konsekvence. Někteří odborníci srovnávají situaci v srpnu 1968 s rokem 1938, kdy jsme se také podle nich mohli a hlavně měli bránit nacistickému Německu. Nicméně v roce 1938 k napadení Německem nakonec na rozdíl od roku 1968 nedošlo, před 51 lety nás okupoval ještě k tomu vlastní spojenec.
Dodejme ještě, že do roku 1968 zemřelo rukou okupantských vojsk 137 československých občanů. V důsledku událostí roku 1968 pak až do roku 1991 zůstala v naší zemi sovětská vojska (střední skupina vojsk pod vedením generála Majorova o síle 70 000 v Československu).
ZDROJ: securitymagazin.cz
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.
Příspěvky za měsíc květen 2022:
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Silvia Ambrogini 250,- Kč, Vladimír Kudrna 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Miroslav Andreska 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Hana Válková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč
Celkem za měsíc: 4 750,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
(10 votes, average: 3,90 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Vzpoura proti exekutorům
PRAV Před 80 lety se na severovýchodě Slovenska zvedla vlna odporu proti exekucím. Do historie se zapsala jako čertižniansko-haburská vzpoura
Komunistická nostalgie
PETR ZÁVLADSKÝ To zaostávání nebylo v hlavách lidí, ale spočívalo v idiotském systému řízení. Jenže po těch promarněných čtyřiceti